John Thomas Scopes

John Thomas Scopes Zdroj: Library of Congress / Wikimedia

Sto let po opičím soudu se do amerických škol vrací výuka náboženských dogmat

Jiří Holubec
Diskuze (2)

V červenci roku 1925 se v americkém Tennessee odehrál soud s učitelem Johnem Thomasem Scopesem obžalovaným z výuky evoluce. Proces, pro který se vžil název „Opičí soud“, se stal přelomovým momentem, kdy v USA začali náboženští fundamentalisté ztrácet moc nad školstvím a následně i nad americkou společností. Po sto letech se karta opět obrací. Fundamentalismus nabývá vlivu a do amerických škol se opět vrací náboženské doktríny i výuka kreacionismu.

Soud s učitelem Johnem Scopesem je většinou popisován jako proces, který měl z amerického školství vymýtit vliv náboženství. Ve skutečnosti se ale odehrával na pozadí daleko širšího sporu zasahujícího celou společnost. Spojené státy byly na samém počátku založeny skupinami silně věřících emigrantů, jejichž puritánská víra a zásady byly příliš extrémní i na prostředí tehdejší Evropy. Vliv náboženského protestantského fundamentalismu v USA přetrvává dodnes a v současnosti znovu výrazně nabírá na síle. V prvních dekádách 20. století ale zažíval silnou krizi. Boom vědy, techniky a ekonomiky přinesl do společnosti prvky, které byly s ultrakonzervativní vírou neslučitelné. Část amerických elit proto nabyla dojmu, že lpění na doslovném výkladu Bible rozvoj USA brzdí a církev by měla umožnit přijetí nových vědeckých a společenských trendů. Spor mezi modernisty a fundamentalisty, který se vzápětí rozhořel, zasáhl doslova všechny oblasti života. Odehrával se v kostelech, v politice, v médiích a především ve školách.

Butlerův zákon a Opičí soud

Středobodem modernisticko-fundamentalistického schizmatu se stal spor o to, jestli se ve školách financovaných z veřejných rozpočtů smí vyučovat evoluční teorie. Konzervativní část USA Darwinovu teorii považovala (a stále považuje) za rouhačství, protože popírá příběh božího stvoření popsaného v Bibli. Když se ve 20. století začala evoluční teorie objevovat v učebnicích, vznikla celá řada iniciativ, jak ji z osnov vymýtit. S největší vervou proti ní vyrazil bohatý farmář, poslanec a šéf Světové křesťanské fundamentalistické asociace John Washington Butler. Ve státu Tennessee díky jeho snaze vznikl zákon výslovně zakazující vyučovat ve školách jakoukoliv teorii, která je v rozporu s učením Bible.

Proti Butlerově zákonu se okamžitě zvedl odpor a zastánci modernizace školství usoudili, že nejlepší strategií bude utkat se s fundamentalisty u soudu. Do role obžalovaného byl vybrán John T. Scopes, středoškolský učitel matematiky a vědy v městysi Dayton. Čtyřiadvacetiletý Scopes nejenže v hodinách evoluci vykládal, ale sám své studenty nabádal, aby o tom informovali své rodiče. Taktika se vyplatila. Scopes byl obviněn z porušení „Bulterova zákona“ a postaven před soud, který se do historie zapsal pod jménem „Monkey Trial“ – „Opičí soud“.

Kontroverzní obžaloba přitáhla do malého provinčního města podivíny z celých Spojených států a konání muselo být kvůli velkému počtu diváků přesunuto ze soudní budovy na zahradu. Za jejím plotem stála pódia fanatických kazatelů, kteří se překřikovali s neméně hlučnými ateisty. Vedle nich se tísnily stánky prodavačů občerstvení, Biblí a plyšových opic. Nechyběly ani zvěřince s cvičenými šimpanzi a stan, kde si zájemci mohli za poplatek prohlédnout „chybějící článek mezi člověkem a opicí“ – hrál ho jednapadesátiletý pán jménem Jo Viens trpící vrozenou deformací obličeje a poruchou růstu.

Souboj právníků

Za plotem soudního dvora sice panoval cirkus, u soudu samotného šlo opravdu o hodně. Obě strany si proto přivedly těžké právnické váhy. Žalobce reprezentoval William Jennings Bryan, známý křesťanský fundamentalista, elitní konzervativní advokát, exministr vnitra a trojnásobný kandidát na post prezidenta USA. Obhajoba proti němu postavila Clarence Darrowa, reprezentanta Amerického svazu pro občanské svobody a známého advokáta proslulého nápaditými obhajobami liberálních hodnot.

Neobvyklou taktiku zvolil Darrow i v tomto případě. Když soudce odmítal uznat výpovědi přizvaných expertů na evoluci, předvolal nečekaně jako svědka samotného Williama Bryana. Po konzervativním advokátovi požadoval, aby vysvětlil, jaké části Bible mají ve školních osnovách nahradit vědecké poznatky. Křížový výslech se velmi brzo přestal týkat školních osnov. Před davy rozjařených diváků se Clarence Darrow Bryana vyptával, jak dlouho trval den před tím, než Bůh stvořil Slunce, a kde našel Kain svou ženu, když na světě existoval pouze on, Adam a Eva. Samozvaný expert na Bibli se do odpovědí stále více zamotával a vyvolával tak u přihlížejících salvy smíchu. Nakonec proto obvinil obhájce, že se „snaží zesměšnit každého, kdo věří v Bibli“. Darrow opáčil, že jeho snahou je „zabránit bigotním ignorantům ovládat vzdělávací systém Spojených států“. William Jennings Bryan z té urážky utrpěl těžký šok. Několik dní poté ulehl k odpočinku a už se z něj nevzbudil.

Podivná remíza

Opičí proces nakonec skončil před sto lety podivnou remízou. Porota shledala 21. července 1925 Johna Scopese vinným. Uložila mu ale pouze pokutu 100 dolarů, která byla u odvolacího soudu ještě snížena na polovic. Fundamentalisté považovali rozsudek za své vítězství a zákony zakazující výuku evoluce se začaly objevovat i v dalších státech USA. Precedent soudu s Johnem Scopesem však znamenal, že za porušení zákona hrozila provinilcům pouze zanedbatelná pokuta. Zákazy výuky evoluce proto byly většinou ignorovány a po II. světové válce byly zrušeny. Spojené státy se tehdy profilovaly jako vědeckotechnická velmoc s ambicemi dobývat vesmír a zkostnatělé názory biblických absolutistů do tohoto obrazu příliš nezapadaly. Výuka kreacionismu či jakékoliv jiné náboženské doktríny byla nakonec ve školách financovaných z veřejných rozpočtů zakázána. Časy se však mění.

Návrat dogmat

Na federální úrovni zákaz vyučovat ve veřejných školách náboženská dogmata stále platí. Několik států, například Louisiana, Arizona a Texas, ovšem zavedly takzvané zákony o „akademické svobodě“. Učitelé díky nim mají možnost diskutovat o „teorii inteligentního designu“ (kreacionismu) jako o alternativě evoluce. Podobné zákony se snaží konzervativní politici prosadit i v dalších státech a leckde jdou i dále. V Louisianě, Arkansasu a Texasu bylo například před nedávnem zákonem nařízeno vyvěšovat ve školách transparenty s desaterem biblických přikázání. Největší naděje ale fundamentalistům plyne ze systému takzvaných „školních voucherů“.

Vouchery původně vznikly jako forma státní podpory nemajetných studentů toužících po vzdělání na soukromých školách. V současnosti se ale přetransformovaly do systému umožňujícího financování soukromých škol z veřejných prostředků. Velký krásný zákon Donalda Trumpa chce do systému školních kreditů každý rok nalít 5 miliard dolarů získaných z daňových odpisů nejbohatších Američanů. Namísto aby byly využity na podporu chudých studentů, poputují do pokladen soukromých škol – mimo jiné i škol církevních, kde se namísto evoluce otevřeně vyučuje kreacionismus.

Biblické učení koneckonců není jedinou dogmatickou doktrínou, která do školního systému v USA proniká. Oklahomští středoškoláci se dnes v občanské výchově učí o tom, že pandemie COVID-19 pochází z čínských laboratoří nebo že volby v roce 2020 provázely manipulace a Donald Trump je prohrál neprávem. Do oklahomských školních osnov tyto poznatky prosadil Ryan Walters – bývalý učitel dějepisu a současný politický aktivista, který lobbuje za zavedení biblických studií jako povinného školního předmětu. Není náhodou, že pan Walters figuroval v nejužším seznamu kandidátů na ministra školství v kabinetu prezidenta Trumpa. Na poslední chvíli byl nahrazen wrestlingovou promotérkou Lindou McMahonovou. Ta sice Bible do škol neposílá, zato chce federální ministerstvo školství úplně zrušit a volbu osnov ponechat zcela v gesci jednotlivých států. Je tedy možné, že se v blízké budoucnosti Spojené státy dočkají dalších Opičích soudů.

Vstoupit do diskuze (2)