Okuste Tchaj-wan všemi smysly aneb 10 nevšedních tipů pro vaší ostrovní dovolenou | Reflex.cz
nahoru

Okuste Tchaj-wan všemi smysly aneb 10 nevšedních tipů pro vaší ostrovní dovolenou

Michael Fokt24. června 2019 • 17:20
Okuste Tchaj-wan všemi smysly aneb 10 nevšedních tipů pro vaší ostrovní dovolenou
foto: Profimedia.cz

Tchaj-wan je velký sotva jako polovina České republiky. Přesto nabízí neuvěřitelnou pestrost přírodního prostředí i kulturních zvyků. Přesvědčte se sami.

Do oblak, než řeknete švec

V metropoli Tchaj-wanu vyzkoušejte na vlastní kůži ten nejrychlejší výtah na světě. Jezdí v aerodynamickém tunelu, a má dokonce i regulaci tlaku, aby lidem uvnitř nezaléhaly uši jako v letadle. Do výšky přes čtyři sta metrů nad zemí a zároveň do 89. patra mrakodrapu Taipei 101 vás dostane ani ne za půl minuty. Ze zdejší vyhlídky se rozprostírají pohledy lepší než při vyhlídkovém letu a nemusíte se tu bát ani při zemětřesení nebo tajfunu. Stabilitu mrakodrapu zajišťuje vyvažovací mechanismus o hmotnosti skoro 700 tun a místní říkají, že pokud by spadla budova Taipei 101, byla by už dávno zničená i celá Tchaj-pej.

Neobvyklí mazlíčci

Po tchajpejských chodnících jezdí dětské kočárky stejně jako po kterémkoli jiném městě světa. Některé z nich však převážejí hodně zvláštní obsah. Místo miminek se v nich vyhřívají pejsci s dokulata ostříhanými hlavami, a někdy dokonce s nalepeným obočím. Pořídit si skutečné dítě je zkrátka pro čím dál víc tamních lidí neúnosně drahý špás. Když navíc mají psa, nemusejí kvůli němu opouštět lukrativní zaměstnání ani se moc omezovat v životních výdobytcích. Na další zajímavý přístup k „domácím mazlíčkům“ narazíte na nočních trzích. Oblíbenou hrou dětí je tu lov akvarijních rybiček síťkou z vany do mističky. Nalovený poklad si pak caparti můžou koupit a odnést nebo vylít zpět. Cílem bývá nachytat co nejvíc červených rybek.

Oslavy mezi „mosty větru a deště“ aneb Na návštěvě ve zvláštní vesnici čínských Tungů

Královna se srdcem z kamene

Mys Jie-liou (Yehliu) vyčnívá necelé dva kilometry do vod Východočínského moře. Moře a monzuny vymodelovaly ze zdejších skal útvary jako z pohádek tisíce a jedné noci. Kromě proslulé Královniny hlavy tu najdete i „houbové balvany“, „zázvorové balvany“, kamenné hrnce nebo třeba Sloní skálu. Celá oblast je geologickým parkem s vyhlídkovou plošinou i možností procházet se přímo mezi útvary.

Tchajwanská Niagara

Pravda — s šířkou čtyřiceti metrů a poloviční výškou je vodopád u bývalého hornického města Ši-fen „Niagarou“ v kapesním vydání, přesto je nejširším vodopádem na celém Tchaj-wanu. Cestou po vyhlídkové stezce vás však vodní tříšť osvěží stejně jako u pravé Niagary a za slunečných dní se nad vodopádem tvoří krásná duha. Ši-fen leží na stejné železniční trati, která vede do osady Pching-si, proslavené pouštěním lampionů štěstí, takže obě místa tvoří ideální program pro celodenní výlet.

Pohádkově krásné Žluté hory: Věčná inspirace pro čínské umělce
František Štaud 3. září 2018 • 13:36

Pohádkově krásné Žluté hory: Věčná inspirace pro čínské umělce

Knedlíčková sci-fi

V restauraci Din Tai Fung mají ty nejlepší knedlíčky siao-lung-pao na světě. Za prosklenou stěnou stojí postavy v bílých pláštích a s rouškami na obličejích. Každý „knedlíkář“ má svůj úkol: jeden těsto válí, druhý připravuje náplň a třetí knedlíčky uzavírá. Lehká není ani konzumace. Těstový skvost se opatrně uchopí hůlkami a namočí do omáčky. Pak se položí na speciální lžíci a hůlkou propíchne, aby se vývar, jímž jsou knedlíčky plněny, rozlil kolem.

Les prastarých stromů

Co by Asiat neudělal pro východ slunce? Tu otázku jsem si kladl, když jsem kolem páté ráno stál s hloučkem Tchajwanců na kraji silnice s výhledem na masu hory Ali-šan. Všichni měli v pohotovosti tmavá sklíčka a nezbytné mobily zapnuté na režim fotoaparát. Zlatý kotouč se vyhoupl nad rozeklaný obzor, Tchajwancům se rozšířily oči do českých parametrů, ozvalo se mnohohlasé ááách – a jelo se domů. Tedy přesněji nikoli domů, ale do srdce ališanské přírodní rezervace. Právě zde dosud stojí stovky a tisíce let staré tajvánie a cypřišky tchajwanské, jejichž zdrobnělé jméno je vzhledem k výšce až šedesáti metrů poněkud úsměvné. Majestátní stromy tu přežily předválečnou japonskou těžbu dřeva a dnes k nim vedou desítky kilometrů vycházkových tras.

Terasovitá rýžová políčka na severovýchodě Číny tvoří malebnou scenerii, která však…

Diktátor, nebo ikona?

Názory na Čankajška, který současnou Čínskou republiku (na Tchaj-wanu) vlastně založil, se různí. Sice ochránil ostrov před komunistickou rozpínavostí Mao Ce-tunga, jeho vlastní režim však diktátorskými praktikami také rozhodně nešetřil. Kdo chce, může se s podrobnostmi téhle části tchajwanské historie seznámit v monumentálním Čankajškově památníku uprostřed hlavního města Tchaj-peje. Na každodenní výměnu stráží v hlavní hale dohlíží socha prezidenta v nadživotní velikosti, zatímco s přesně vyvedenou voskovou podobou generalissima se můžete setkat v přízemí. V expozici však trůní i Čankajškův osobní cadillac a spousta dalších artefaktů ze státníkova bohatého života.

Mramorový div přírody

Když tektonické síly na východě Tchaj-wanu vyzdvihly mramorové usazeniny z dob dinosaurů nad mořskou hladinu, mohla se dát do práce řeka Liwu. A povedlo se jí to skvěle. Během let vyhloubila do skalního masivu desítky metrů hluboký kaňon Taroko, který je dnes národním parkem. Síly země však nespí ani dnes. Celé území se každý rok zvedne zhruba o půl centimetru. Voda a seizmická činnost vytvořily bezpočet jeskyní a strmých útesů, z nichž mnohé jsou přístupné návštěvníkům. Celý národní park křižují desítky kilometrů pěších tras, které spojují visuté mosty přes hlubokou soutěsku.

Za tajemstvím Velké čínské zdi aneb Spící had mrskl ocasem

Chrám mnoha bohů

Toužíte po šťastném manželství? Pak byste měli navštívit boha-dohazovače v tchajpejském chrámu Lung-šan. Před necelými třemi staletími ho vystavěli čínští usedlíci z provincie Fu-ťien a od té doby s mnoha opravami přežil tajfuny, zemětřesení i bombardování za druhé světové války. Japonci tu totiž schovávali zbraně. Peníze na stavbu a opravy přitom mezi sebou vždy sebrali sami věřící bez podpory státu nebo bohatých mecenášů. Protože chrám odjakživa sloužil jako komunitní centrum, mohou zde své bohy uctívat buddhisté, taoisté, konfuciáni i vyznavači místních božstev. Můžete si tu proto mimo jiné vyzkoušet i rozhodování podle dřívek. Věřící hodí na zem dva různě tvarované kousky dřeva a podle jejich vzájemné polohy pak dostane na svou otázku odpověď „ano“ nebo „ne“.

Výkladní skříň kmene

Domorodé tchajwanské kmeny jsou v současné době v kurzu a na vzkříšení jejich kultury proudí nemalé peníze. Někdy to skončí tak, že jejich kulturní centra připomínají Disneyland včetně horských drah a dalších nedomorodých atrakcí. V kulturním parku Yuyupas v blízkosti Ali-šanu, který patří kmeni Tsou, však všechno udrželi v rozumných mezích. Ano, mají tu manéž na předvádění domorodých tanců, všechny budovy však dodržují tradiční architekturu oblasti a středobodem je muzeum domorodých zvyků. Hned za plotem navíc můžete při práci sledovat sběračky čaje na zdejších plantážích. Ten z hor Tchaj-wanu je proslulý a přímo v parku můžete ochutnat třeba známý oolong, jehož do kuličky svinuté lístky se rozvinou až po zalití vodou.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Odvrácená tvář Hongkongu: Chudí lidé obývají kóje velikosti našich sklepů
Neobvyklá tradice čínského kmene Jao: Festival sušení prádla
redakce LaZ 23. listopadu 2018 • 13:28

Neobvyklá tradice čínského kmene Jao: Festival sušení prádla

Michael Fokt




Diskuse ke článku

 

Články odjinud
Starší články Lidé a Země