Advokáti "ex offo" si vždy říkají i o odměnu u klientů, které zastupují. Pokud jim ji nedají, tak klienti mají zpravidla smůlu. Pokud se tedy nechce advokát na daném případě zviditelnit.

Přišla o více než milion - jako, že místo 4 mio, vydělala jen 3? Ale na soc. sítích se tváří jak těm ženám pomáhá, jakoby zdarma. Dost trapas. Dostává to, co všichni ostatní podle vyhlášky. Dle toho, co píše na svých soc. sítích, tak si žije dost nákladným životem, a oběti si do značné míry bere jako štít. Ukáže nám svoje daňové přiznání?

Tato skutečnost o nichž hovoří advokátka je jeden z mnoha důvodů proč lze říct že Česko není právní stát.

Odměna za právní pomoc obětem trestných činů je honorována úplně stejně, jako obhajoba ex offo stíhaného. Z nějakého důvodu si však část advokátů/advokátek myslí, že právní pomoc ex offo u obětí by měla být vyšší, než u stíhaného (podotýkám, že jde o odměnu advokátů za jejich práci, nikoliv účastníků oběti/stíhaného !). Chápu, že nevydělat milion navíc naštve, ale tato informace vůbec nevypovídá o skutečných příjmech, tedy zda (ne)jsou dostatečné...

Nejsem si jistý zda těm vyjádřením rozumím opravdu správně. Zastupování "ex offo" coby "zmocněnec oběti" je pro advokáty prodělečné? Tedy to znamená, že jejich výdaje spojené se zastupováním "ex offo" jsou vyšší než příjmy, které za tuhle činnost obdrželi? To se mi zdá být dost zvláštní, proto si nejsem jistý zda jsem to vyjádření pochopil správně. Nebo je ta činnost prostě jen méně výdělečná než by si to advokáti představovali? Jaké jsou průměrné reálné příjmy advokátů za tuhle činnost - vztaženo na jeden "mediánový" případ? Mám na mysli skutečně reálné příjmy, tedy ty které jsou včleněné např. v daňovém přiznání advokátů. Mohou advokáti v průměru (vlastně spíš ve smyslu statistického mediánu) svůj čas využít finančně hodnotněji než kolik aktuálně reálně nabízí činnost "ex offo"? Mám na mysli skutečný statistický medián, tedy i třeba advokáty v menších městech, nikoliv příjmy jen pár hvězdných advokátů.
Mimochodem, mám přibližně 20 let starou osobní zkušenost coby poškozený - nehoda autobusu ve kterém jsem jel coby pasažér. Utrpěl jsem polytrauma. Řidič byl obviněn mimo jiné z obecného ohrožení v dopravě. Nakonec vyfasoval 10 let zákaz činnosti a podmínku, tuším, že na 3 roky (už si to nepamatuju přesně). Proč to vlastně zmiňuji? Absolvoval jsem nějaké policejní výslechy, bylo to ještě v době kdy jsem byl "ležákem". A musím říct, že policie jednala velmi zdvořile. Necítil jsem ani náznak toho, že by se mnou policisté jednali s nějakým despektem, neuctivě, či nějak podobně negativně. Je mi jasné, že můj případ "oběti neúmyslného trestného činu" se zřejmě dá jen dost těžko srovnávat s případy obětí úmyslných násilných trestných činů. Nicméně moje osobní zkušenost byla, že policisté jednali jako profíci a osobně jsem necítil potřebu mít pomoc advokáta.