Putinovi nevycházejí záměry bleskového obsazení Ukrajiny a vítězného přijetí „osvoboditelské“ armády. Zesiluje teror na jejím území a přitvrzuje restrikce i doma, aby se pojistil před občanskými nepokoji. Kupuje si čas a žene Rusko do stále větší izolace.
Státní duma jednomyslně schválila až patnáctileté tresty vězení za „lživé zprávy“ o ruském angažmá na Ukrajině. Soudy mohou také jejich šiřitele potrestat nápravnými a nucenými pracemi. Zapovězeny jsou i pojmy „válka“ a „sankce“. Putin přitvrzuje vůči vlastnímu obyvatelstvu, na nějž se řítí dopady ekonomických sankcí.
Tlak na opozici
To poslední, co by si Putin přál, jelikož „speciální operace“ na Ukrajině zřejmě hned tak neskončí, je postupné nahlodávání a obrat domácího veřejného mínění.
Mnozí spoluobčané se obávají budoucího vývoje a část z nich začíná pochybovat. Kremelský režim se však zatím nemusí ničeho obávat. Dosavadní protiválečné protesty hlavně v Moskvě a Petrohradě pořádkové síly zvládly a zadržely více než 6500 demonstrantů.
Dlouhodobě jsou zastrašovány a perzekvovány všechny nepočetné opoziční síly. Jejich předák Alexej Navalnyj, na nějž byl neúspěšně spáchán atentát, je uvězněn v trestní kolonii. Další Putinův kritik Boris Němcov byl zavražděn rok po anexi Krymu.
Terčem útoku se stalo i nejznámější lidskoprávní sdružení Memorial, spojující nevládní neziskové organizace a dokumentující politické represe. Vzniklo v Gorbačovově éře otevřenosti (glasnosti), jež je současnými vládci Kremlu proklínána.
Loni v prosinci byl Memorial soudem rozpuštěn a označen za „zahraničního agenta“ a „obhajovatele terorismu“. To však represivním složkám nestačí. V posledních hodinách pronikly do jeho kanceláří v Moskvě jednotky OMON a osud jeho pracovníků je nejistý.
Putinovy obavy
Putin zesiluje vnitřní tlak, což znamená jediné: Obává se stotisícových demonstrací na Rudém náměstí, jež by mohly zásadně pohnout veřejným míněním. Vyloučit se to nedalo, ale nyní je hrozba masových občanských nepokojů přinejmenším pro nejbližší období zažehnána.
Byl nejvyšší čas, než Rusové naplno pocítí dopady sankcí. Už nyní zažívají izolaci západního světa, zúžení nabídky zboží, prodražení úvěrů a hypoték, vysokou inflaci a padající rubl.
Zvyšuje se pravděpodobnost platební neschopnosti Ruska, což by prakticky znamenalo státní bankrot. Ratingové agentury dramaticky snížily jeho úvěrovou spolehlivost do neinvestiční kategorie na úroveň „junk“ („prašivé“). Znamená to, že zahraniční trhy považují západní sankce za devastující a nemají zájem o ruské dluhopisy.
Už nyní jsou zasaženi oligarchové ztrácející majetek před očima a velké společnosti, jejichž akcie padají strmým tempem. Ropný gigant Lukoil jako první vyzval k zastavení války. Je znepokojen „tragickými událostmi na Ukrajině“, a vyjádřil soustrast všem, které konflikt postihl.
Věří propagandě
Rusové jsou sice zvyklí se uskrovňovat a mnozí jistě uvěří tomu, že za jejich potíže může Západ. Přesto se chce Putin pojistit před těmi ostatními či váhajícími, kteří se dostávají k jiným informacím, nesdílejí jeho válečné hazardérství a nečekají od něj nic dobrého.
Dnes už by bylo trestáno vězením i zveřejnění průzkumu, z něhož by vyplýval většinový nesouhlas s invazí na Ukrajinu.
To samé platí třeba pro zveřejnění informace, že 38 zemí v čele s Velkou Británií oficiálně předalo Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu zprávy o zvěrstvech Putinovy armády spáchaných na Ukrajině. Žalobu proti Rusku podpořil nejvyšší počet zemí v historii soudu, a vyšetřování se už rozbíhá.
Mnozí Rusové stále věří všudypřítomné propagandě, že nejde o válečné napadení Ukrajiny, ale naopak o ochranu Ruska před jejím rozpoutáním v režii NATO, a o vyčištění země od neonacistů.
Mnozí věří legendám, že ruská armáda statečně postupuje podle plánu s minimálními ztrátami na životech a likviduje nacistický odpor, používající civilisty jako živé štíty, zatímco hrdinní ruští vojáci je přijíždějí osvobodit. Takto je veřejnost masírována od rána do večera, zatímco jiný názor se prakticky rovná vlastizradě.
Co chce Putin obětovat?
Reakce nespokojené části veřejnosti se dnes dá těžko odhadnout. Putin učinil rázné kroky, aby ji ještě více zastrašil. Sám se přitom bojí, že pravda o jeho „záchranné operaci“ vyjde doma najevo a zničí jeho imperiální stalinistický kult.
Je to ovšem jen otázka času. Jde o to, za jakou cenu a co všechno je pomatený diktátor kvůli vlastnímu přežití ochoten obětovat. Je stále zřetelnější, že v konečném důsledku i svoji zemi.
