nahoru

Silná slova oheň neuhasí. České Švýcarsko nejdřív zničil kůrovec, teď obrovský požár

Kryštof Pavelka 5. srpna 2022 • 18:00
Silná slova oheň neuhasí. České Švýcarsko nejdřív zničil kůrovec, teď obrovský požár
foto: ČTK

Zatímco se z lesů Českého Švýcarska valil od neděle 24. července silný kouř, rozběhla se vášnivá diskuse, co devastující požáry zapříčinilo. Jedni tvrdí, že je to důsledek klimatické změny. Jiní, že k nim přispěly nesprávné postupy vedení národního parku. Reflex se podíval, jak to vypadá v parku samotném, který je považován za jedno z nejkrásnějších míst Česka.

Vrtulník Black Hawk poskytnutý polskou policií se vznáší těsně nad hladinou Labe. Nabírá vodu do hasicího bambi vaku o objemu tři tisíce litrů a odlétá jen pár set metrů nad příkré stráně za Hřenskem, jež je bránou do nejmenšího a nejmladšího z českých národních parků, Českého Švýcarska.

Další stroje, vrtulníky českého letectva a hasičů, opakují stejný manévr. Oheň už ze silnice u soutoku Labe a Kamenice vidět není, ale z lesů se stále valí kouř. České Švýcarsko postihla, po letech sucha a kůrovcové gradace, další katastrofa. Požár zničil více než tisíc hektarů plochy národního parku, shořelo několik obytných domů, evakuovat se musely desítky místních obyvatel. Intenzita a charakter požáru byly podle zasahujících hasičů extrémní. Podle některých odborníků se v této ničivé podobě projevila v parku klimatická změna, roky řadou českých politiků a postav veřejného mínění podceňovaná, či přímo popíraná. I když samotnou příčinou bylo možná jednání nezodpovědného člověka.

Katastrofa

„České Švýcarsko se bohužel stalo jakousi modelovou studií dopadů změny klimatu na území České republiky,“ říká Tomáš Salov, mluvčí národního parku. Stojíme ve skalní soutěsce za Jetřichovicemi, vzdálenými od Hřenska asi pět kilometrů vzdušnou čarou. Zkáza, jež postihla velkou část parku, je tady neviditelná. Po turistické stezce směrem na oblíbenou rozhlednu na Mariině skále stoupají turisté a kolem stezky roste mladý, hustý a převážně listnatý les. „Tuhle lokalitu postihl požár v roce 2006. Kolem sebe můžete vidět přirozenou obnovu lesa a zmlazení pionýrskými dřevinami, především břízou. Je potřeba si uvědomit, že smrkové lesy, z nichž teď významná část shořela, jsou místně absolutně nepůvodní druh. České Švýcarsko sloužilo už od devatenáctého století jako smrková plantáž, za komunismu se v této praxi pokračovalo. Kůrovcová gradace, jež park postihla v letech 2017 a 2018, byla nevyhnutelná, suché, písčité podloží, které zde máme, je pro smrk absolutně nevhodné. Bohužel, sucho, jež oblast Českého Švýcarska postihlo v minulých letech, bylo extrémní a tento rok se opět vrátilo. Smrkové monokultury neměly šanci kombinaci dlouhodobého sucha a vysokých letních teplot přežít. Na území parku hořelo již v minulosti, plameny se na místních prudkých svazích rychle šíří, ale požár nikdy neměl takový rozsah a intenzitu jako nyní. Požár se šířil hlavně kvůli zcela proschlé hrabance (směs jehličí, listí a další organické hmoty, která tvoří „podlahu“ lesa; poznámka autora). Foukal silný vítr a kvůli velkému množství rozžhavené hmoty tak požár přeskočil klidně rychle i sto metrů. K tomu došlo v obci Mezná, tam hořely domy vzdálené desítky metrů od lesa,“ vysvětluje Salov.

Premium

Přečtěte si článek s předplatným Premium Plus

Získejte neomezený přístup na devět různých služeb včetně Reflex.cz




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.