nahoru

Jak sledovat výsledky prvního kola jako profík aneb Šest magických čísel na dnešní odpoledne

Petr Sokol 14. ledna 2023 • 09:40
Kandidáti na prezidenta
Kandidáti na prezidenta
• foto: 
e15 / grafika

Většina lidí se při sledování dnešních výsledků prvního kola zaměří na jejich nejviditelnější prvky. Budou sledovat zejména to, kdo skončil první nebo kteří dva kandidáti nakonec postoupí do druhého kola. Tady je ale návod, jak sledovat dnešní výsledky jako profík. Nabízíme pár čísel, na která byste se měli zaměřit, pokud chcete opravdu porozumět tomu, jak ovlivní dnešní výsledky definitivní rozhodnutí o hlavě státu v druhém kole.

„Zemanovo“ číslo – 38,56 %

Před pěti lety dostal obhajující prezident Miloš Zeman v prvním kole přesně 38,56 %. Neměl pro druhé kolo žádné potenciální silnější spojence, jejichž hlasy by se mu v něm „přisypaly“. Přesto nakonec v druhém kole Jiřího Drahoše porazil.

Pokud by chtěl Andrej Babiš napodobit za čtrnáct dnů cestu svého velkého spojence, musí dnes nejenom postoupit do druhého kola, ale zároveň se výsledkem blížit k uvedenému „Zemanovu číslu“. Má ale tentokrát výhodu, že ve volbách kandiduje i zástupce voličsky blízkého SPD – Jaroslav Bašta. Teoreticky proto platí, že Babišovi by mohlo stačit i to, aby zmíněných více než 38 procent překročil součet „BB-kandidátů“, tedy Babiše a Bašty, a to ideálně aspoň o několik procent, protože část příznivců SPD může zůstat v druhém kole po vypadnutí Jaroslava Bašty doma. Součet kandidátů Babiše a Bašty by prosto v ideálním případě pro AB měl začínat čtyřkou, a překročit tedy aspoň 40 procent.

Drahošův potenciál – 54,84 %

Více než polovinu hlasů, konkrétně 54,84 %, před pěti lety v prvním kole obdrželo kvarteto hlavních protizemanovských kandidátů – Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček a Marek Hilšer. Přesto Jiří Drahoš v druhém kole o více než 2,5 procenta s Milošem Zemanem prohrál.

Proto pokud někdo z dua Petr Pavel a Danuše Nerudová chce 28. ledna slavit prezidentskou výhru, musí součet antibabišovských kandidátů dnes v ideálním případě překonat 57 procent hlasů.  Nejlepší variantou pro ně by byl stav, kdy by si tohle číslo připsalo samotné duo generál a exrektorka, ale naděje pro ně bude trvat i v případě, že 57 procent překročí součet Pavla, Nerudové, Fischera a možná i Hilšera.

Účast jako vždy – 61 %

Je to skoro zázrak, ale v prvním kole v přímé volbě v roce 2013 i 2018 přišlo pokaždé 61 procent voličů. Pokud dnes toto číslo „padne“, bude to znamenat nejenom pokoření historického rekordu, ale také skutečnost, že jedna část společnosti se zmobilizovala více než před pěti a deseti lety. Až konkrétní výsledky ale případně ukážou, zda se větší voličská mobilizace odehrála v pomyslném provládním Česku A, anebo v zemanovsko-babišovském Česku B.

České derby aneb ČESKO A (2 miliony 333 tisíc) vs. ČESKO B (2 miliony 623 tisíc)

Zajímavé bude také porovnat počty hlasů pro kandidáty obou částí české voličské společnosti. Česko A totiž na podzim 2021 sice ovládlo sněmovní volby na počet poslanců, ale s Českem B, kterému tehdy propadlo více než 600 tisíc hlasů, prohrálo o celkových 290 tisíc hlasů. Áčkaři tedy minule posbírali 2 miliony a 333 tisíc hlasů, zatímco béčkaři 2 miliony 623 tisíc.

Tahle čísla dnes podle předpokladů nepadnou, protože se očekává, že za dva týdny přijdou ještě i někteří voliči, kteří dnes čekají na to, kdo se dostane do druhého kola, a přijdou teprve na finále. Sledovat poměr obou voličských bloků bude ale velmi zajímavé už dnes.

Baštovo číslo – 9,56 % nebo 5 %

Vůbec poprvé dnes v prezidentských volbách stojí kandidát navržený okamurovci. Jaroslava Baštu a jeho výsledek můžeme porovnávat se ziskem SPD v posledních sněmovních volbách, který tehdy činil 9,56 % hlasů. Pokud by Bašta dnes tohle číslo překonal, bude to jeho a Okamurův super úspěch. Pokud by naopak padl až pod hranici pěti procent, bude to znamenat pro okamurovce propadák. Všechno mezi tím bude v mezích očekávání. Pro porovnání dodejme, že ve sněmovních volbách 2021 SPD o 13 tisíc překročilo půlmilionu hlasů.

Loserovský rekord – 0,47 % a 24 442 hlasů

Zejména exrektor Tomáš Zima bude sledovat, zda se mu aspoň podaří překonat negativní rekord z obou dosavadních přímých prezidentských voleb, který před pěti lety ustavil bývalý šéf mladoboleslavské Škody Vratislav Kulhánek. Tomu totiž v lednu 2018 voliči dali jen 24 442 hlasů, což znamenalo procentní zisk 0,47 %. Překonají Tomáš Zima i podnikatel Karel Diviš obě tyto hranice? A kdo z nich skončí úplně poslední dnes?




Prezidentské volby 2023

Začátkem roku 2023 se budou konat prezidentské volby, kde se rozhodne o nástupci Miloše Zemana. Přinášíme vám přehled užitečných informací, volební zpravodajství i zajímavosti týkající se prezidentského úřadu.

Kandidáti Termín voleb

Voličský průkaz Volební systém Pravidla kampaně Výsledek voleb Druhé kolo


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.