Zázrak na Hradčanech: Mumifikované tělo Marie Elekty opouští navždy Prahu | Reflex.cz
nahoru

Zázrak na Hradčanech: Mumifikované tělo Marie Elekty opouští navždy Prahu

15. prosince 2019 • 10:00
Zázrak na Hradčanech: Mumifikované tělo Marie Elekty opouští navždy Prahu
foto: Nguyen Phuong Thao

Na horním okraji Hradčanského náměstí, v místech, kde ústí schody z Nerudovy ulice, stojí klášter bosých karmelitek. Přiléhá k němu nenápadný kostel svatého Benedikta. Většinu roku bývá zavřený. U boční stěny v něm v dřevěném barokním křesle spočívá Marie Elekta, jejíž tělo, respektive mumifikovaný stav, v němž se dochovalo (bez cílevědomých zásahů, včetně obvyklého vyjmutí vnitřností) připomíná zázrak. A kdo ví, možná takovým zázrakem opravdu je…

Bosé karmelitky patří k pražským Hradčanům déle než dvě století, jakkoli je za tu dobu jen málokdo spatřil. Za zdmi svého kláštera na Hradčanském náměstí žijí v přísné klauzuře. Stranou, ve zvláštní místnosti, zůstávají dokonce i při mši v klášterním kostele. Svůj den dělí mezi modlitby a práci v konventu. Vstávají v pět hodin, v neděli ve tři čtvrtě na sedm. V deset odcházejí spát. Bez výjimky. Každý den. Rok po roce. Ven takřka nevycházejí.  

Ano, sestry v klášteře zůstávají skryté, přesto jejich přítomnost odjakživa mnozí obyvatelé Hradčan i přilehlé Malé Strany vnímali. Vypravovali si o nich s trochou přirozené lidské zvědavosti, kterou probouzí vše nepřístupné. O jejich tichém životě uvnitř konventu (říkalo se dokonce, že mezi sebou nemluví), a zejména  o tajemné postavě zakladatelky řádu na českém území, jejíž tělo spočívá u stěny klášterního kostela. 

Jaroslav Seifert ve svých pamětech Všecky krásy světa vzpomíná na léta svého dětství: „Tuto starou dámu sedící na křesle ve skleněné skříni jsem znal. Dokonce jsem se jednou oknem u oltáře podíval do strašlivé tváře této tři sta let staré barokní mumie, když jsem jako chlapec přelezl zábradlí v kostele a nahlédl do okna sakristie. Tehdy byla historie ctihodné Elekty v Praze, a zvláště na Hradčanech dobře známa. Dnes už se o ní ví jen málo,“ vypravuje básník, co tehdy spatřil svýma klukovskýma očima, a přidává vzpomínku na vychytralého kostelníka, který „ochotně prodával malé ústřižky plátna, jímž byl setřen vonný pot z čela ctihodné Elekty. Jen nedostatek finančních prostředků mi vždy zabránil, abych si jako malý chlapec tuto relikvii zaopatřil.“

V hovorně kláštera rozmlouvám nyní se sestrou Sárou. Sedíme naproti sobě, jakkoli je mezi námi přepážka a v ní otevřené okno, jehož okenice před chvílí sama sestra zevnitř otevřela. Vypravuje o historii řádu i životě ctihodné matky představené Marie Elekty.

Okolnosti pohřbu a exhumace

Zakladatelka české odnože řádu bosých karmelitek se narodila 28. ledna 1605 jako Kateřina Tramazzoli v italském Terni. V roce 1626 vstupuje do kláštera bosých karmelitek. Přijímá jméno Marie Elekta. V roce 1629 je povolána, aby založila klášter karmelitek ve Vídni, v roce 1643 ve Štýrském Hradci. První zářijový den roku 1656 přijíždí do Prahy (známe dokonce přesný čas – stalo se tak okolo šestnácté hodiny), aby také u nás založila klášter bosých karmelitek. 

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější