Miloslav Kala: „Vlády neřeší příčiny a spoléhají jen na to, že změny se dosáhne zvýšeným tlakem.“

Miloslav Kala: „Vlády neřeší příčiny a spoléhají jen na to, že změny se dosáhne zvýšeným tlakem.“ Zdroj: Jan Ignác Říha

„Co dělat v bohatých letech? Vytvářet rezervy na horší časy. K tomu nedošlo, takže se nyní musíme výrazně zadlužovat.“
Britové nakupovali respirátory v průměru za 74 korun, my za 102 koruny.
2
Fotogalerie

Vlády neřeší příčiny a spoléhají jen na to, že změny se dosáhne zvýšeným tlakem, říká prezident NKÚ

Poprask vyvolal před dvěma lety prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala (58), když prohlásil, že český stát je zasukovaný, pomalý a jeho služby neodpovídají požadavkům moderní doby. Před pár dny vydal NKÚ výroční zprávu za rok 2020. Jak se mezitím situace změnila?

První dojem z vaší výroční zprávy je, že dochází k rozpadu struktur státu a jeho řízení. Chápu to dobře?

Spíš bych řekl, že český stát nevyužil obrovské možnosti, které v uplynulých letech měl. Zažívali jsme osm let hospodářského vzestupu, což bylo podpořeno miliardami z evropských fondů. Stát by v takovém období měl přemýšlet, jak efektivně fungovat, jaké služby a v jaké kvalitě chce nabízet. Často uvádím případ bank. V dobách, kdy prosperovaly a kdy každá měla nějakou kamennou pobočku se spoustou úředníků, už přemýšlely o své budoucnosti. Dospěly k závěru, že dosavadní systém je příliš zatěžuje, a tak převedly naše účty do mobilů a počítačů. Byl to projekt, který musel někdo vymyslet, profinancovat, převést někam přebytečné lidi a připravit firmu na budoucnost. Když pak přišla covidová doba a hospodářský pokles, byly na to skvěle připraveny. Český stát ne.

Na sociálních sítích nejvíc rezonoval údaj z výroční zprávy, že výdaje státního rozpočtu meziročně stouply o 291 miliard, ale 147 miliard vůbec nesouviselo s covidem. Na co ty peníze šly?

Uvedli jsme několik příkladů, od příspěvků důchodcům až po oddlužení nemocnic. To je přesně ta věc, kterou jsme měli řešit v bohatých letech hospodářského růstu, ne teď. Paní ministryně financí ráda uvádí keynesiánskou poučku, že v době útlumu mají být vysoké státní výdaje a podpořit stranu nabídky. To je sice pravda, ale poučka má druhou část, co dělat v bohatých letech, tedy vytvářet rezervy na horší časy. K tomu nedošlo, takže se nyní musíme výrazně zadlužovat.

Proč podle vás vláda postavila své vysoké výdaje na tom, že bude nepřetržitý růst, když se ekonomika – bez ohledu na covid – vyvíjí v cyklech?

Přesně na to jsme upozorňovali už v minulých výročních zprávách. A je to mnohem horší, než říkáte – stát rostl ještě rychleji, než byl hospodářský růst. Tyhle peníze se přece daly využít pro smysluplné investice. My jsme je rozmělnili do mnoha malých projektů, jejichž efektivita je sporná.

Jakých například?

Ve výroční správě mluvíme o opravách nádražních budov. Ano, řada jich byla zanedbaná a hodně starostů vítá, že jsou opravené. Člověk by proto čekal, že když se něco opraví, bude to někdo využívat. Kontrolou jsme však zjistili, že velká část modernizovaných budov využívána není.

Ve zbytku rozhovoru se dočtete:

  • Proč se rozrůstá státní aparát?
  • Proč se u nás staví dálnice pomalu?
  • Spasí nás digitalizace?

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!