Vztahy Turecka a NATO se zhoršují kvůli Kurdům, pod povrchem vzrůstá napětí | Reflex.cz
nahoru

Vztahy Turecka a NATO se zhoršují kvůli Kurdům, pod povrchem vzrůstá napětí

Lukáš Lhoťan4. prosince 2019 • 11:50
Summit NATO: Zleva Emmanuel Macron, Boris Johnson, Recep Tayyip Erdogan a Angela Merkelová (3. 12. 2019)
Summit NATO: Zleva Emmanuel Macron, Boris Johnson, Recep Tayyip Erdogan a Angela Merkelová (3. 12. 2019)
• foto: 
Reuters

Turecká armáda má v těchto dnech provádět testy efektivity radarového vybavení ruského protivzdušného systému S-400 vůči útočícím americkým letadlům F-16 začleněným do tureckého letectva, oznámila mediální agentura Reuters. Turecko uvedený protivzdušný systém S-400 zakoupilo od Ruska i přes nátlak USA, které Turecku hrozí kvůli nákupu systému S-400 sankcemi a již vyloučily Turecko z projektu stíhacího letounu F-35. Zároveň agentura Reuters zveřejnila informaci, že Turecko má plánovat vetování obranných plánů NATO určených pro oblast Polska a pobaltských států, a to do té doby, než NATO podpoří tureckou politiku v Sýrii vůči kurdským jednotkám YPG (Lidové obranné jednotky).

V kontextu kauzy nákupu systému S-400 od Ruska americký prezident Trump nabídl svému tureckému protějšku prodej amerického protileteckého systému Patriot, pokud Turecko zruší smlouvu s Ruskem. Turecká vláda ovšem na nákupu systému S-400 trvá a americký nátlak označuje za narušení své suverenity.

Turecká vláda se v těchto dnech také stala v některých světových médiích cílem kritiky, protože se objevila obvinění, že turecké tajné služby podporují zbraněmi islamistické teroristy z hnutí Boko Haram v Nigérii. Informace o obviněních zveřejněných v egyptské televizi přinesla americká křesťanská televize CBN a od ní informaci převzala nigerijská média (například Plus TV Africa).

Obvinění se ovšem zatím nepotvrdila, byť Stockholmské centrum svobody založené tureckými novináři prchajícími před pronásledováním ze strany islamistické vlády v Turecku zveřejnilo v roce 2017 s odkazem na opoziční turecké médium Turkich minute zprávu, v níž se píše: „V roce 2014 upoutala pozornost společnost Turkish Airlines poté, co se objevil hlasový záznam, jenž byl údajně telefonickým rozhovorem mezi vyšším úředníkem společnosti Turkish Airlines a jedním z poradců tehdejšího premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana. ‚Na cestě do Nigérie je spousta materiálu. Zabije to muslimy, nebo křesťany? Měl byste vědět, že právě páchám hřích,‘ říká údajně hlas úředníka TYHO. Hlas zřejmě Erdoganova poradce říká, že bude kontaktovat náměstka Hakana Fidana z Národní zpravodajské organizace (MİT). Aerolinka Turkish Airlines přepravu zbraní a vojenského vybavení do Nigérie odmítla.“

K celému aktuálnímu obvinění vůči aktivitám tureckých tajných služeb v Nigérii se vyjádřil i nigerijský generál Onyema Nwachukwu, který řekl: „Pravdivost tvrzení na videu nelze okamžitě posoudit. Je to však závažný problém národní bezpečnosti a já věřím, že na vnitrostátní strategické úrovni se mu dostává potřebné pozornosti.“ V souvislosti s tím je zajímavé, že v roce 2017 i turecký deník Hürriyet Daily News upozornil na ilegální zásilky zbraní z Turecka do Nigérie zdržené nigerijskými úřady.

Pokud by se potvrdily zprávy o podpoře islamistických teroristů v Nigérii ze strany tureckých tajných služeb, byl by to důkaz snahy tureckých islamistů učinit z Turecka základnu pro podporu teroristických organizací usilujících o státní převraty a nastolení islamistických režimů. Mimochodem právě z toho turecké vládní islamisty obviňuji egyptští politici v souvislosti s aktivitami islamistické organizace Muslimské bratrstvo v Egyptě.

Je dobré si všimnout i vyostření rétoriky představitelů turecké vlády z poslední doby, a to nejen v souvislosti s krizí v Sýrii, ale i v otázce území obydlených tureckými menšinami v Iráku, Gruzii či Řecku, kdy turečtí politici (například turecký ministr obrany Hulusi Aka) zaujímají radikální nacionalistické stanovisko. Po vzoru německého diktátora Adolfa Hitlera a jeho odtržení Sudet od Československa volají mnozí turečtí politici po tom, aby Turecko obsadilo území kdysi náležící k Osmanské říši a dnes se nacházející v Řecku, Sýrii či Iráku. V této souvislosti je třeba připomenout výrok tureckého prezidenta Erdoğana, že hranice Turecka začínají u Vídně.

Bohužel je tedy zřejmé, že se vztahy turecké islamistické vlády s evropskými zeměmi, ostatními členy NATO, ale i dalšími muslimskými zeměmi zhoršují a pod povrchem narůstá napětí, kdy se již otevřeně začíná hovořit o tom, že Evropská unie má protivníka nejen v Rusku, ale i Turecku, a debatuje se o možnostech, jak vyloučit Turecko z NATO a bránit se proti jeho aktivitám. Radikalizace tureckých politiků podporujících režim islamistického prezidenta Erdoğana může souviset se zhoršující se ekonomickou situací Turecka a rostoucí nespokojeností obyvatel s vládou islamistů, kdy islamističtí politici hrají na strunu nacionalistického šovinismu s cílem odvést pozornost od ekonomických problémů.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější