Americký systém HIMARS může pálit i na stovky kilometrů. Problém je, že má Kyjev jen čtyři kusy.

Americký systém HIMARS může pálit i na stovky kilometrů. Problém je, že má Kyjev jen čtyři kusy. Zdroj: Tomáš Vlach

Americká houfnice M777 ráže 155 milimetrů. Na Ukrajině je jich asi stovka.
Norsko poslalo na Ukrajinu samohybné houfnice M109
Slovinsko dodalo Ukrajině osm vlastních houfnic Zuzana
3
Fotogalerie

Dělostřelecká válka o Evropu. Ukrajině docházejí zbraně, ale pořád je za co bojovat

Situace na ukrajinsko- ruské frontě není růžová. Moskva vnutila Kyjevu dělostřeleckou válku, má v ní výraznou převahu a krok za krokem postupuje. Zvrátit situaci by mohly nejmodernější západní zbraně, kterých je ale málo. A zdá se, že Západ jich ani dát víc nechce. Jak dlouho tedy může ještě ukrajinská válka trvat? A existuje nebezpečí, že přeroste do většího konfliktu?

Někdy o realitě víc vypovídají útržky na první pohled druho­řadých informací než svodky generálního štábu. Platí to třeba o výzvě šéfa doněcké oblastní administrativy Pavla Kyrylenka občanům Slavjansku, aby z města odjeli. „Evakuujte se včas a nečekejte, až se boje přiblíží k vašemu domu,“ vzkázal Kyrylenko obyvatelům města, které leží ve směru ruského postupu od Severodoněcku a Lysyčansku, které tvoří dvojměstí ve východoukrajinské Luhanské oblasti.

Šéf oblasti z velké části okupované Rusy a separatisty tak naznačil ne zrovna populární skutečnost, že ruská vojska pomalu, ale jistě postupují. Po Severodoněcku může přijít na řadu právě Lysyčansk a pak už Slavjansk, Bachmut (na ten Rusové postupují z jiné strany) a Kramatorsk. Odtud je už prakticky otevřená cesta na administrativní hranici Doněcké oblasti, kterou jako jeden z cílů takzvané speciální vojenské operace stanovil ruský prezident Vladimir Putin. Luhanská oblast už je okupována z 95 procent.

Na optimistické jásání to není. Rusové změnili taktiku a místo hloubkových nájezdů obrněnými kolonami, které byly úspěšně ničeny bezpilotními letouny, odvážlivci s ručně odpalovanými střelami nebo neschopností vlastní logistiky, používají dělostřelectvo. Jde o více než sto let starou taktiku z dob první světové války, kdy dělostřelci nejdřív zasypali pozice nepřítele soustředěnou palbou a až poté vyrazila dobývat zdecimované zákopy pěchota.

„Dnes je to dělostřelecká válka a my ji z tohoto hlediska prohráváme,“ řekl listu The Guardian zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Podle jeho slov připadá jedno vlastní dělo na 10 až 15 děl ruských. Denní spotřeba přitom činí 5000 až 6000 dělostřeleckých nábojů a Ukrajina už prakticky nemá čím střílet, protože doposud používaná munice sovětské provenience se v zemi nevyrábí a skladové zásoby do­cházejí.

Rusko oproti tomu má munice relativní dostatek a dokáže si vyrobit novou. Jedinou nadějí tak jsou pro Ukrajinu dodávky od spojenců, a to především děl, raketometů a houfnic. Do války tu ale zasahuje relikt před více než třiceti lety zrušené Varšavské smlouvy, kdy Západ a Východ používaly jiné ráže nábojů a Ukrajina vstoupila do války výlučně s „východními“ zbraněmi. Tady dokáže ještě částečně pomoci východní křídlo Severoatlantické aliance se svými starými zásobami, i ty ale docházejí, a tak Ukrajinu zachraňují zbraně standardů NATO.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!