Kde, sakra, všichni jsou?! Fyzik Enrico Fermi přišel s otázkou, proč o sobě mimozemšťané ještě nedali vědět

Kde jsou všichni? ptá se Mark Thompson, editor vědeckého serveru Phys.org. „Tohle je jedna z nejvýznamnějších a největších otázek současné vědy. Víme, že vesmír je starý 13 miliard let, že jen naše Galaxie obsahuje stovky miliard hvězd, z nichž mnohé mají planety nacházející se v teplotním rozmezí vhodném pro rozvoj života. Čísla naznačují, že život se měl objevit mnohokrát a na mnoha místech dávno před tím, než jsme přišli my – a přesto vesmír mlčí. Žádné signály, žádné návštěvy, žádný důkaz o existenci kohokoliv... To je Fermiho paradox.“

Trochu jinak to vyjádřil americký komik a spisovatel Georgie Carlin: „Pokud je naše civilizace jediná v celém vesmíru, pak bych řekl, že vesmír není příliš ambiciózní.“

Civilizace tak dlouho nepřežije

Se zatím posledním pokusem o vysvětlení Fermiho paradoxu přišli letos v únoru dva fyzikové z Sharif University of Technology v Teheránu. Sohrab Rahvar a Šahín Rúhání tvrdí, že žádná technologicky vyspělá civilizace nevydrží déle než 5000 let. To je podle nich časové rozmezí, během něhož dříve nebo později přijde nějaká fatální katastrofa: srážka s asteroidem, exploze supervulkánu, pandemie, změna klimatu, kosmické záblesky gama, výbuch blízké supernovy, vzpoura umělé inteligence, nezvládnutá biotechnologie... Naši civilizaci je možné považovat za technologicky vyspělou sotva 200 let a za tu dobu nebyl zachycen žádný inteligentní signál. To autoři interpretují jako důkaz, že civilizace existují jen krátce, takže se míjejí v čase.

Rahvar a Rúhání opatrně dodávají, že jejich „výsledky by měly být interpretovány jako horní hranice odvozená z Fermiho paradoxu, nikoliv jako předpověď skutečné životnosti civilizací. Matematika neříká, že civilizace musí zaniknout za 5000 let, ale že zřejmě nepřežije o mnoho déle, pokud chceme vysvětlit ticho, které pozorujeme.“