Projednávání žaloby bylo podle informací ČTK emotivní, projevy řečníků ale byly spíše argumentační. Vůči návrhu měli výhrady nejen zástupci vládních stran, ale i někteří opoziční senátoři. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta byl třeba souhlas třípětinové většiny přítomných členů horní komory.
Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců kolem Václava Lásky (Senátor 21) svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu.
Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury.
Zeman v polovině června označil návrh ústavní žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
