Milí spoluobčané,
již léta slyšíte z úst vládních politiků a některých jejich přisluhovačů v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá, kolik dalších miliónů tun oceli jsme vyrobili, kolik bylo přidáno na důchodech, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají.
Předpokládám, že nečtete tento text proto, abych vám i já lhal.
Naše země nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit. Celá odvětví ekonomiky vyrábějí věci, které nepotřebujeme, zatímco to, co potřebujeme, je stále dražší. Země je poseta solárními panely a montovnami. Země, která mohla být kdysi hrdá na vzdělanost svého lidu, vydává na vzdělání méně, než je potřeba, pořád se objevuje korupce a společnost je stále více rozdělená. Zkazili jsme si půdu i lesy, jež nám naši předkové odkázali. Lidé u nás v posledních dvou letech kvůli pandemii a zcela chaotickému jednání vlády umírali daleko více než ve většině evropských zemí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Už mám předplatné.
Přihlásit se
