Do prvního kola prezidentské volby zbývá necelých šest týdnů a předvolební kampaň nabírá na síle. Jednotliví kandidáti chodí do televizí, rádií nebo poskytují rozhovory do novin a časopisů. Zatím je to takové povrchní povídání o klasických věcech, jako jsou kompetence prezidenta, vztah k bankovní radě či institutu milostí. Tyto záležitosti však volby nerozhodnou. Klíčem k Hradu bude nalezení tématu, které zatřese společností, ale i variabilní nápaditá kampaň, ve které se vedle úsměvů pro běžné lidi budou tvrdě okopávat kotníky a holeně ostatních kandidátů. Andrej Babiš to již pochopil a do zbraně povolal celý svůj „dream team“ z hnutí ANO. Ostatní tomu mlčky přihlížejí. Může to být jejich osudovou chybou?
Každý, kdo navštíví sociální sítě, se asi nemůže zbavit prvotního dojmu, že Babiš je všude. Peče vánočku, sekanou, fotí se s dětmi, rozdává knihy, tancuje před benzinkou a varuje lidi před namrzlými silnicemi. Do toho točí adventní a další videa, ve kterých lidem sděluje, co má na srdci a jak na ně neustále. Všechno s tak sladkým úsměvem, že by tomu člověk skoro i uvěřil.
Klapka, střih. Všude tam, kde není Babiš, nastupují jeho věrní z hnutí ANO. Alena Schillerová, Karel Havlíček, Klára Dostálová, Radek Vondráček, Aleš Juchelka, Jana Mračková Vildumetzová a mnozí další. I oni sdílejí obrázky, videa, grafy a podobně. Oproti Babišovým prezentacím v nich je podstatný rozdíl. Nekape z nich cukrová šťáva, ale žluč. Tito mluvčí tepou všechno a všechny kolem. Nejvíce samozřejmě vládu, ale osmělují se i k trefám do dalších protikandidátů. Když to člověk sleduje delší časový úsek, je mu jasné, že všechno je součástí promyšlené dramaturgie a taktiky, jejímž cílem je nechat Babiše kvést a kolem něj vytvořit ve vnímání lidí pocit zmaru a spálené země. A pochopitelně nabídnout Babiše jako spasitele, který přijde a všechno zachrání.
Můžeme si myslet o ANO a Andreji Babišovi, co chceme, ale jedno se musí nechat. Jeho marketingový tým je opravdu velice výkonná mašina, která denně chrlí spoustu nových nápadů a podnětů včetně jejich různých zpracování. Je vidět, že to jsou ostřílení profesionálové v branži, kteří vědí, jak lidem vlézt pod kůži. Skutečnost, že v tomto efektním obalu nabízejí zboží nevalné kvality nebo druhé jakosti, v daný moment není podstatná. Ostatně spoléhá se na to, že velká část lidí to stejně nepozná. A o to tady jde.
Ostatní kandidáti za sebou takové výkonné profesionální kolosy nemají. Spoléhají na svoje úzké týmy, prezentace v médiích, ale i velké skupiny příznivců na sociálních sítích. Samozřejmě ani to není málo. Ale tohle nejsou volby do Poslanecké sněmovny, v nichž něco urve i ten, kdo získá jen 5 procent. Tady se hraje jen o jedno jediné křeslo a podle toho by se měli jednotliví kandidáti chovat. Nemohou donekonečna spoléhat na debaty, ve kterých prezentují svoji erudici, schopnosti i názory. Oni potřebují urvat davy z náměstí. A oni na ně příliš zatím nechodí. Na rozdíl od Babiše. Ten je zde jako ryba ve vodě. Nemá problém se zastavit s kýmkoliv, podat ruku, nechat se vyfotit. Zkrátka být jeden z davu. V tu chvíli přitom vůbec nikdo neřeší, že je to člověk, který má oplejtačku se soudem kvůli Čapímu hnízdu a ještě nevalnou estébáckou minulost.
Z předchozích dvou volebních kampaní by se měli všichni zainteresovaní poučit a hlavně si připomenout, co ji ve finále rozhodlo. Tým okolo Babiše to ví a podle toho zvolil taktiku, kterou bude v čase měnit dle potřeb a okolností. Nyní jde o to, aby to pochopili i ostatní kandidáti a vyslali do boje všechno a všechny, které mají po ruce.
