Sláva vědce málokdy přesáhne jeho vlastní obor. Albertu Einsteinovi, fenomenálnímu fyzikovi, který zemřel před 60 lety, 18. dubna 1955, se to však bezpochyby podařilo. Autor slavné teorie relativity, který nechápal jak je možné, ho mají všichni rádi, i když mu nikdo nerozumí, se stal bez nadsázky ikonou 20. století.
Své první tři revoluční vědecké práce vytvořil Einstein již v "zázračném" roce 1905, Nobelovu cenu za fyziku však získal až o 16 let později za vysvětlení takzvaného fotoelektrického jevu. Ve svém životě si vědec s pověstnou hřívou bílých vlasů připouštěl jedinou chybu - že podpořil a svými objevy umožnil vývoj jaderné bomby. Na jejím sestrojení se přímo nepodílel, o to větší však měl strach z jejích důsledků pro lidstvo.
Einstein, který tvrdil, že jen dvě věci jsou věčné, vesmír a lidská hloupost, byl velký humanista. Bojoval proti nacistické i komunistické diktatuře, mimo jiné protestoval proti procesu s Miladou Horákovou. Čechy a Prahu znal dobře z let 1911 až 1912, kdy zde poprvé získal titul řádného profesora teoretické fyziky. Většinu svého života však strávil v rodném Německu, odkud jej Hitlerův režim vyhnal do exilu v americkém Princetonu.
