nahoru

Zpětné zrcátko: Profesor Zelený versus rudý Zeman aneb Česku hrozí nová vlna komoušoviru

4. května 2020 • 16:40
Prof. Milan Zelený, prezident Miloš Zeman - ilustrační snímek
Prof. Milan Zelený, prezident Miloš Zeman - ilustrační snímek
• foto: 
milanzeleny.com, archív

Prof. Ing. Milan Zelený, M.S., Ph.D., je česko-americký ekonom, specializující se na obory produktivity práce, teorie řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. Jeho knihy patří mezi respektovaná díla, vyučuje na řadě univerzit, je poradcem vlád i podniků a od roku 2015 také emeritním profesorem Fordham University v New Yorku. U příležitosti 99. výročí Československa byl 28. října 2017 vyznamenán Medailí Za zásluhy, I. stupně. V roce 2012 se vedly intenzivní veřejné diskuze o jeho kandidatuře na funkci prezidenta České republiky, ale on se nakonec rozhodl nezúčastnit, což zopakoval i v roce 2018.

Není divu! S motivační větou na svých stránkách: „Nezáleží na tom, co říkáte, ale jen na tom, co děláte! To pomáhá všem, kteří chtějí pochopit svět, přizpůsobit se, nalézt sebedůvěru a prorazit novou, svoji cestu,“ by měl prof. Zelený velmi těžkou úlohu proti duševnímu velikánovi, který nakonec v hlasování českého moudrého lidu zvítězil. Jak také jinak! Vždyť ani pečlivým průzkumem nenašlo Zpětné zrcátko na stránkách prof. Zeleného jedinou anekdotu o Claudii Schiffer, dokonce ani tu prezidentovu oblíbenou, která trhá rekordy a bránice pokaždé znova a všude, kam s ní Miloš Zeman a jeho estrádní soubor pro velký úspěch znovu zavítá.

Zelený vs. rudý

Také po stránce edukativní insuficience prof. Milana Zeleného se na druhé straně v plné nahotě ukazuje velikost moudrosti našeho lidu. Jak nebetyčný je rozdíl v šíři znalostí, ale hlavně ve schopnosti Miloše Zemana cokoliv ventilovat a ledabyle trousit bez rozpaků a ostychu na veřejnosti. Byli jsme toho v poslední době mnohokrát svědky a dochází k tomu čím dál častěji.

Díky vrozené skromnosti prezidenta máme jen z nečetných filmových a televizních záběrů jeho cest – ale přece – vidět, s jakým zaujetím lid hltá každé slovo Miloše Zemana, protože přeslechnutí jen jednoho z nich se rovná ztrátě šperku. Proto se máme tak, jak se máme, a dobře nám tak! Pokusy některých zemí následovat naši cestu jsou marné, přes zdůrazňování skutečnosti, že ta či ona země má tehdy či jindy za prezidenta či premiéra šaška či komika. U nás kumulace funkcí v tomto případě není na škodu a česká stopa tak zůstává zářícím sluncem příkladu na horizontu dějin. Důležitý je totiž nejen výběr protagonisty, ale i soulad jeho komparzu s ním.

Důležitá je i kompatibilita prezidentových myšlenek a jeho zvláště zahraniční politiky. Zatímco pátrání Zpětného zrcátka na stránkách a v archivu prof. Zeleného – jak je uvedeno výše – nepřineslo žádná objevná zjištění, procházet archivy výroků Miloše Zemana je delikatesou i pro největší gurmány společenských a politických věd. Jako dokonalý příklad kontinuity charakteru a integrity osobnosti je vyjádření Miloše Zemana ve funkci předsedy vlády České republiky pro Lidové noviny dne 23. května 1996. Na otázku redaktora: „Mohl byste stručně charakterizovat vaši motivaci k politické práci? Je to nějaká vize budoucnosti, je to chuť prosadit nějaký ideál?“ odpověděl Ing. Miloš Zeman tomu hlupákovi nevzdělanému následující:

„…základní motivací pro pobyt v politice je zabránit v úspěchu těm, kteří, kdyby k nám dnes přišli Číňané, si zítra nechají zešikmit oči na plastické chirurgii, pozítří se nechají infikovat žloutenkou, aby měli tu správnou barvu pleti, a popozítří začnou psát do svých kádrových dotazníků, že již od dětství milovali rýži. Myslím si, že lidé, kteří kradou, kteří podvádějí a lžou, kteří pokládají politiku za výtah k moci, by měli mít své oponenty, a proto jsem v politice!“  Není třeba dodávat jediné slovo!

„Je třeba žít, jako když máte zítra zemřít. Je třeba se učit, jako byste měli žít věčně,“ říká prof. Milan Zelený v jiné motivační větě. Ale zdá se, dodává Zpětné zrcátko, že podle volebních výsledků v této zemi většina lidí žije tak, jako by zemřeli už včera, a učí se, jako by měli zítra znovu zemřít.

Je to opět jen pouhý týden, co jsme měli příležitost znovu číst, jak všechno bude od teď zcela jiné a jak svět padá do pekelné apokalypsy.  „Hovno!“ volá znovu i Zpětné zrcátko – to by se vám tak líbilo.

Nejoblíbenější hračka české vlády

Koronavirová pandemie, jak svou nejmilejší hračku nazývá současná vláda, ale přece jen přináší převratné změny v chování zdejšího obyvatelstva. Poté, co si blbové nakoupili pytle rejže, špaget a paštik, aby přežili několikaletý hladomor, a hajzl papír, aby se z toho a sami ze sebe neposrali, je tu nová vlna. Zcela jsou vyprodané mačety, kuše a balistické vesty. Patrony nejsou ani do poplašňáků! Jak příhodné v zemi, kde se tři policajti schovávají za rohem hospody, v níž potrhlý důchodce mezitím vystřílí hospodu plnou lidí. Ukrytí „botičkám“ mezitím čekají na čisté spodky a na posily zelených baretů US Army v rámci plnění spojeneckých dohod NATO. Jak příhodné v zemi, která se od výprasku na Bílé hoře nikdy nedokázala chránit.

V těch samých chvílích a atmosféře přistál Zpětnému zrcátku ve schránce mail od kamarádky s následujícím předmětem zprávy:

„Subject: Fwd: Něco méně optimistického, záznam z neveřejné schůze zdravotního výboru

Prosím, poslechněte si tato slova doc. Duška, která nebyla určena pro nás z neveřejné schůze zdravotního výboru...“

A následovalo přiblížení obsahu tajného jednání, které řešilo kosmickou katastrofu a tragédii, pokud bude karanténa ukončena. Zpětné zrcátko dostalo záchvat, rozčileno již několika předešlými katastrofickými zprávami, které před námi jednou tají vláda, podruhé Soros, potřetí Kalousek a počtvrté maminka s tatínkem a Ježíšek. Protože jsou všechny podobné tajné zprávy jak přes kopírák, rovnou odpovědělo: 

„Zas další chytrák! V téhle zemi se najednou urodilo víc expertů na koronavirus, než je mrtvých z něj. Kdo má díru do prdele, tak je spasitel světa. Hlavně ať už jdou do háje volové, co k tomu stále dodávají, jak to někdo vzápětí smaže, jak to někomu uniklo jen náhodou a jak je to tajné.

Jděte už všichni do hajzlu! Smazali nás jen komouši a pokoušejí se o to zas, mj. vládnutím za udržovaného nouzového stavu! Jestli někomu něco náhodou uniká, tak jen pšouky a moč, „a víme komu!“ jak by napsal bulvár! A jestli je něco v téhle zemi tajné, tak stále ještě spousta fízlů! Má-li ten chytrák něco na srdci, ať zavolá do kterékoliv redakce, rádi mu to uveřejní. Stejně budou brzo psát jen o tom, jakou má koronavirus velikost nohy, protože všechno ostatní už o něm napsali."

Prý nám hrozí druhá vlna koronaviru! Ale to, že je tu už pátá vlna komoušoviru (1921, 1929, 1945, 1969), vadí málokomu. Stejně tak málo vadí, že se vrací na scénu lháři a hochštapleři, významem něco jako svrab či jiná nakažlivá vyrážka. Je na nás, zda místo mačet nepoužijeme spíš dezinfekci, postřik a sérum. Není třeba ho vynalézat, máme ho v sobě. Je to náš zdravý rozum, který dovolí rozeznat dobro od zla, jako nám dovolí rozeznat slunéčka sedmitečná od vší a štěnic.

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější