nahoru

Chlapeček, nebo holčička? Na objevitelku chromozomu XY Nettie Stevensovou se zapomnělo. Byla totiž žena

Johana Kudrnová21. dubna 2018 • 13:30
Chlapeček, nebo holčička? Na objevitelku chromozomu XY Nettie Stevensovou se zapomnělo. Byla totiž žena
foto: archiv

Identifikovat faktor ovlivňující pohlaví dítěte si přáli již starověcí Řekové. Aristoteles se domníval, že klíčovou roli hraje teplota muže při početí. Francouzský anatom 18. století Michel Procope-Couteau se domníval, že spermie produkované jedním varletem jsou mužské a ty produkované druhým ženské. Chromozomy objevila na začátku 20. století až americká vědkyně Nettie Stevensová. V učebnicích se o ní však spíše nedočteme. Měla totiž problém. Byla žena.

Základy genetiky, položené Gregorem Mendelem na Moravě v druhé polovině 19. století, se dostaly do hledáčku vědců až po jeho smrti v prvních letech století dvacátého. Zatímco Mendel ve své době pro revoluční teorie posluchače neměl vůbec, o několik desítek let později se genetikou zabývaly vědecké komunity všude po světě a biologové stáli na prahu přelomových objevů.

Američanka Nettie Stevensová se narodila v roce 1861 ve Vermontu a se studiem přírodních věd začala poměrně pozdě – v pětatřiceti letech. Na nově založenou Stanfordovu univerzitu v Kalifornii se zapsala až poté, co si na studium našetřila peníze. Dala by se tak považovat za skutečnou self-made woman. V roce 1900 na Stanfordu obdržela bakalářský i magisterský titul a zamířila zpět na východní pobřeží.

Záhadu faktoru ovlivňujícího pohlaví dítěte rozluštila na malé univerzitě Bryn Mawr v Pensylvánii. Genetické předání informace o pohlaví poprvé pozorovala na chromozomech moučných červů. Zatímco samičky měly dvacet velkých chromozomů, dvacátý chromozom samečků byl o poznání menší než prvních devatenáct.

Její objev představoval vyvrcholení dvou tisíc let spekulací o procesu, během něhož zvířata, rostliny nebo lidé získávají samičí nebo samčí genetickou výbavu. Pozorování Stevensové zároveň poskytlo důležité potvrzení principů mendelovské genetiky, která se stala základem moderní biologie.

Přesto je daleko častěji citovaným objevitelem chromozomů kolega Stevensové, biolog E. B. Wilson, který obdobný princip vypozoroval ve stejné době. Na rozdíl od Stevensové se však zaměřoval na pozorování živočichů, jejichž samečci mají o jeden chromozom méně než samičky. Ačkoliv tak představoval základ pro určení pohlaví člověka model Stevensové, učebnice pamatují kvůli šíři poznatků Wilsona v jiných biologických odvětvích spíše na něj.

Poznatky Nettie Stevensové byly přesnější i z toho důvodu, že vyloučila vliv externích faktorů na určení pohlaví, se kterými Wilson stále kalkuloval. Obdobně upozaděna byla ve 20. století v oblasti objevu DNA také Rosalind Franklinová. Minimální náplastí na nedostatečné uznání vědkyň v minulosti by tak, zdá se, mohlo dnes být alespoň přiznání jejich podílu na významných objevech, které byly připsány výlučně jejich kolegům.

 

1000 Filipínců míří na práci do Česka. Pro firmy je to laciný doping, pro modernizaci…

 

 

 



Klíčová slova: genetika, věda, Nettie Stevensová



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,770
22,770
28,670
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější