Záhada jménem bumerang: Kde se v pravěku vzala aerodynamicky vyladěná zbraň? A díky čemu se vrací?

Ilustrační foto

Ilustrační foto • Zdroj: Profimedia.cz

Dobová ilustrace z knihy Children of Wild Australia, 1914
Jeskyně Obłazowa na polské straně Tater nedaleko města Nowy Targ
Bumerangy nalezené po celém světě mají rozličné tvary
3 Fotogalerie
Jan A. Novák
Diskuze (7)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Vrhací zbraň, která se vrátí na místo, odkud byla hozena – ano, to je bumerang. Většina lidí si ho spojuje s australskými domorodci, ale nejspíš pochází z evropského pravěku. Je kolem něj ještě víc záhad, než se na první pohled zdá, protože primitivní zbrani z doby kamenné dodává její neuvěřitelné schopnosti profil křídla moderního letadla.

Bumerang byl zcela jedno­duše kus tvrdého zahnutého dřeva dlouhého třicet až čtyřicet palců a jeho oba konce byly ­ostře zašpičatělé, popisuje setkání svých hrdinů se zbraní australských domorodců Jules ­Verne v románu Děti kapitána Granta. Je přitom překvapivě přesný: „Jeho vydutá část ustupovala o patnáct milimetrů a jeho vnější strana měla dvě velmi ostré hrany. Bylo to právě tak prosté jako nepochopitelné... Proč se však po určité době vodorovného letu vymršťuje do výše a vrací se k rukám vrhače? Učenci a cestovatelé dosud nevysvětlili tento zjev.“

Dnes, na rozdíl od Vernových hrdinů, nemusíte za bumerangy až do Austrálie. Ty původní, domorodé, můžete vidět třeba v pražském Náprstkově muzeu. A pokud s nimi chcete zkusit po vzoru Aboridžinců házet, není nic jednoduššího než si v nějakém internetovém hračkářství objednat jejich moderní repliky se stejnými schopnostmi. Je k dispozici i řada návodů, jak si bumerang jednoduše vyrobit. Dokonce se můžete zúčastnit soutěží, protože z hodu bumerangem se stal oblíbený sport. Soutěží se v řadě disciplín, například v délce dráhy letu, ve výdrži ve vzduchu, v přesnosti návratu a podobně.

Při troše štěstí se dá nacvičit způsob hodu, po němž se ta věc opravdu vrátí zpět do ruky vrhače – a pokud štěstí chybí, udělá mu na hlavě bouli. Vím, o čem mluvím, sám jsem párkrát nestačil včas uhnout.

Na rozdíl od Julesa Verna, který v 19. století ještě netušil, proč bumerang tak divně létá, dnešní vědci už to vědí. Mohlo by se tedy zdát, že záhady končí, ale opak je pravdou. Rozluštění tajemství dráhy jeho letu vyvolalo další otázky, na které nám dodnes chybí odpověď.

Hod s návratem

Existovala řada typů domorodých bumerangů, které si lišily účelem, velikostí, počtem ramen i jejich tvarem a zdaleka ne všechny se uměly vracet. Nevracející se bumerangy (spíš jakési vrhací kyje) Aboridžinci používali k lovu velkých zvířat a nejspíš i k zabíjení nepřátel, zatímco vracející se byly určené pro lov malých ptáků žijících v hejnech. Jedním hodem tak bylo možné zabít i několik jedinců. Navzdory obecným představám je ve skutečnosti tahle zbraň pro Austrálii mnohem méně typická než třeba klokan, protože vracející se bumerangy používaly jen některé kmeny.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (7)

Články z jiných titulů