Volební modely přinášejí informaci o sympatiích veřejnosti ke kandidujícím subjektům. A zároveň ty sympatie do budoucna nepřímo ovlivňují. Proto vytvářejí – u nás zvlášť – nepřehlednou situaci.
Ještě v srpnu bylo celkem jasno. ANO úspěšně odrazilo nápor opozice a směřuje k vítězství. Podle agentury Kantar vedlo s 27,5 % před koalicemi PirStan a Spolu (obě 20%). Babišovy pozice jistily SPD (10%), Přísaha (6%) a KSČM (5%). Výsledky STEM byly obdobné.
Nyní podle téhož Kantaru ANO o něco ztratilo (má 24,5%), Spolu trochu získalo (23%), PirStan docela málo ztratilo. Z jistících subjektů má sice SPD trochu víc (11,5%) a KSČM drží 5%. Nicméně Přísaha, zázračné dítě volební kampaně, spadla pod 5%.
V přepočtu na mandáty to podle autorů průzkumu znamená, že by obě koalice měly šanci společně získat v Poslanecké sněmovně těsnou většinu.
Není to zatím nic víc než signál. Trošku ho zesiluje směšně malá pozornost, jakou tomuto průzkumu věnovaly vlajkové křižníky Babišova mediálního impéria MF Dnes a Lidové noviny, i hysterické vystupování Andreje Babiše na posledních předvolebních diskusích.
Nepropadejme však předčasné naději. I pokud by to vyšlo takhle, čeká nás po volbách obří problém.
Náš prezident, který je, jak všichni víme, lecčeho schopný, dal už v červnu veřejně najevo, že považuje volební koalice za podvod a že premiérem po volbách jmenuje lídra nejsilnější strany. Zároveň dal najevo sympatie k Andreji Babišovi. Jistě, nemůže donutit PS, aby nové vládě dala důvěru. Ale ta vláda bude pak po neurčitou dobu vládnout bez velkých ohledů na PS. Česká republika vlastně na tu dobu přestane být parlamentní demokracií.
Ústava ovšem poskytuje možnost žalovat prezidenta za velezradu (v tomto případě by to bylo namístě). Závisí to na složení nové PS, na ochotě Ústavního soudu (obojí je na dlouhé lokty). A taky na tom, co všechno si veřejnost nechá líbit (tj. dojde-li na legální formy veřejného protestu). Vláda a prezident mají dnes v ruce mohutnou zbraň: mohou při „regulaci“ protestů snadno využít současné pandemie a odborných expertních týmů vlády.
Obávám se, že demokratická opozice není na tuto povolební dobu příliš připravena.
