nahoru

Opičí neštovice: Má se Česko bát? Prodělání planých neštovic nepomůže, říká viroložka

Angelika Bazalová 21. května 2022 • 16:00
Video se připravuje ...
Neštovice u dětí: Jaké jsou příznaky, léčba a největší komplikace?
• video: 
Videohub

Světem se šíří opičí neštovice. Počet odhalených případů je neobvykle vysoký. Nejvíce případů zaznamenalo Portugalsko, Španělsko a Velká Británie. První případ už zaznamenalo i Německo, Francie, Belgie a Itálie. Potvrzený případ hlásí i Kanada a podezřelé pacienty sledují i v Austrálii. Právě počet nakažených lidí je nejvíce překvapivý. Celkem je jich na světě už ke stovce. Zarážející je i výskyt nákazy v různých částech světa. Máme se bát opičích neštovic? Reflex se zeptal viroložky a členky Národního institutu pro zvládání pandemie Hany Zelené.

Na sociálních sítích se už šíří katastrofické scénáře. Podle molekulárního biologa Omara Šerého má virus smrtnost u malých dětí až 37 procent.  A také je prý propuknutí choroby u dětí častější.

Nevím, odkud pan profesor má takové odhady, já jsem na takto vysoká čísla nenarazila. Smrtnost 37 procent bych přisuzovala pravým neštovicím.  Ale nikoliv opičím.  Větší počet případů opičích neštovic se vyskytl v USA v roce 2003, rezervoárem byli prérijní psouni. Mezi několika desítkami  nakažených byly i děti a údajně až 20 procent z nich mělo závažné komplikace, které podle dostupných zdrojů mohly (zdůrazňuji mohly)  vést ke smrti. Žádné z dětí ale nakonec nezemřelo. Opravdu netuším, o co se tento údaj opírá, to byste se museli zeptat jeho.  Pokud jde o výskyt mezi dětmi v Africe, odborné zdroje uvádějí, že se tato nemoc  vyskytuje často mezi chlapci  ve věku 5-10 let a literatura bez dalšího upřesnění zmiňuje, že to souvisí s jejich oblíbenými aktivitami. Přisuzuji to možnému kontaktu s nakaženými hlodavci.  A větší vnímavost dětí než dospělých může souviset s tím, že mladší ročníky, jejich skupina se rozšiřuje, už nejsou očkované proti pravým neštovicím narozdíl od starších ročníků. 

K tomu se ještě dostaneme. Ale na úvod se zeptám. Jaký je rozdíl mezi planými neštovicemi, které většina české populace prodělala v dětství a opičími neštovicemi? Mají něco společného?

Rozdíl je mezi nimi zásadní. Společný mají název - neštovice. Společné mají taky to, že je způsobuje virus a má to možná do jisté míry podobné projevy ve formě těch kožních puchýřků. Ale virus, který je způsobuje, je úplně jiný. Protože plané neštovice - běžné onemocnění, které většinou prodělají malé děti, ten je způsoben virem ze skupiny herpetických virů - varicella-zoster virus. Zatímco opičí neštovice způsobuje jiný virus, který patří do skupiny takzvaných ortopoxvirů. Je velmi blízce příbuzný s pravými neštovicemi, které už byly eradikovány, nebo také s kravskými neštovicemi a ještě s několika dalšími. Ale tyhle plané neštovice a opičí neštovice spolu nejsou vůbec příbuzné.

Takže ten, kdo je imunní vůči planým neštovicím, není imunní vůči opičím neštovicím?

To určitě ne. To v žádném případě takhle neplatí.

Jak moc jsou opičí neštovice nakažlivé?

Ten název opičí neštovice je trošku zavádějící, on se jmenuje opičí z toho důvodu, že byl poprvé prokázán u opic, které byly dovezené do Dánska z nějakých experimentálních důvodů. Zjistilo se, že opice jsou vůči tomu viru vnímavé, ale že hlavním rezervoárem jsou spíše drobní savci afričtí - veverky, hlodavci krysy a podobně. To je hlavní zdroj nákazy. Člověk se nakazí většinou tehdy, pokud je v nějakém v blízkém kontaktu s těmito zvířaty, například třeba když je chytá nebo když se dotýká uhynulých zvířat, možná je v Africe i jedí, tak za těchto okolností se může člověk od toho nakaženého zvířete infikovat.

A vzájemně mezi lidmi, jak moc je to nakažlivé?

Vzájemně mezi lidmi nákazy popsané jsou. Ale uvádí se, že se po druhém nebo maximálně třetím přenosu mezi  lidmi, se zastaví. A potom už se dál nešíří. Aspoň takové jsou informace z literatury. Takže je možné že člověk se nejdříve nakazí původně od nějakého zvířete, skončí nemocnici - ještě třeba stihne nakazit třeba v rodině blízké kontakty. A pak případně ojediněle někoho z ošetřovatelského personálu ve zdravotnickém zařízení. Ale nemělo by se stát, že by se tento virus nějak nekontrolovatelně začal šířit lidskou populaci. Vždycky tam je potřeba, aby do toho řetězce vstupovala ta vnímavá zvířata.

Ale pravé neštovice - tedy virus, který je taky z rodiny ortopoxvirů - se šíří poměrně rychle. Tohle je podobný virus, proč je to tam jinak? Je to proto, že pravé neštovice jsou adaptované na lidskou populaci?

 Ano, je to  tím že pravé neštovice jsou vyloženě lidskou nákazou. Proto se mezi lidmi snadněji šíří.  A proto taky se je podařilo eradikovat,  protože u pravých neštovic  nejsou žádná rezervoárová zvířata, která  by nákazu  udržovala v  cirkulaci. Takže když se podařilo pravé neštovice vymýtit v lidské populaci, tak byly vymýceny zcela. Ty už se  prostě nevyskytují. Zatímco  opičí neštovice  vymýtit  mezi zvířaty nelze.  Bohužel lidé jsou vůči této nákaze  vnímaví také, tedy mohou se od  zvířat nakazit.  Je to ale typická zoonóza, tedy infekce přenosná ze zvířat na lidi. 

Nákaza mezi lidmi může proběhnout jen při nějakém velmi úzkém kontaktu, mluví se o sexuálním přenosu

Ano, to je právě zřejmě ten velmi úzký kontakt, o který jde v těch aktuálních nákazách. Zřejmě se objevuje hlavně v komunitě lidí, kteří měli blízky sexuální kontakt. Ano, za těchto okolností je zřejmě možné, že se to může právě tímto způsobem šířit i mezi lidmi.

Jak je ale možné, že se objevuje tolik případů?

Informací ještě není dost, Už jsme řekli, že mezilidský přenos možný je, ale zpravidla - co aspoň dosud bylo známo - nedochází k přenosu nekontrolovatelně. On prostě skončí. Ale mohlo se stát i to, že - dejme tomu - mohl tento virus nějakým způsobem změnit své vlastnosti, mohl se postupně v posledních desetiletích adaptovat na lidi lépe. A tím by se i mezilidský přenos mohl usnadnit. To je jedna z možností, jak by se mohlo stát, že se tento virus třeba začal mezi lidmi šířit víc.

Svou roli mohlo sehrát i to, že dneska už je poměrně málo lidí naočkovaných proti pravým neštovicím. To je taky důležité. Zhruba do roku 1980 se očkovaly proti pravým neštovicím děti. Na tohle očkování se používal zase jiný virus ze skupiny těch takzvaných ortopoxvirů - takzvaný vaccinia virus, který je příbuzný kravským neštovicím. A na toto očkování se používala živá vakcína. Lidé, kteří byli naočkování tímto vaccinia virem, jsou odolní nejen proti pravým neštovicím, ale v podstatě proti všem ostatním ortopoxvirům, mezi které patří právě i opičí neštovice No ale protože pravé neštovice byly eradikovány, tak se zhruba v tom roce 1980 očkovat proti pravým neštovicím přestalo. Takže mladší ročníky už tu vakcínu nemají. Takže - dá se říct, že už vlastně převažují lidé, kteří imunní nejsou. Jsou tedy více vnímaví a tím pádem se usnadňuje šíření tady toho viru.

Jak rychle jsou tyto ortopoxviry schopny mutovat? Dá se to přirovnat ke koronavirům nebo chřipkovým virům?

Já předpokládám, že ty ortopox viry zřejmě nebudou moc mutovat, protože to jsou DNA viry. A navíc jsou to velmi velké viry, vlastně patří vůbec mezi ty největší. A obecně DNA viry a zároveň ty, které jsou velké, mají menší mutační rychlost. Nicméně nějaká adaptace se úplně vyloučit nedá. Hodně záleží na tom, kolik je vnímavých lidí.  Ale jak říkám, protože už dneska mladší generace proočkovaná vůbec není, takže nemá vůbec žádnou imunitu, tím pádem jsou vnímavější. Ale zatím to nikdo nepotvrdil, že by se něco takového stalo. To je jenom taková hypotéza, nicméně ani takový vývoj není úplně vyloučený.

Vysvětlovalo by to možná ten větší počet nákaz, který se teď objevil.

Těžko říct, jakým způsobem se tohle to stalo. Je taky dost zvláštní, že se ty případy vyskytují na různých místech světa. Takže se nabízí i taková hypotéza, jestli to třeba někdo nemohl rozšířit úmyslně. I to je možné. Tady ještě je hodně neznámých, na které se musí hledat odpovědi.

 Jaká je historie tohoto onemocnění?

Už jsem říkala, že poprvé se virus opičích neštovic na konci padesátých let objevil v Dánsku u laboratorních opic. V té době se ale mělo za to, že virus neinfikuje člověka. První výskyt u člověka byl objeven vlastně náhodou. V době, kdy se svět snažil o vymýcení viru pravých neštovic, se možný výskyt tohoto nebezpečného viru neustále kontroloval i ve velmi odlehlých oblastech světa. Do míst, kde se dřív pravé neštovice objevily, chodili ještě léta poté pátrači, kteří hlídali možná ohniska nové nákazy. A právě u jedné takové kontroly objevili dítě nakažené opičím ortopoxvirem, které původně považovali za nakažené pravými neštovicemi. Toto dítě byl první popsaný případ přenosu opičích neštovice na člověka.

Pokud jsou ale lidé očkovaní proti pravým neštovicím odolní vůči těm opičím, tak to je dobrá zpráva. Vakcínu proti pravým neštovicím máme, takže i kdyby se to zvrtlo do nějaké nečekané podoby, tak stačí naočkovat ten zbytek populace, která imunní není...

No, ono to tak jednoduché není. Ta vakcína proti pravým neštovicím je živá vakcína.  Když to srovnám s dnešními vakcínami, které se dávají dětem, tak tahle ta vakcína měla j poměrně hodně nežádoucích účinků. I z toho důvodu se vlastně se od očkování ustoupilo, protože ty projevy po očkování, nežádoucí účinky byly poměrně závažné a časté. Takže není to tak jednoduché, že by si to každý píchnul bez nějakého vážnějšího důvodu. Ona ta vakcína pořád ještě existuje, je možné že lidé, kteří, dejme tomu, se vyskytují v endemických oblastech, kde se vyskytují opičí neštovice, ti si mohou vakcínu aplikovat, ale je to spojeno s určitým rizikem. Ta vakcína má opravdu poměrně výrazné nežádoucí účinky.

Mluvila jste o jakémsi vaccinia viru, proti pravým neštovicím už se neočkuje virem kravských neštovic?

Vaccinia virus v podstatě je virus kravských neštovic. Jen je trošičku jiný než ten původní. U zrodu očkování proti pravým neštovicím stál anglický lékař Edvard Jenner, který vypozoroval, že dojičky, které prodělaly kravské neštovice, už se nenakazily pravými neštovicemi. Začal záměrně infikovat lidi kravskými neštovicemi s tím, že ti lidé pak normálně tuto nemoc prodělali. A to nebyla banální věc. Byla to nepříjemná choroba, kterou ale většina lidí přežila a byli potom chráněni před pravými neštovicemi, které byly daleko větší hrozbou. Takže ono to nebylo očkování v pravém slova smyslu, to bylo záměrné nakažení - takové vyhánění ďábla čertem. Dělalo se to tak, že se vzala tekutina z těch pupínků a zanesla se do nějaké otevřené ranky.

Ale zpět k otázce - tímto takzvaným pasážováním přes lidi se ten virus po čase trošku změnil. Na to se ale přišlo až o mnoho desítek let později, že už to není ten původní kravský virus. A ten se pak používal na očkování, protože má mírnější projevy než ten původní. Nazval se vaccinia virus - protože káva se latinsky řekne vacca. A tohle slovo pak dalo název všem vakcínám.

Mluvila jste o nežádoucích účincích tohoto očkování - jaké to jsou?

Mohou to být mírné projevy té nemoci, horečky, výsev pupínků a tak dále, ale občas se vyskytla úmrtí po vakcíně. Na přednáškách na medicíně jsem viděla fotografie dětí, které očkování nepřežily. A byl to drásavý pohled. Tenkrát se to ale tak nebralo. Spíš to bylo vnímáno jako jakási nutná oběť. V situaci, kdy světem obcházely pravé neštovice, které byly smrtící až téměř pro polovinu nakažených, se tato rizika jevila jako akceptovatelná. Dneska - pokud se ukáže, že opičí neštovice nijak nezmutovaly - pak asi důvod pro znovuobnovení nějakého plošného očkování touto vakcínou akceptovatelný nebude.

Mohou se vyvinout nějaké nové vakcíny… například z umrtveného viru nikoliv živého viru?

Ano, vakcína vyvinutá proti opičím neštovicím snad existuje, ale to je spíš na nějakého vakcinologa. Otázka zní, nakolik by byla vakcína z umrtveného viru účinná. Ty živé vakcíny jsou vysoce imunogenní, účinné, ale daní za to je, že tam je vyšší výskyt nežádoucích účinků.

Jaká je tedy  u opičích neštovic smrtnost? Už jsme říkaly, že těch 37 procent bude asi poněkud nadsazených.  Dočetla jsem se, že existují dva kmeny, jeden má smrtnost až deset procent, druhý je mírnější a ten má smrtnost okolo jednoho procenta.

Ano některé publikace uvádějí tato čísla. Ono taky záleží, jakou populaci to postihne. Údajně  o něco vyšší smrtnost je u malých dětí.

Pokud bychom vzali ten nejhorší možný scénář - zmutovaný virus opičích neštovic, přizpůsobený na lidskou populaci, který zabíjí deset procent lidí a je nebezpečný hlavně pro děti, to je jiná diskuse než o covidu… Tam by asi šly všechny úvahy o nějakých nežádoucích účincích těch dosavadních vakcín stranou.

Pokud by se něco takového stalo, tak by se to muselo začít řešit tak jako se to řešilo v dobách, kdy se řešily pravé neštovice. Asi by se museli lidé očkovat. Ale na druhou stranu pokud by ten výskyt zůstal takto raritní, pak těch argumentů pro zahájení očkování větších skupin populace není dost. Vždy se musí zvažovat pro a proti. Žádná vakcína není bez nežádoucích účinků. Za určitých okolností je člověk schopen akceptovat i závažnější nežádoucí účinky, ale musí k tomu být důvod. Musí se vždy hodnotit, jak moc je to nebezpečné. Pokud vznikne nějaká šetrnější vakcína, s menším množstvím nežádoucích účinků - to je otázka, ale v tuto chvíli tady potřebu k očkování populace zatím nevidím.

Je na místě přijímat nějaká opatření?

Je otázka, jak je to s tou nakažlivostí. Podle dosavadních zpráv se ty zachycené případy týkají výhradně mladých mužů, kteří mají styk s muži. To znamená, že se to přenáší kontaktem v homosexuální komunitě. Takže se asi dá říci, že lidé, kteří se vyvarují rizikových sexuálních kontaktů, se asi nemusejí obávat. Pokud se to dá ovlivnit zodpovědným chováním, tak je to něco jiného než nějaká infekce, která se šíří vzduchem jako chřipka. To je opravdu něco jiného.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.