Apollo 11: Kdo stál v pozadí? Geniální mladá ajťačka a Hitlerovi inženýři | Reflex.cz
nahoru

Dobytí Měsíce: Kdo stál v pozadí? Geniální mladá ajťačka a Hitlerovi inženýři

Zdeněk Vacek17. července 2019 • 07:50
Dobytí Měsíce: Kdo stál v pozadí? Geniální mladá ajťačka a Hitlerovi inženýři
foto: nasa.gov

Gigantický lunární projekt byl Kennedyho psychologickou protiofenzívou po sérii komunistických triumfů: Sputniku, Gagarinovi a odražení invaze v zátoce Sviní. Před 50 lety, 20. července 1969, se úspěch Apolla 11 stal „velkým skokem pro lidstvo“. Ve stínu nacistických raketových odborníků a extrovertních astronautů zůstali třeba programátoři pod vedením dlouhovlásky Margaret Hamiltonové.

Středa 12. dubna 1961: moskevský rozhlas slavnostně oznamuje světu, že sovětský major Jurij Alexejevič Gagarin, syn tesaře a dojičky, jako první člověk v historii lidstva vstoupil do vesmíru. Na mysu Canaveral, kosmodromu americké NASA, zastihnou novináři po telefonu rozespalého tiskového mluvčího. Tým je totiž vysílen přípravami vlastní mise Mercury: „Co to má, k sakru, znamenat? Všichni tu spíme!“ Astronaut Alan Shephard odstartuje až 23 dní po Gagarinovi, navíc letí třetinovou rychlostí a vrátí se na Zemi po sedmině času – prostě nic impozantního. Na Západ dolehne těžká kocovina z vědomí, že sovětské rakety s jadernou hlavicí by nejspíš hravě dosáhly jakéhokoliv místa v USA či jinde po světě.

Prezident John F. Kennedy na improvizované tiskové konferenci konstatuje: „Dočasně počítejme se špatnými zprávami. Věřím, že dosáhneme prvenství v jiných oborech, jež snad přinesou lidstvu větší užitek. Ale nyní jsme pozadu.“ Při debatě s vědeckými poradci v Bílém domě hřmí: „Kdyby tak někdo dokázal říct, jak je dohonit. Najděte mi někoho. Kohokoli. Je mi fuk, odkud bude, klidně domovník odnaproti.“

Za myšlenkou letu na Měsíc jako všeobecně srozumitelného, atraktivního a symbolikou naplněného cíle hledejme spíše viceprezidenta Lyndona Johnsona. Již v roce 1958 se silně angažoval ve vzniku Národního úřadu pro vesmír a letectví (NASA) a byl to on, kdo teď v kritickém okamžiku sehnal krizového manažera nového megaprojektu, Jamese Edwina Webba.

 

Kennedy oficiálně zdvihl Sověty hozenou rukavici 25. května 1961 při projevu v Kongresu: „Soudím, že by tento národ měl přijmout závazek – uskutečnit do konce desetiletí přistání na Měsíci a poté posádku bezpečně dopravit zpět na Zemi… Bude to náročné a nákladné jako dosud nic jiného.“

Výsledkem byl program Apollo, který svou nákladností přibližně pětiapůlnásobně (!) překonal pomyslný účet vystavený za vývoj atomové pumy v rámci Projektu Manhattan z období druhé světové války. Americké daňové poplatníky totiž Apollo v letech 1961-1972 přišlo na 25,4 miliardy dolarů. Při dnešních cenách by šlo skoro o 160 miliard! Webb se tedy ve své původní zprávě pro prezidenta ani moc nezmýlil, Bílý dům i Kongres však jeho požadavek na dvacet miliard šokoval. NASA za ně vyvinula a vyrobila celkem 15 raket Saturn V, 16 velitelských a servisních modulů plus 12 lunárních modulů, o vybudování potřebného pozemního zázemí nemluvě. Šlo o výsledek práce více než 400 000 lidí, zmíněný Manhattan zaměstnal během šesti let jen třetinu osob.

Závody ve vesmíru

Měření sil mezi Američany a Sověty odstartovalo již v květnu 1945. Ve hře byla cenná kořist, totiž rozpracované německé rakety V-2 (z německého Vergeltungswaffe, zbraň odplaty) i jejich výrobní zařízení, na řadě míst ukryté před spojeneckými nálety do podzemí. Klíčová však byla technická dokumentace spolu s „intelektuálními reparacemi“ v podobě stovek zajatců z řad německých odborníků.

Pokračování článku patří
k prémiovému obsahu Reflexu

S předplatným získáte:

  • Neomezený přístup k prémiovému obsahu, který
    nikde jinde nenajdete
  • Exkluzivní komentáře, kauzy a speciální editorialy
  • Nekorektní vtipy kreslířů Reflexu
  • Vybrané články z tištěného Reflexu dříve než ostatní
  • Mobilní aplikaci pro snadný přístup k prémiovému obsahu
  • Měsíční předplatné49 Kč*

    *Cena 49 Kč platí pro první měsíc
    pro nové předplatitele (Týká se pouze platby kartou). Následující měsíc stojí 99 Kč.

    Objednat
  • Roční předplatné990 Kč

    Ušetříte 2 měsíce oproti měsíčnímu předplatnému.

    Objednat

Možnosti platby
?

Měsíční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo pomocí SMS.

Roční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo platbou online.

  • Kartou
  • Platba online
  • Platba SMS



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Klub rváčů aneb Pohled do krvavého světa novodobých gladiátorů
PREMIUM X Chytrý pan Brčko: Mladý podnikatel v touze vydělat na ekologickém chování vozí slaměná brčka letadlem z Číny!
PREMIUM X Karel Steigerwald: Vyrazili, ale neprojdou. Estébácká prezidentura je na dosah ruky
PREMIUM X Zelený Raoul: Vyšší bere aneb S kým na dovolené zahnula Monika Babišová
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Šmardování jako malonárodní politika

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější