Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Vznášení na hladině v poloze na zádech, takzvaná hvězdička, je jedním ze základních sebezáchranných prvků
Nácvik záchrany tonoucího v plaveckém kurzu v Praze-Suchdole
Zdravotnický záchranář Jan Sedláček se věnuje prevenci tonutí a plaveckým vzdělávacím kurzům v projektu U vody bez nehody
Lektor a vodní záchranář Ondřej Míčka vysvětluje žákům pravidla záchrany
4
Fotogalerie

Ročně se u nás utopí na 200 lidí a další mají po tonutí následky. Proč se Češi topí?

Přeceňování sil, alkohol, nerespektování zákazů nebo špatné hlídání dětí. Nejčastější příčiny tonutí lidí, k nimž dochází nejen v letní sezóně. Každý rok se mluví o bezpečnosti ve vodě, každý rok ale několik desítek dospělých a dětí ve vodě zemře. Přesné statistiky o tom, jak dobře umějí Češi plavat, nejsou dostupné. Podle odhadů sportovních odborníků se však velká část z nich správně ve vodě pohybovat neumí. Záchranáři volají po tom, aby se do osvěty víc zapojil stát – třeba ve školách. Podle ministerstva školství ale dělá dost, i když přesný přehled o plavecké úrovni žáků nemá. Jak tragédiím pod hladinou nejlépe předcházet? Podle odborníků hlavně dodržováním prevence tonutí a základních pravidel pomoci.

Naše posádka vám dnes ukáže, jak zachránit tonoucího, který se začne topit. To, že budete plavat za ním, je až ta poslední možnost, protože je to nebezpečné. Můžete mu cokoliv hodit ze břehu, zavolejte pomoc. Těmito slovy zahajuje lektor Ondřej Míčka praktickou ukázku práce vodních záchranářů a ­první pomoci na Slapské přehradě dětem. Na místní základnu přijeli žáci z Kladna, kteří na Slapech tráví školu v přírodě. „Ukazujeme jim jednoduchou prevenci, záchrannou akci, a hlavně se bavíme o nebezpečích a nástrahách vody,“ vysvětluje Ondřej Míčka z Vodní záchranné služby ČČK Prahy 6. 

Na Slapech jemu a kolegům v polovině června začala sezóna. Během ní se tu záchranáři dobrovolníci střídají ve službách 24 hodin sedm dní v týdnu. V létě mívají zhruba 120 zásahů. „Nejčastější chyba plavců je přecenění svých schopností. Lidé se snaží plavat na druhou stranu a neuvědomují si, že ta vzdálenost je velká a že se ještě musejí vrátit zpět. A objevuje se i vliv alkoholu,“ popisuje. Podobných preventivních akcí pro školy ale nedělají místní vodní záchranáři mnoho, podle Ondřeje Míčky i proto, že pracují jako dobrovolníci. „Neexistuje žádný preventivní program pro školy, jsme dobrovolnická organizace, takže to děláme ve svém volném čase zadarmo. Dělali bychom i víc, ale pro to je potřeba zajistit týmy lidí, my jsme tu všichni o své dovolené a ne vždy se to dá skloubit,“ říká záchranář. 

 

Záchrany na vodě

Vodní záchranáři mají specifickou pozici. Jsou nestátní neziskovou organizací, ale současně patří mezi složky integrovaného záchranného systému. Jsou napojeni na dispečinky hasičů, policie a záchranné služby, fungují ovšem jen v době letní sezóny. Peníze dostávají z dotací – vloni třeba deset miliónů korun, letos by mělo jít o podobnou částku. A po letech by se brzy měli dočkat i větší jistoty v přidělování peněz – aktuální novela zákona o IZS počítá s tím, že by se peníze pro vodní záchranné služby staly pevnou složkou státního rozpočtu. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!