Fotograf Jan Šibík: Nemám strach z nemoci, ale o náš dosavadní život a naše svobody | Reflex.cz
nahoru

Fotograf Jan Šibík: Nemám strach z nemoci, ale o náš dosavadní život a naše svobody

Dan Hrubý5. dubna 2020 • 11:40
Fotograf Jan Šibík: Nemám strach z nemoci, ale o náš dosavadní život a naše svobody
foto: Jan Šibík

Jan Šibík fotografoval během posledních třiceti let události v celém světě. Teď vyráží každý den s fotoaparátem do pražských ulic a může srovnávat – jak reaguje na koronavirovou krizi Evropa a Evropané, Česká republika a Češi ve srovnání s třetím světem? Co nám poslední události v budoucnu přinesou?

Setkal ses s obdobnou situací někde ve světě?

Nesetkal. Nikdy jsem nezažil situaci, která by obsáhla takřka celou planetu, zahrnovala skoro všechny státy světa. Pokaždé, když jsem byl v nějaké krizové oblasti, mohl jsem odjet domů, do Evropy, kde žádné nebezpečí nehrozilo.

V dobrém slova smyslu před nebezpečím utéct…

Ano, mohl jsem kdykoli odletět, odejít, odjet a najednou se mě nebezpečná situace nebo nebezpečné podmínky, ve kterých jsem se pohyboval, netýkaly. Teď je to jiné. Není kam odejít. Koronavirus se týká všech – a nejen zdravotně. Jestliže někdo – jen tak mimochodem – prohlásí, že hranice České republiky budou zavřené rok nebo dva, znamená to, že se neuvěřitelně změní náš život. Snažím se chránit svou maminku a pečovat o ni, ale sám obavu z nakažení nemám. Naopak velkou obavu mám o náš dosavadní život. Mám strach, že už nikdy nebude stejný.

V čem?

Třeba v tom, že se rouška stane jeho běžnou součástí. Daleko víc se ale bojím, že politici, kteří mají blízko k populismu –, a těch je v Rusku, Turecku, v Evropě i u nás doma plno –, situace kolem koronaviru využijí, což se neuvěřitelně projeví na našich svobodách. Každá nová restrikce, každý nový zákaz a omezení se jednoduše svedou na koronavirus nebo nějaký nový virus, který nás v budoucnu potká. Lidem se jednoduše namluví, že se to dělá pro jejich dobro, pro jejich bezpečnost a zdraví. Samozřejmě se bojím také ekonomických dopadů…

Myslíš, že změna životního stylu může být globální? Třeba v tom, že lidé budou mnohem míň cestovat, budou se raději držet doma, v prostředí, které znají a cítí se v něm bezpečněji?

 

Ano, lidi se budou bát, což už nyní pozoruji při focení, jak jsou vystrašení, jak se bojí, jsou také daleko podrážděnější, než když jsem je fotil dřív. Obávám se také, že v celém světě přibude všemožných kontrol, zákazů a regulací. V Indii jsem teď viděl, jak úřady namalovaly na silnici vždy po dvou metrech čáry, aby lidem přikázaly, jak mají chodit.

Ty znáš třetí svět jako málokdo, myslíš, že se tu dá podobnými restriktivními opatřeními jako v Evropě zabránit šíření viru?

Určitě ne. Třetí svět nemá prostředky na to, aby tak masívně testoval obyvatelstvo, jako se to děje v Evropě. A pak si vůbec neumím představit, jak budou lidé ve třetím světě dodržovat nařízená pravidla. Karanténa jako u nás v Indii? To je nemožné. Naprosto vyloučené. Navíc ve třetím světě umírá mnohonásobně víc lidí na choleru, malárii a další nemoci...

Před několika dny ses vrátil z Bangladéše.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější