nahoru

Problém není v covidu, ale v našem strachu z něho, říká šéf odborů Josef Středula

Jiří Štefek 7. srpna 2020 • 06:00
„Problém není v covidu, ale v našem strachu z něho,“  říká šéf odborů Josef Středula
„Problém není v covidu, ale v našem strachu z něho,“ říká šéf odborů Josef Středula
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Řešení pandemie koronaviru si vyžádá skokové zadlužení České republiky. Jen v letošním roce by schodek rozpočtu měl dosáhnout 500 miliard korun. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula (52) to nevidí jako problém a říká: „Dluh zaplatí hospodářský růst.“ Na podzim se chystá opět vytáhnout do boje za vyšší výdělky zaměstnanců.

Co říkáte na aktuální dění, kdy dochází k návratu některých restriktivních opatření, jako omezení počtu lidí na akcích v uzavřených prostorách nebo nošení roušek?

Myslel jsem si, že na základě několikaměsíční zkušenosti budeme lépe připraveni, poučeni a nebudeme muset některé věci prožívat znovu. Ale obávám se, že jsme bohužel předurčeni k podobnému vývoji. Avšak s jedním velkým rozdílem. Pokud bychom situaci řešili podobně jako před třemi měsíci, tak už je ekonomika opětovně zabrzděna. Bude nyní důležité vědět, jak se zaměstnavatelé a kritická infrastruktura připravili na pokračování. Nechci říkat, že tohle je druhá vlna, protože pak bychom mohli čekat na podzim třetí vlnu, když se to spojí s respiračními onemocněními. A problém nebude tak velký v té nemoci, jak spíš ve strachu z ní.

Premiér Andrej Babiš řekl, že ekonomiku podruhé už nezastaví. Nicméně, co když se situace zhorší natolik, že například ochromí některá odvětví či podniky a stejně k určitému blackoutu dojde?

To se samozřejmě stát může. Nicméně připravenost není stále dostačující. Stále nevíme, jak je zabezpečena kritická infrastruktura. Nemáme vyhodnocenou první vlnu epidemie, která přišla v březnu. Ještě nedošlo k žádné komunikaci na téma, co jsme udělali dobře a co špatně. Už teď se řeší, zda ministři dobře spolupracují a vzájemně komunikují. Když vidím některé mediální výstupy, v nichž na sebe ministři spíš útočí, tak si to ne­myslím.

Jsou podle vás na druhou vlnu připraveny i firmy?

Na to bych odpověděl otázkou. Jsou na to připraveni občané? Je sanováno zachování kupní síly u obyvatelstva? Ti rozhodují, jestli firmy pojedou, nebo nepojedou ve smyslu, zda budou, nebo nebudou mít výrobu. My jsme zatím jen řešili otázku, zda firmy přežijí. Navrhovali jsme, aby například program Antivirus byl řešen formou záloh, což se bohužel nestalo. To znamená, že dnes pokud chce firma využít program Antivirus, musí vyplácet mzdy a poté je dostane uhrazeny od státu. My říkáme: Dejme firmám zálohu, zlepšeme jejich cash-flow, dodejme likviditu a ony zaplatí zaměstnancům ve formě mzdy a pak si ji vyúčtují.

Co diskuse o zavedení režimu kurzarbeitu, tedy, že stát bude zaměstnavatelům proplácet část zaměstnancovy mzdy? Ochrání se tím firmy před krachem?

To není jen o ochraně firem, ale je to o ochraně kupní síly občana. Protože pokud tu nebude spotřeba, nebude tu žádný růst ekonomiky. Spotřeba tvoří přes 50 procent HDP. A to je i odpověď, proč žádáme růst platů. Ano, žádáme. Žádáme je pro ty, o nichž pan premiér prohlásil, že dostávají nízké mzdy. Žádáme to pro zdravotníky či učitele. A pro ostatní žádáme jen o něco málo více, než bude předpokládaná inflace. Činíme tak i s vědomím, že manažeři – což jsou ministři nebo státní tajemníci – jsou odpovědni, jaká je struktura státních zaměstnanců či v jaké jsou kvalitě. Takže náš tlak na platy je i tlak na zefektivnění jejich činnosti.

Jenže zdroje nejsou neomezené. Už nyní jsme svědky třetího zvýšení schodku státního rozpočtu. Nestačí to už?

 

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku