Až čtvrtina dětí nastupuje do školy o rok později. Podle státu jde o extrémní čísla a odklady chce zásadně omezit. Jak? A opravdu není tolik dětí na školu připraveno?

Až čtvrtina dětí nastupuje do školy o rok později. Podle státu jde o extrémní čísla a odklady chce zásadně omezit. Jak? A opravdu není tolik dětí na školu připraveno? Zdroj: Zbyněk Pecák

Se vzděláváním dětí podle dat důsledně pracuje zhruba jen třetina mateřských škol
Ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Pardubice Jiří Knoll
2
Fotogalerie

Čtvrtina dětí nastupuje do školy o rok později, stát chce odklady omezit. Opravdu není tolik dětí připraveno?

Na třicet tisíc dětí šlo letos do první třídy v sedmi a více letech. S podílem odkladů přes 24 procent je Česko rekordmanem Evropy – v jiných zemích jde o jednotky procent. Trend odložených nástupů do škol chce stát už dlouho zvrátit, zatím se to ale nedaří. Chystá proto radikálnější zásah. Ve hře je i to, že by se školní odklady zrušily úplně. Podle ekonomických poradců vlády jsou i zátěží pro státní rozpočet. Jenže podle učitelů i psychologů řada dětí opravdu není pro školu zralá – stále častěji bojují hlavně s vadami řeči. Co s tím? Podle ministerstva školství by se měl změnit i styl výuky v prvních třídách.

Duben není jen měsícem přijímacích zkoušek na střední školy, ale také zápisem do škol základních. I ty na řadě míst řeší plné kapacity, systém navíc čelí stále vysokému počtu odložených nástupů do školy. Jsou školní odklady oprávněné, nebo jde spíš o vyslyšená přání rodičů? Podle odborníků je to kombinace obojího. Řada dětí ale má problémy, hlavně s řečí a celkovou zralostí. 

Škola versus školka

Právě to teď u syna řeší Jarmila Marková z Prahy. „Syn se narodil v polovině srpna, a kdyby šel v září do školy, bude jedním z nejmladších v ročníku. To ale není ten zásadní důvod. Vloni na jaře začal koktat, takže nás čekalo kolečko logopedie, psychologie a zjistilo se, že je to spíš stresového původu a že jeho sociální zralost není pro školní kolektiv dostatečná,“ říká matka předškoláka. Odklad u syna řešila i Zuzana Procházková, její syn už je teď ve druhé třídě. U něj prý šlo čistě o nezralost pro školní kolektiv. Narozený je na začátku července.

„První podnět vzešel od nás. Začalo to tím, že byl covid, a my jsme se hodně báli, aby školy zase nezavřeli. Ale on byl i takový hodně dětský, u ničeho dlouho nevydržel, nevydržel sedět, pořád si chtěl jen hrát, paní učitelka ve školce řekla, že by pro něj odklad byl vhodný. Že by pro něj škola byla velký stres. On dobře mluvil, všechno zvládal, ale neuměli jsme si představit, že by se dokázal soustředit ve škole,“ říká paní Zuzana. Odklad nakonec potvrdila i poradna. Dnes je už jako žák druhé třídy podle paní Zuzany ve zvládání učiva zase spíš před ostatními spolužáky. Zpětně říká, že by možná volili jinou cestu, kdyby měli v okolí dostupnou základní školu s přípravnou třídou. „Kdyby škola, do které jsme chtěli, měla klasický nultý ročník, tak bychom neváhali. Protože teď ty děti zase přeskočil. Ale to jsme tehdy nevěděli, že vše tak rychle do­táhne,“ říká matka druháka s odkladem.

Příčiny odkladů

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!