Sexy idol, filmová hvězda, ale také táta od rodiny, který nezapře své skotské kořeny. To je herec a producent Ewan McGregor (43). Zatímco idolem dívčích srdcí se stal na počátku kariéry, dnes vyměnil bohémský život za příkladnou péči o rodinu. McGregor teď hraje hlavní roli ve filmu Mortdecai: Grandiózní případ, který je promítán i v českých kinech. Časopisu OK! poskytl k tomu rozhovor. Přinášíme vám jeho část:
Role ve filmu Mortdecai je ve vašem repertoáru opět něčím novým. Líbí se vám oscilovat mezi rolemi ve velkých produkcích a malých nezávislých snímcích?
Já jsem vlastně nikdy nehrál typické hollywoodské charaktery. Mnohem víc mě baví hledat v jednotlivých rolích nějakou odlišnou osobnost a tu pak pořádně prozkoumat. Role si vybírám zásadně instinktivně, žádnou strategii na budování kariéry nemám.
Během své kariéry jste měl možnost pracovat s mnoha skvělými herci. Vzpomenete si na nějakou zajímavou příhodu z filmu Začátečníci (2010), v němž nechyběl ani legendární Christopher Plummer?
Christopher je nejenom skvělý herec, ale také fantastický člověk. Byl hvězdou Hollywoodu v 50. a 60. letech a měl možnost pracovat s legendami. Hodně mi toho vyprávěl. Pozoruhodné na něm je, že i ve svých letech používá velice moderní metody herectví. Ve společných scénách jsem věkový rozdíl vůbec necítil. Bylo to úžasné. Měl jsem pocit jako bych pracoval se svým tátou.
Z filmu jste si odskočili na divadelní prkna, konkrétně na newyorskou Broadway, kde se objevujete ve hře „The Real Thing“. Proč?
Moc se mi líbí postava Henryho (čtyřicátník Henry, známý autor intelektuálních komedií, se vyrovnává s rozpadem manželství a vztahem k mladší ženě - pozn. redakce) a jeho pohled na život a lásku. Navíc Tom Stoppard je opravdu brilantní autor. Je pro mě velká čest, že mě do jeho hry obsadili. Roli jsem si zamiloval okamžitě po přečtení scénáře. Nemluvě o tom, že na Broadwayi jsem ještě nikdy nehrál.
Na divadelních prknech ale nestojíte poprvé, před diváky jste se v minulosti objevoval zejména po boku svého strýce, herce Denise Lawsona. Jste na jevišti nervózní, nebo vás už nic nerozhází?
Každý je před vykročením na scénu nervózní a bylo by asi dost divné, kdyby nebyl. Takové to chvění kolem žaludku beru jako součást práce. Ťukám na dřevo, ale nervy mě zatím nikdy fatálně nezradily, naopak, vyburcovaly ve mně určitý druh adrenalinu, který v konečném důsledku sloužil pro dobro věci.
