Důvody, proč si novoroční předsevzetí dáváme, jsou podle výsledků výzkumu ryze „sobecké“ – většina respondentů uvedla, že si novoroční předsevzetí dala, protože chtějí mít ze sebe lepší pocit. Chtějí mít pocit, že pro sebe něco dělají (45 % dotázaných to uvedlo jako hlavní důvod). Druhým nejčastějším hnacím motorem pro předsevzetí je snaha udělat něco pro své zdraví (27 %) a s tím související snaha vypadat lépe (14 %). Zdá se, že okolím se k novoročním závazkům Češi dotlačit moc často nenechají. To, že by chtěli vyhovět blízkým, uvedla jen 3 procenta dotázaných.
Vyplatí se postupovat po krůčcích
Ze snahy udělat něco pro sebe pak plyne to, k čemu se na Nový rok zavazujeme. Češi chtějí podle výzkumu hubnout. Jako hlavní motivaci to uvedlo 28 % dotázaných – 25 % mužů a 31 % žen. S tím pak souvisí závazek pravidelně cvičit, pohybovat se (27 %). Mezi zmiňovaná předsevzetí patří i snaha přestat kouřit – u 7 % respondentů, z nichž bylo 9 % mužů než 5 % žen.
Bohužel radikálnost některých předsevzetí spojená se změnou životního stylu vede často k tomu, že zklameme sami sebe. Hned po prvním lednovém týdnu vzdalo svá novoroční předsevzetí prvních 10 % respondentů. Po dvou týdnech přestala předsevzetí plnit další desetina lidí a do konce letošního ledna následovala další desetina těch, kteří si předsevzetí dali.
Zdá se, že někteří lidé jsou schopni podstoupit revoluční změny v životním stylu, jiní však nejdříve potřebují splnit postupné kroky, ve kterých zažijí dílčí úspěchy. „Pro ně je lepší začít třeba výlety, procházkami a kratším během v hezkém prostředí a postupně své návyky upevňovat a nároky na sebe zvyšovat, než si dát hned nerealistický závazek jako běhat desítky kilometrů. Pomáhá i mít parťáka s podobnými cíli a vzájemně se hecovat, když se nám zrovna nechce. Se změnou přicházejí i fáze relapsu, kdy sklouzneme ke starým návykům. Jsou normální a není potřeba si je vyčítat. Potřebujeme znovu zažít úspěch. Takže se znovu donutit a bez výčitek znovu pokračovat,“ vysvětlil Jiří Daníček, kouč a terapeut.
