nahoru

Cenovka na přírodu. Neziskovka tvrdí, že umí vyčíslit hodnotu životního prostředí. Chemický gigant jí věří

Petra Tomanová 14. března 2016 • 17:26
Cenovka na přírodu. Neziskovka tvrdí, že umí vyčíslit hodnotu životního prostředí. Chemický gigant jí věří
foto: Pixabay

V souvislosti se změnou klimatu se investoři i společnosti snaží nacházet možnosti, jak kalkulovat přírodní kapitál a dopady ekonomické aktivity na přírodní prostředí. Kalifornská nezisková organizace tvrdí, že analýzou nejrůznějších dat dokáže právě to, a chce pomoci firmám činit ekonomicky a zároveň environmentálně rozumná a informovaná rozhodnutí. Druhá největší chemická společnost Dow se rozhodla dát jí šanci a implementovat její nástroj do svého podnikání.

 

Koncept přírodního kapitálu se poprvé objevil v časopise Nature v roce 1997. Ve světě, který vše přepočítává na peníze, se tehdy třináct vědců odhodlalo odhadnout ekonomickou hodnotu Země na 33 biliónů dolarů. O sedmnáct let později se její hodnota zečtyřnásobila – před dvěma lety Zemi přiklepli cenovku 134 biliónů dolarů (asi tři a čtvrt biliardy Kč). Pro srovnání, HDP celého světa je 77 biliónů dolarů.

Kalkulace neziskovky The Earth Genome zahrnují dvacet různých hodnotících nástrojů, například stav i funkci vodní soustavy, dopad na zemědělství, zásoby vody, biotopy zabraňující erozi půdy, ráz krajiny, jež působí preventivně při záplavách, jak peněžně vyjádřit opylování rostlin v krajině a tak dále. Přiřazením cenovky k těmto proměnným je pokusem, jak korporace přimět přemýšlet dlouhodobě, a přitom tak, jak mají rády – v řeči čísel. Korporátní zodpovědnost jim často totiž zní jako nadstavba jejich podnikání a mělo být jejich srdci bližší uvažování, že i příroda má svou matematicky vypočítanou, ne z prstu vycucanou hodnotu, již mohou započítat do nákladů.

Samozřejmě ne každý je z nápadu nadšen. Proti nápadu dávat cenovku na přírodu je profesor z Kalifornské univerzity v Berkeley Richard Norgaard, podle něhož nelze její komplexitu vůbec vyčíslit. A jiní namítají, že dokud nebudou firmy povinně muset počítat s náklady přírodního kapitálu, nic moc se tím nevyřeší. Přesto se podívejme, jak by nový nástroj měl fungovat.

Software s kalkulačkou nákladů týkající se vody zvaný Grenn Infrastructure Support Tool (GIST), vytvořený ve spolupráci s Arizonskou státní univerzitou, je totiž už na světě. Neziskovka The Earth Genome se původně soustředila na hydrologii; teď počítá a radí hlavně byznysu, který je na vodě závislý, například chemickému.

Společnost Dow tak na základě dat nasypaných do GIST (stav povodí, možnost sucha i záplav, znečištění vody či třeba rybaření) dostane mapu krajiny, kde má provoz a kde se rozhoduje, zda postavit čističku, nebo pomoci vybudovat mokřad. Dejme tomu, že se jedná o záplavovou oblast nebo může být zasažena stoupající hladinou moří – v takovém případě je možno kalkulovat, že z dlouhodobého hlediska může být finančně, ale i z hlediska přírody lepší, když se vybuduje mokřad.

„Funkce předpovědí v GIST jim umožňuje jasně vidět, jak by jejich zásahy do povodí ovlivnily zalidnění oblasti a spotřebu vody, což ovlivňuje cenu vody, a tedy dopad na jejich byznys,“ vysvětluje Mark Weick, ředitel udržitelnosti a risk managementu společnosti Dow. Earth Genome plánuje software jako open code poskytovat zadarmo, ale za konkrétní analýzy pro firmy bude chtít zaplatit.

Petra Tomanová




Diskuse ke článku