Do finiše prezidentských voleb vbíhají tři hlavní favorité, a proto nabízíme popis, jak by vypadaly tři podoby jejich vlády nad Pražským hradem. S Andrejem Babišem, Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou.
Stane-li se prezidentem v lednu Andrej Babiš, zažijeme premiéru, kdy se hlavou státu poprvé v polistopadové historii stane předseda parlamentní politické strany.
AB: Bulhar z Paříže
Bývalými předsedy stran sice byli už dva jeho předchůdci – Václav Klaus a Miloš Zeman –, ale ti oba do funkce prezidenta nastoupili v době, když už byli ve stranickém důchodu a se svými nástupci neměli zrovna ideální vztahy. S Andrejem Babišem na Hradě proto Česká republika může zažít premiéru „francouzského prezidentství“.
V zemi galského kohouta totiž přímo volení prezidenti jsou vždy skutečnými šéfy svých politických proudů a snaží se určovat politické směřování státu.
V tom by mohlo být prezidentství Andreje Babiše hodně podobné, i když nesmíme zapomenout, že česká ústava k takové roli dává prezidentovi mnohem méně pravomocí než ta francouzská. Nájemník Elysejského paláce je fakticky hlavou výkonné moci, zatímco prezident z Hradčan je podle ústavy přes pozdější zavedení přímé volby stále jen jakýmsi „kladečem věnců plus“.
Opozičník na Hradě
Zvolením opozičního vůdce do funkce prezidenta bychom ale bezpochyby zažili období, kdy by nová hlava státu hledala všechny možné nástroje, jak házet klacky pod nohy kabinetu Petra Fialy. Andrej Babiš by i jako frankofil určitě měrou vrchovatou ukázal politiku, které se ve Francii říká kohabitace a při níž jsou prezident a premiér z opačných politických stran.
Nový prezident by proto využíval každou příležitost k vetování zákonů, komplikoval by výměny v kabinetu, okopával by vládní koalici kotníky ve skoro každém veřejném projevu a čekal by na příležitost, zda se vláda nedostane do problémů, při nichž by mohl zopakovat Zemanovo odstřelení pravicové většiny po pádu kabinetu Petra Nečase.
Právě vztah Miloše Zemana k pravicové vládě Petra Nečase by byl zřejmě vzorem Babišova prezidentování. Bylo by minimálně zpočátku veskrze stranické a směřovalo by ke změně vlády. Tenhle přístup nové hlavy státu by ovšem zároveň tlačil Fialovu vládu k jednotě a opatrnosti na nějaké škobrtnutí, které by do hry dostalo prezidenta republiky a jeho ústavní pravomoci. V módu „opozičník na Hradě“ by Andrej Babiš pokračoval minimálně do nejbližších sněmovních voleb, které mají řádný termín na podzim 2025.
V nich by se ukázalo, jak velké oslabení přinese přestup nejenom stranického
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
