Josef Klíma: Naštvala mě arogance a bezohlednost některých lidí, kteří ještě narychlo odjeli na dovolenou | Reflex.cz
nahoru

Josef Klíma: Naštvala mě arogance a bezohlednost některých lidí, kteří ještě narychlo odjeli na dovolenou

Milan Tesař29. března 2020 • 09:00
Koronadotazník - Josef Klíma
Koronadotazník - Josef Klíma
• foto: 
Archív

Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát publicista a spisovatel Josef Klíma.

Co vám chybí?

Jistota, co bude zítra, za týden, za rok, podle které bych si mohl plánovat aspoň trochu život. Jistota, že když zítra roztočím reportáž pro svůj pořad na TV seznam, dostanu odpovědi od všech, které k ní potřebuji a že ji dokončím. Že nespadne do karantény někdo z respondentů nebo někdo ze štábu, střihači apod. Jistota, zda dvě knihy, na kterých jsem pracoval – knižní podoba filmu Šarlatán a vzpomínky Roberta Šlachty - a které už měly mít křest, půjdou vůbec na trh. Jistota, zda se někdy uskuteční sedm odložených besed, které jsem měl dělat v různých městech a vesnicích, představení v Divadle na Maninách v Praze, kde už bylo v programu a koncerty s kapelou, které jsme měli naplánované. Jistota, že za dva týdny – přece jen je mi 69 let – nebudu mrtev. Ale tu jsem neměl ani předtím, jezdím často po D 1…

Co naopak nechybí?

Kupodivu mi nechybí fotbal. Týden co týden jsem se nervoval, jestli Slavie letos uhájí titul, teď jsem v klidu. Beru věci, jak přicházejí.

Je něco pozitivního na domácí karanténě?

Nevím, nejsem v ní. Pracuju naplno.

Rozčílilo vás něco v posledních dnech?

Arogance a bezohlednost některých lidí, kteří ještě rychle odjeli nebo odletěli na dovolenou a teď si na internetu stěžují, že se nemohou dostat domů. Viz jedna známá modelka. Jiní se zase chlubí, jak vyzráli na karanténu, když se vrátili noc před jejím vyhlášením a zřejmě netuší, že ale nevyhráli sami nad sebou, protože nákaza se žádným deadlinem neřídí.

Co vás naopak rozesmálo?

Bolek Polívka, když jsme spolu proseděli několik hodin po skončení Českého lva. Jeden vtip, ale ten je sprostej – a pak klip, jak na zastávce chlap chrchlá, všichni se od něj odvracejí, on si odplivne do louže, přijede autobus a všechny tou louží ohodí. Když je situace šibeniční, mám rád i šibeniční humor.

Co čtete?

Dočetl jsem Harariho Sapiens, to je taková případná četba do dnešní doby a otevřel jsem Jeffreyho Deavera Ocelový polibek. Čistá detektivka před spaním.

Na co se díváte v televizi?

Na totéž, co předtím. Čili polský seriál Učitel, výborný český seriál Zrádci a pár filmů, většinou starších na ČT art. A samozřejmě ČT 24.

Jakou posloucháte hudbu?

Stejnou jako předtím. Mám čas poslouchat jen v autě, takže střídám stanice Oldies a Classic a když mi obě zmizí ze signálu, pustím si Dire Straits, Floydy, Iana Andersona, B.B. Kinga, Erica Claptona nebo Honzu Hrubýho. Jsem stará páka.

Jak získáváte informace?

O koronaviru střídavě ČT 24 a internet.

Z čeho máte strach?

Že umřu dřív, než stačím dodělat ještě spoustu naplánovaných věcí. Ale takhle to mám v podstatě posledních pár let, takže jsem s tím srovnanej, pokud to přijde milosrdně…Dluhy mám splacený, děti zaopatřený, vnoučata jsem si pochoval, světu už nic převratnýho sdělovat nepotřebuju…

Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?

Na pár okamžiků, kterýma mě Pánbů podaroval a o těch se nemluví…

Čemu věříte?

Že jsem ještě potřebnej, když se na mě tolik lidí pořád obrací, abych jim pomohl, a že tudíž třeba platí Buddhovo krédo: Ničí čin se neztrácí, zpět k svému pánu se vrací

Kdo nebo co vám naposledy udělal radost?

Lidi, kteří se ozvali po několika našich kauzách, co se zdály beznadějné, a pomohli radou, penězi i jinak. Chlap, co mě vylekal u benzínky, že jsem málem dostal infarkt, když mi nečekaně poklepal na rameno a pak řek: „Děláte to dobře.“ A dcera Kristýnka, když v lednu porodila Beatku, takže mám kromě tří raubířů i mazlíka.

Změnil jste stravovací návyky?

Ne. Proč? Plzeň a Uherák pořád ještě v krámě mají…

Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?

To právě ještě nemůžu vědět, protože většina mých kamarádů jsou šedesátníci a sedmdesátníci…

Koho si dnes vážíte?

Každého, kdo myslí víc na druhé než na sebe nebo alespoň stejně. A kdyby byla ještě otázka: Koho si nevážím – tak našeho premiéra a prezidenta, protože jsou pravým opakem toho, co jsem napsal v úvodu. A koronavirus to jako transparentní látka jen zvýraznil i ty, co to dosud neviděli.

Další „koronavirové“ dotazníky si přečtěte zde >>>





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější