Impozantní tvrz na kopci v Podmračí vznikla v polovině 14. století.

Impozantní tvrz na kopci v Podmračí vznikla v polovině 14. století. Zdroj: Richard Grégr

Zlenická Hláska. Původní hrad nebyl velký, zabíral plochu přibližně třicet krát padesát metrů. Bydlela tady jedna rodina a možná pár zbrojnošů. Nejvyšší patro nejspíše patřilo ženám.
Z týneckého hradu zůstala rotunda a vysoká čtverhranná věž. V muzeu najdeme výstavu starých hraček.
Zbořený Kostelec patří k nejzajímavějším památkám dolního Posázaví. Vznikl na královský rozkaz asi už za Václava II., ale zmiňován je až v roce 1342.
3
Fotogalerie

Toulky středověkým Posázavím aneb Po stopách vraždy, ke které nikdy nedošlo

Hradní věž za vodníkem sedícím na vrbě s dýmkou vypadá tak idylicky, že nás ani nenapadne, jaká vražda se tady, „na Zlenicích hradě“, v roce 1318 stala. Posázaví je plné malebných starých zřícenin, z nichž některé už sotva najdete. Opakujte si s námi: Kožlí, Mrač, Stará Dubá, Zlenice, Čtyřkoly, Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou… Výlet, který za den nestihnete.

Je květen L. P. 1318 a na královském trůnu sedí Jan Lucemburský, který má sváry s českými pány. A tak se tady na hradě Zlenicích na vrchu nad Sázavou sešli šlechtici z okolí. Projednání sporů se záhy zvrtne v hádku. Ráno je ve svém zamčeném pokoji nalezen hradní pán Oldřich mrtvý. Kdo je vrahem? Syn Jan, který byl v noci na lovu a nemá alibi? Někdo jiný? Tak rozehrál svůj detektivní příběh spisovatel Radovan Šimáček v knížce Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318... Středověký detektiv Petr Ptáček z Ledců hledá vraha s neobyčejně moderní horlivostí. Pojďme v jeho stopách pěšky či na kole…

Sen a skutečnost

Zřícenina hradu Zlenice, zvaná též Hláska, leží sotva dva kilometry od Senohrab. Inspirovala české krajináře už v 19. století. Maloval tady Hugo Ulík i Václav Jansa či bratři Liebscherové, jejichž díla zdobí i edici Hrady, zámky a tvrze Království českého legendárního nestora znalců českých hradů Augusta Sedláčka. Ten také tvrdí, že na hradě Zlenicích, založeném někdy v první polovině XIV. století, už seděl „Oldřich ze Zlenic, jenž roku 1318 poháněl Ctibora z Kožlí pro škodu, kterou mu učinil v Koutech, avšak později seděl na hradě Jan ze Zlenic“. A také se dozvíme: „První známý majitel hradu Kožlí byl Ctibor, jenž se připomíná roku 1318 mezi těmi, kdo strojili nepokoje v zemi.“ Dějiny hradu Mrače začínají rokem 1318 a jménem Zdislava z Mrače, „kterýž se za to nestyděl a věci, které jiní na sídlech vladyckých pobrali, k sobě přijímal“.

Radovan Šimáček svůj smyšlený příběh vystavěl na historických skutečnostech. Po večerních Lidových novinách na pokračování ho mohli čtenáři číst i v knize vydané v roce 1941. Celkem vyšel čtyřikrát. Zasazením do historických realit byl ve své době ojedinělý. Agatha Christie vydala podobný román ze starého Egypta (Nakonec přichází smrt – Death comes as the end) až o tři roky později. „Zločin“ byl v roce 1971 i zfilmován Československou televizí.

Pantografem na nádvoří

Dvoupatrový osobák právě projel hradním nádvořím dávného Ježova a zastavil na nádraží v Senohrabech. Budování tratě, otevřené v roce 1871, poznamenalo i hrádek Ježov, v jehož blízkosti lovil Jan ze Zlenic v příběhu kance. O hrádku víme jen to, že je zmiňován v roce 1377, kdy nejspíš patřil ke zlenickému hradu. Jeho ruiny snadno přehlédneme v zarostlé buřině.

Sláva Senohrab začala na sklonku 19. století, kdy tu místní podnikatelé vystavěli čtyři vily s dřevěnými verandami, určené k pronajímání na letní byty. Senohraby se tak staly jakýmsi českým Davosem. Mimo pražskou smetánku sem ale přicházeli trampové i chataři. Jejich chaloupky dodnes shlížejí ze strání. Pro historii českého trampingu mají stejný význam jako antické paláce v dějinách lidstva. Cílem trampů byly vycházky ke zlenickému hradu Hláska třeba z Hrušova údolím Mnichovky. Dnes můžete jít po červené značce.

Tady nad soutokem Mnichovického anebo také Hrušovického potoka do Sázavy, nad dávnou plovárnou, najdeme dokonce hrady dva. Už sto let před zlenickou Hláskou totiž bývala na kopci na druhém břehu potoka nejspíše „dřevohlinitá“ tvrz Čtyřkoly. Do dnešních dní po ní zůstaly jen zářezy v půdě.

Na Zlenicích hradě

Od plovárny na soutoku vyběhneme na kopec. Před námi jsou mezi stromy dva pilíře dávné brány opatřené stříškou jako z karpatských hradů. Kamenný hrad tady sloužil půldruhého století až do svého zániku v letech 1463–1465 po obléhání Jiřím z Poděbrad. V roce 1996 se pár nadšenců a fandů rozhodlo udělat něco pro záchranu této památky a vzniklo současné Sdružení na ochranu kulturního dědictví Zlenice. Členové se tady scházejí o víkendech a třeba i prázdninách.

„Chceme co nejvíce zpomalit erozi, rozpadávání památky, aby se zachovala aspoň ve stavu, v jakém je dnes,“ tvrdí jeho předseda Tomáš Brabec. „Začali jsme s konzervací torza vstupní brány. Zastřešení ji chrání před nepřízní povětrností. Tím ovšem práce na bráně nekončí a připravujeme podklady pro záchranu donjonu. Od svého zániku hrad zůstal v podstatě zásadně nedotčen úpravami, což z něj činí velmi cenný pramen informací,“ dodává. „Dvě patra hradu ukrývají sutiny. Kromě brány se dochovaly zbytky obytné věže – donjonu – i hradeb. Jejich odkrytím bychom je ale mohli ohrozit. Do památky místního významu stěží někdy bude možné investovat nemalé prostředky na nutnou údržbu.“

Jak takový hrad vypadal? „Nebyl velký, zabíral plochu přibližně třicet krát padesát metrů. Bydlela tady jedna rodina a možná pár zbrojnošů. Nejvyšší patro podle nálezů dřevěného obložení nejspíše patřilo ženám,“ je přesvědčen archeolog Vojtěch Kašpar ze společnosti Archaia Praha, která tady prováděla výzkum pod vedením Archeologického ústavu AV ČR. Pod hradem, na místě plovárny, stával asi hamr či mlýn. Za řekou býval dvůr. Na přelomu července a srpna tady příznivci hradu pořádají archeokempy. Dobrovolníci o zlenický hrad ovšem pečují o víkendech celoročně, jak zjistíme i z jejich webových stránek. „Rádi uvítáme nové členy. Mnohdy tak vznikne láska na celý život,“ tvrdí shodně.

Za Oldřichem z Dubé

Když se vydáme podél břehu Sázavy, dojdeme na hrad Stará Dubá. Leží mezi Zlenicemi a Hvězdonicemi. Stavitelé železniční dráhy byli nelítostní – osobáček míjí ruiny těsně. Nejdříve míjíme podhradí Odranec, samotný hrad je až na vrcholku. Ze značené stezky odbočíme údolíčkem přes potok vzhůru. Z druhé strany Hvězdonic najdeme i Čajchanov a přestavěný Komorní Hrádek.

Místo kocoura netopýr

Do Týnce nad Sázavou jezdil Jan ze Zlenic i detektiv Petr Ptáček za Oldřichem z Týnce. To byl popravce, což byla „pozice“ královského krajského soudce v 13. až 15. století. Hledáme sklepení románského hradu, kde se konala přísaha se začerněným kocourem, která vrhla znovu podezření otcovraždy na Jana ze Zlenic. Z týneckého hradu zůstala rotunda a vysoká čtverhranná věž. V muzeu v přistavěné barokní budově najdeme výstavu starých hraček. Další expozice připomíná týneckou kameninu.

Na její výrobu v letech 1791–1866 František Josef z Vrtby založil továrnu. Dělníci zpracovávali glazuru ve věži, v rotundě i ve mlýně. Týnecké talířky, hrnečky i konvice byly známé v Praze i ve Vídni. Z kamenného sklepení v nejnižším podlaží budovy sálá chlad. Možná právě zde se pokusil popravce Oldřich z Týnce z pánů vytáhnout přiznání, kdo zabil Oldřicha ze Zlenic…

Skutečně Zbořený Kostelec

Tři kilometry odsud se nad řekou tyčí zbytky hradu Zbořený Kostelec, který popravce Oldřich budoval. Dodnes patří k nejzajímavějším památkám dolního Posázaví. Vznikl na královský rozkaz asi už za Václava II., ale zmiňován je až v roce 1342. O století později tady řádil loupeživý rytíř Kuneš Rozkoš z Dubé. V roce 1450 už hrad neodolal vojákům Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Zdeněk dobytou stavbu obnovil jako kasárna pro vojáky, ale v roce 1467 tady zvítězil Jiří Poděbradský, který obávanou pevnost na skále nad řekou nechal pobořit.

Příběh je u konce

Kouty, které Ctibor z Kožlí přepadl, jsou dnes součástí Poříčí nad Sázavou. Dva románské kostely vedle sebe v tak malé obci jsou unikátní. U svatého Havla, který je dnes přestavěn, byl pohřben zavražděný Oldřich ze Zlenic. Nad dnešní silnicí do Mrače se vypíná věž kostela svatého Petra.

Pojďme však do údolí, do Podmračí. Impozantní tvrz na kopci vznikla až v polovině 14. století a se Zdislavem z Mrače nemá nic společného. Hledaného vraha Petr Ptáček objevil na hradišti, ze kterého zbylo dole v lese pod tvrzí už jen pár valů. Právě tady sídlil historický lapka a zeman Zdislav z Mrače. V románu se za něj vydává neurozený Záviš, který zemana Zdislava zavraždil – stejně jako nebohého pana Oldřicha ze Zlenic.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: