Ministryně Schillerová počítá, ministryně Maláčová předstírá, že poslouchá.

Ministryně Schillerová počítá, ministryně Maláčová předstírá, že poslouchá. Zdroj: ČTK

Zdroje jsou a budou! Tak trochu děravý optimismus Babišovy strážkyně státní kasy

Příjmy státního rozpočtu a nadhodnocené? V žádném případě. Nebezpečně rostoucí mandatorní čili povinné výdaje? Nikoliv. Rostoucí výběr daní z příjmu hlavně díky tomu, že stát zvyšuje platy, a tedy i více utrácí? Nevadí, i to se počítá. Jedno nelze ministryni financí Aleně Schillerové upřít. Rozpočtovým optimismem nešetří, jak prokázala i v nedělních Otázkách Václava Moravce. Někdy je to ale optimismus až příliš okatě vyztužený, jako u zmíněného výběru daní z příjmů. Podobně jako by se člověk radoval z bonusů za platbu kartou a přitom by pouštěl svému účtu víc a víc žilou.

Stejně zvláštně působí i skálopevné přesvědčení paní ministryně, že projde vládní daňový balíček. Co když ho Senát vrátí? „To už je dnes kolorit,“ pravila v debatě ČT. A aby nebylo pochyb, za koho ve vládě sedí, dodala po argumentačním vzoru Andreje Babiše: „To je politika…“ Neboli politici všechno komplikují, v tomto případě senátoři.

Je ale třeba uznat, že ministryně financí je do určité míry hrází proti ještě horším nápadům sociálních demokratů, což se týká například sektorové daně, konkrétně té bankovní. Takže zatímco ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se ve stejném pořadu o týden dříve chlubila, jak už v dílně ČSSD zákon o bankovní dani vzniká, Alena Schillerová tento nápad zrovna neocenila. A naopak zlobivým koaličním partnerům pro případ, že by se bankovní daň snažili protlačit ve sněmovně sami, vzkázala: „Nebyla by jiná cesta než koaliční smlouvu vypovědět.“ Tak uvidíme…

Jenže to by nebyla současná vládní garnitura, kdyby rozumné nápady převládly všude. A hlavně v době, kdy se na obzoru objevují mračna zpomalujícího se ekonomického růstu a výpadku příjmů. Takže bankovní ani jinou sektorovou daň ne, ale zdanění technických rezerv pojišťoven ano. Byť to může na jejich klienty dopadnout podobným způsobem. Nejdřív jsme se od paní ministryně dozvěděli, že jde jen o narovnání pravidel, protože pojišťovny mají u rezerv větší daňovou úlevu než jiní, vzápětí už ale bylo venku, že prostě jde o to, vybrat od pojišťoven vyšší daně.

Prostě někde se ty peníze najít musí, když už se toho tolik naslibovalo. A co měla vláda dělat, když musela napravit křivdy kabinetů minulých, jak neopomněla podotknout ministryně Schillerová. Na to by šlo namítnout leccos – že přidávání mělo být více adresné než plošné, že se neměly zavádět zbytečné slevy na jízdném… Ale což, když zdroje jsou. Zatím.