vážený pane sendymane, bohužel jste se pravděpodobně i Vy stal obětí komunistické propagandy. Asi se Vám bude zdát mé tvrzení odvážné až drzé, ale vše rád vysvětlím. Já sám jsem kdysi Plastiky vnímal jako "ty co zpívají proti těm bolševikům" nijak zvlášť jsem je neznal a mluvit o nich, jsem bral jako vzdor- generační i politický. Až později, vlastně až po revoluci (kdy už to nebylo třeba) jsem je začal více poslouchat a zajímat se o jejich příběh. Spoustu svých přátel jsem se snažil získat na svou stranu a popravdě moc se mi to nedařilo (a byli to rockeři kovaní). Každý sdílel stejný názor jako Vy (vždyť ani neumí hrát a nebýt charty tak po nich ani pes neštěkne). Vše do chvíle než jsem je pracně přemluvil jít na koncert. Reakce - vždyť je to normální bigbít. Dlouho mi vrtalo hlavou, proč se tomu každý tak bránil. Nakonec mi z toho vyšla známá věc, kterou znal i Dr Goebells, že 100x opakovaná lež se stává pravdou. A že ten bolševik to fakt uměl a že i lidi, kteří si s nim nijak nezadali byli těma bludama ovlivněni. Mám opravdu mnoho příkladů přátel,které mi tuto mou teorii potvrdily.
Ale protože se článek týká Magora, bez kterého by Plastici nikdy nebyli to co Byli a jsou (stačí si přečíst jeho "Pravdivý příběh Plastic People") musím mu touto cestou poděkovat mimo jiné i za to že se mu podařilo, i prostřednictvím The Plastic People of the Universe, " z*** jednu generaci".
Magore doufám, že jste s Mejlou to setkání pořádně oslavili!
PS : A i na ty nástroje se nakonec naučili hrát
panlachtan