Baví mě hrát blby, ale nejsem blb, říká herec, režisér, scénárista a písničkář Štěpán Kozub. V otevřeném a osobním rozhovoru přiznává, že mu je hraní vlastně nepříjemné a že každý den tak trochu trpí. Vadí mu pozornost, která je s jeho známostí spojená a která se někdy projevuje i urážkami a pokřikováním. Za každou cenu chce před útoky a kritikou ochránit své blízké. Popisuje, čím ho změnila smrt otce, proč mu vadí, jak se muži občas chovají k ženám, a jak sám sebe poznal. O své práci i svém životě hodně přemýšlí a pro diváka může být překvapivé, že je vlastně úplně jiný, než jak může působit.
Štěpán Kozub se ve svých rolích nechce poznat. Když se v nich nevidí, je to úspěch. O herectví a své metodě přemýšlí asi trochu jinak než jiní herci. Hraní je pro něj vlastně lhaní, což mu je z podstaty nepříjemné. Říká, že je potlačený cholerik, což se projevuje třeba při nepříjemných setkáních s lidmi. Někteří si myslí, že se k němu můžou chovat jako k jeho postavám. Taky mu ale vadí agresivní chování mužů k ženám. Několikrát se kvůli tomu dostal do konfliktu, jednou i fyzického.
To ještě zesílilo v posledních letech po smrti otce a narození dcery. Rodina je pro Štěpána Kozuba hodně důležitá. Říká, že dítě chtěl dlouho, i kvůli smrti otce. S ní se vyrovnával hodně těžce a vlastně to pořád zpracovává. Hodně věcí si uvědomuje až teď, zpětně. Otec je teď pro něj vzor. Před smrtí se spolu sblížili a řekli si věci, které předtím nikdy nezazněly. Štěpán Kozub říká, že mu otec představil svůj pohled na život a myšlenky, kterými se stále řídí.
Co Štěpánu Kozubovi pomohlo vyrovnat se se smrtí otce? Proč chrání soukromí svých nejbližších? Jak se vyrovnává s kritikou? Proč nechce dělat herectví pro peníze ani využívat svého dosahu třeba na Instagramu? A jaký vlastně opravdu je?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
