David Rath

David Rath Zdroj: Dan Materna / MFDNES + LN / Profimedia

Vlasta Parkanová
Miroslav Sládek
2 Fotogalerie

Babiš a Okamura jsou jen špičkou ledovce. Sněmovna vydávala policii Bártu i anti-německé poslance od Sládka

Jiří Sezemský
Diskuze (3)

Nová Poslanecká sněmovna bude hned na úvod řešit dvě žádosti o vydání ke stíhání. Andreje Babiše a Tomia Okamury. Tyto případy jsou o to citlivější, že se jedná o předsedy hnutí vytvářejících vládní koalici. Šéf vítězného ANO aspiruje na post předsedy vlády a šéf SPD míří do čela Poslanecké sněmovny.

I. AKTUÁLNÍ KAUZY A DOHODA O NEVYDÁNÍ

Zástupci ANO a SPD se už nechali slyšet, že se vzájemně podpoří a jejich kluby nebudou hlasovat pro zbavení imunity obou předsedů. Lze očekávat, že vydání Babiše a Okamury nepodpoří ani Motoristé. Schyluje se tak k anomálii v civilizovaném světě, kde dva ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů překryjí svoje stíhání imunitou.

Skandální jsou i okolnosti dohody „Nevydat!“. Babiš napadá předsedkyni odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze Evu Brázdilovou, která jej viní ze spáchání dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Označuje ji za „komunistickou prokurátorku“ a celý případ za „politický proces“. To lze považovat za hrubý útok na nezávislost justice.

Totéž platí pro Okamurovy stoupence. „Jde čistě o politický proces a ukázku toho, jak Česká republika pod vládou Petra Fialy zpolitizovala trestní právo a vytvořila z něj údernou pěst proti politické opozici,“ fabuloval Jindřich Rajchl v době, kdy SPD žila v domnění, že jí stíhání Okamury pomůže ve volbách. To se sice nenaplnilo, ale rýsuje se sněmovní většina pro nevydání obou znovuzvolených poslanců.

Rekordman Andrej Babiš

Rekordmanem v počtu žádostí o zbavení imunity je Andrej Babiš, o jehož vydání kvůli kauze Čapí hnízdo bude nově ustanovená sněmovna hlasovat už počtvrté. Poprvé byl zbaven imunity v září 2017, tehdy ještě s obviněným Jaroslavem Faltýnkem.

Po volbách v říjnu 2017 požádali vyšetřovatelé o druhé vydání Babiše a Faltýnka a do kauzy se zapojil okruh bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Jiří Komárek, blízký spolupracovník Roberta Šlachty, byl pozván poslanci ANO a SPD na mandátový a imunitní výbor, kde chtěl diskreditovat vyšetřovatele Pavla Nevtípila. Nebyl však zbaven mlčenlivosti a sněmovna Babiše a Faltýnka znovu vydala. Faltýnkovo stíhání bylo později zastaveno.

V březnu 2022 byl šéf ANO po říjnových volbách vydán potřetí. Krátce poté rozhodl žalobce Jaroslav Šaroch o podání obžaloby na zbývající obviněné v této kauze, Andreje Babiše a jeho manažerku Janu Nagyovou.

Letos v říjnu doputovala do dolní komory čtvrtá žádost o Babišovo vydání, čemuž předcházel ping-pong mezi prvoinstančním Městským soudem v Praze, který Babiše a Nagyovou dvakrát zprostil obžaloby, a odvolacím Vrchním soudem v Praze, který je naopak o jejich vině přesvědčen, a zavázal nižší soud v tomto smyslu právními pokyny. Pokud nebude Babiš zbaven imunity, může soud pokračovat jen s Nagyovou, kterou vydal ke stíhání Evropský parlament.

Tomio Okamura

Žádosti o zbavení imunity čelí i Tomio Okamura kvůli xenofobní kampani před loňskými krajskými a senátními volbami. Vyšetřovatelé pražské policie ho obvinili z podněcování nenávisti kvůli plakátům s „rasistickým a xenofobním podtextem“, paušálně negativně zaměřeným proti Afričanům a romským dětem.

Letos v únoru vydala sněmovna Okamuru k trestnímu stíhání poprvé a v létě na něj podal státní zástupce obžalobu, stejně jako na hnutí SPD. Ačkoli je trestní sazba v těchto případech až do tří let vězení, dá se podle kuloárových zpráv očekávat, že by hrozila maximálně podmínka či pokuta.

Přesto se Okamura pokoušel kvůli této kauze odstranit policejního prezidenta Martina Vondráška, jenž nemá s jejím vyšetřováním nic společného. Babiš sice Okamuru zastavil a vzal mu resort vnitra, nicméně tím bylo novou mocenskou garniturou vysláno varování, že stíhání za podobně nenávistné či lživé „alegorie“ je zapovězené.

II. DALŠÍ NEJZNÁMĚJŠÍ KAUZY

Obě aktuální kauzy jsou jen špičkou ledovce. Připomeňme si další nejznámější případy žádostí o zbavení imunity v Poslanecké sněmovně a Senátu v polistopadovém období.

Miroslav Sládek

V devadesátých letech nejčastěji zaměstnávali sněmovnu žádostmi o vydání ke stíhání poslanci Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (SPR-RSČ). Sládkovi republikáni se stali předvojem SPD, jež navázala na jejich nenávistnou rétoriku vůči některým skupinám obyvatel.

V únoru 1997 byl Sládek zbaven imunity ­kvůli urážlivým výrokům vůči Němcům. Na demonstraci svolané na protest proti podpisu Česko-německé deklarace pronesl mimo jiné, že „mrtvých Němců bylo ve válce málo“. O rok později byl zproštěn obžaloby. O posunu úrovně veřejné debaty svědčí skutečnost, že tehdy byl šéf SPR-RSČ stíhán i kvůli

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (3)