Milešovka: Nejvyšší hora Českého středohoří je oblíbeným cílem turistů i běžců | Reflex.cz
nahoru
Lidé a Země | Řecko 365 dní

Milešovka: Nejvyšší hora Českého středohoří je oblíbeným cílem turistů i běžců

Richard Grégr8. března 2019 • 06:50
Milešovka: Nejvyšší hora Českého středohoří je oblíbeným cílem turistů i běžců
foto: Profimedia.cz

„Prosím lístek do Žimi.“ Pokladní na nádraží se nedůvěřivě dívá, proč šišlám. Je sice Nový rok, ale taková kosa venku není! Nejde ale o zimu, nýbrž o Žim. Právě odsud vyrazíme na nejvyšší vrchol Českého středohoří – na Milešovku.

Jak na Nový rok, tak po celý rok, tvrdí přísloví. Pohyb v přírodě je hezký zážitek, ale představa, že každý den pošlapete na 837 metrů vysokou bývalou sopku a zase zpátky, nemusí být pro každého vhodnou novoroční motivací.

Když kopec uzdravuje

Pro Václava Baška ze Žalan se ovšem každodenní výstup na Milešovku stal „zdravotním“ koníčkem. „Blížila se mi čtyřicítka a vážil jsem 118 kilogramů,“ vypráví. „Začal jsem jezdit na kole, sportovat, chodit. Zaujala mě soutěž Lysá hora 365 v Beskydech, v jejímž rámci může kdokoli soutěžit v celoročním počtu elektronicky evidovaných výstupů. Vyzkoušel jsem to a pak jsme akci spustili i u nás. S programátorem jsme vytvořili webové stránky i potřebný systém, s provozovateli restaurace domluvili na vrcholku umístění terminálu na zaznamenávání výstupů. A závod Milešovka 365 mohl začít,“ popisuje Bašek počátky soutěže.

Hned od začátku měla akce vynikající výsledky. „Účastník si koupí čip, který na vrcholku označí, a výstup se mu započítá. Získané prostředky posíláme na pomoc těžce postižené Terezce z Bíliny. A já během roku přišel o 35 kilogramů,“ říká Bašek s úsměvem. V roce 2016 zvítězil borec, jenž byl na vrcholku 275krát. Nejkratší trasa od lanovky na úpatí měří 1,6 km, převýšení přes 400 m někteří zvládnou i čtyřikrát za den. O rok později muž z Kostomlat, ročník 1949, vyšel na vrchol 207krát…

Výprava na střechu Vysočiny aneb Chladné osmistovky Žďárských vrchů

Každoročně se také – už počtrnácté – běží závod z Teplic až na vrcholek. Těch sedmnáct a půl kilometru zvládnou mnozí i za sedmdesát osmdesát minut…

Slavní obdivovatelé

Ale i nás ostatní, kteří se sem vydáme pomaleji, čekají na vrcholku pěkné zážitky. V chladných měsících, třeba v listopadu a únoru, jsou to inverze, kdy vrcholky okolních hor „plavou“ v mracích. Výhledy na jih, kde vidíme Ostrý, Košťálov a Hazmburk (v dáli i Říp), obdivoval už německý přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt (1769–1859). Teplicko navštívil ve dvaadvaceti letech, na Milešovku vyšel v roce 1819 a v letech 1827–1839 doprovázel pruského krále Fridricha Viléma III., který jezdil do Teplic do lázní.

Humboldt v dopise profesoru Emilu Rosmässlerovi označil rozhled z Milešovky za třetí nejkrásnější na světě. Určitě netušil, že jeho slova převezmou mnohé průvodce. Nevíme však, které dva výhledy jsou ty krásnější.

Opevněný obr na prahu Krkonoš. To je dělostřelecká tvrz Stachelberg
Pavla Apostolaki 3. prosince 2018 • 12:07

Opevněný obr na prahu Krkonoš. To je dělostřelecká tvrz Stachelberg

Jezuitský teolog Bohuslav Balbín (1621–1688) zase pobýval v Liběšicích pod horou Sedlo na druhém břehu Labe. Milešovka pro něj byla královnou „Prostředních hor“ – jak nazývá České středohoří. „Jedni prohlašují, že je hora Sedlo vyšší než Milešovka, druzí zase, že je nižší. Já s plnou vážností a neodvolatelně přisuzuji palmu vítězství Milešovce. Z obou hor však je možno spatřit Hvězdu u Prahy a věž Svatého Víta,“ dodává učený muž.

Podle Balbína hora předpovídá jasné nebo deštivé počasí: „Viděl jsem jednou zblízka, jak byla Milešovka zahalena hustými mraky… ale ostatní hory kolem ní byly bez oblak a měly jasný vzhled... Samo slunce plynulo po obloze v plném lesku. Obyvatelé se však kvapně ubírali domů… a mne napomínali, abych si pospíšil… Neuplynulo ani čtvrt hodiny, obloha se zatáhla, slunce se schovalo a veškerý výhled zmizel a z oblohy se řítily záplavy vody… Naproti tomu jsem také viděl, jak se z okolních kopců zdvihala pára, kdežto Milešovka se nijak neprojevovala… na můj dotaz odpověděli venkované, že se ani trochu nebojí ničeho jiného, že však pozorují jenom tu jedinou horu.“

Do Bílky

Máme se na co těšit. Ze Žimi od zastávky vlaku stoupáme po loukách stále vzhůru. Je pobíleno, sněhu moc není a zanedlouho jsme v Bílce. Automobilisté najdou před vesničkou parkoviště, dál s autem nelze. Obec poznamenaly poválečné události, dnes se chalupy obnovují jako rekreační. I kaplička na návsi je nově postavená.

Krušnohoří: Přírodní klenot severozápadních Čech získává zpět své dobré jméno

Za tu původní mohou místní sedláci. Po honu, který 22. listopadu 1638 pořádal Kryštof Jiří Chrt ze Rtína, se v hospodě v Bílce porvali a ubili souseda Jana Václava Kaplíře ze Sulevic. Chrt ze Rtína byl obviněn z odpovědnosti a na návsi v Bílce, kde se tragédie stala, postavili o rok později kapli zasvěcenou patronu zavražděného: svatému Václavu. Když po sto letech spadla, nahradila ji kamenná kaple. Ta po roce 1945 nebyla opravovaná a v 80. letech vzala za své.

V Bílce navštěvoval maminku architekt Ivan Nosek, jenž oslovil sochaře Jana Koblasu. Vymysleli novou kapli podobnou rotundě. K výstavbě však chyběly peníze, takže kaple tady stojí teprve od roku 2000. Interiér prosvětluje světlo z proskleného kříže ze skleněných tvárnic a zdobí sgrafita inspirovaná Starým i Novým zákonem. Na výzdobě se podílela i Koblasova žena, malířka Soňa Jakuševa. Nad obcí stojí u dvou cest čtrnáct soch křížové cesty přátelství na připomínku česko-sudetských útrap.

Les zastavený v čase. To je Žofínský prales v Novohradských horách
Zuzana Šprinclová 5. listopadu 2018 • 12:13

Les zastavený v čase. To je Žofínský prales v Novohradských horách

Z Bílky stoupá na vrchol cesta považovaná za nejsnazší. Tudy nejspíše šel týden před smrtí Karel Hynek Mácha nebo také Jan Neruda, Karel Sabina, Adolf Heyduk. Jaroslava Vrchlického výstup inspiroval k básni. Na úpatí kopce tady ve třicátých letech vznikla nákladní lanovka na vrchol.

Určuje Milešovka počasí?

Výstup od spodní stanice lanovky někteří zvládnou i za čtvrt hodiny. Pozorovatel meteorologické observatoře Marek Franc však dodává, že záleží na tom, jak moc se kdo chce zpotit. Má tady týdenní služby, ve kterých se s kolegou střídají po dvanácti hodinách.

„Meteorologická observatoř na vrcholu slouží od ledna 1905. První pozorovatel, Franz Löppen, sem nastoupil už v polovině července 1904. Na observatoři bydlel s rodinou a občas mu pomáhala jeho žena. Tehdy se měřilo třikrát denně, v sedm, ve 14 a v 21 hodin místního slunečního času. Za více než sto deset let se tak mnoho nezměnilo. Dnes zdejší meteorologická stanice patří mezi více než čtyřiceti profesionálními stanicemi v naší zemi k těm několika, kde se slouží čtyřiadvacet hodin denně.

Za jedinečnými architektonickými skvosty jižních Čech aneb Tour de selské baroko

Děláme dva druhy měření, každou hodinu takzvané synoptické, které se využívá pro předpověď počasí, a stejně jako Löppen třikrát denně klimatologické ke sledování charakteru a dlouhodobých změn podnebí,“ popisuje nám Marek Franc.

Mimo krátké období kolem Nového roku 1916 a následujícího ledna, kdy tady chybělo uhlí, takže se neměřilo, a dvou měření z 12. února 1929 ve 21 hodin a 13. února 1929 v sedm hodin, kdy pozorovatel onemocněl z extrémní zimy, jsou tady od počátku souvislé údaje. Na vrchol nevede vozová cesta, a než vznikla lanovka, muselo se sem vynést uhlí, možná i voda. „V hornině na vrcholu nelze udělat studnu. Chytáme dešťovou vodu, užitkovou doveze lanovka, ale nemá už pak parametry pitné vody,“ popisuje trable Marek Franc. „A v zimních mrazech ji vozit nelze.“

Pro Milešovku už Bohuslav Balbín používá název Donnersberg, Hromová hora, s tím, že hora vlastně určuje počasí. „To by z odborného hlediska nedávalo smysl,“ říká Franc, „ale stává se, že když proudění dostatečně vlhkého vzduchu narazí na Milešovku, obteče ji vzhůru, za kopcem zkondenzuje mrak a mohou vzniknout srážky.“

Za pozůstatky našich slovanských předků aneb Příběh tajemného balvanu

Návštěvníci mají možnost nejen rozhlédnout se z věže observatoře, ale i seznámit v minimuzeu s dávnými přístroji. „Dnes už máme digitální, ale ne vždy je to lepší,“ dodává pozorovatel. Zaujalo nás, že v letech 1974–1977 na observatoři sloužil jako pozorovatel básník a disident Petr Kabeš. Tehdy sem chodil Ludvík Vaculík a dopilovávali tu Chartu 77.

Hostinský na vrcholu

Pro lázeňské hosty v Teplicích byl výlet na Milešovku zpestřením pobytu. V roce 1820 postavil na vrcholu hory Anton Weber z Vilemína malý hostinec. Před jeho činností smekáme. Postupně přibyly dvě prostorné jídelny, další chaty, taneční parket, kaple i obchůdek se suvenýry. Hostinský nezmar stavěl horské stezky pro turisty, staral se o políčka zeleniny. Ve 40. letech vznikla čtyřmetrová kamenná rozhledna, kterou dnes připomíná sloupek vedle triangulace u observatoře.

Činili se i Weberovi pokračovatelé. Gustav Liehm přinesl práci lidem i v obcích. Restaurace nabízela znamenitou kuchyni, víno, pivo a také mechová a pérovaná lůžka od 40 krejcarů! Byl tady horský vůdce pro Milešovku a okolí. Dva nosiči vynesli hosta na vrchol za čtyři zlaté (týdenní plat dělníka byl tehdy jeden až dva zlaté) nebo ho vyvezli na koni či na mule.

Plešivec: Pravěké hradiště na stejnojmenném vrchu je místem obětí a legend

Po roce 1969 restaurační objekty převzala armáda a život na Milešovce utichl.
Asi i vinou už nevyhovujících hygienických podmínek. V posledních letech se o obnovu snaží i Obecně prospěšná společnost Milešovka.

A kam dál?

V okolí je spousta malebných hradních zřícenin. Třeba bájný hrad Sukoslav nad Kostomlaty nebo Ostrý na stejnojmenném kopci. Modrá nás zavede na vlak do Velemína. Před námi stoupají mlhy, v dáli je vidět pobílený Lovoš s Kybičkou, opodál magický vrch Boreč, kde v pořádné zimě stoupají na vrcholu páry.

A pokud o sobě pochybujete a rozhodujete se, zda jít, či nejít, podívejte se na záznam webových kamer. A určitě běžte!


Užitečné informace

Kaple svatého Antonína Paduánského: Významné poutní místo v malebné krajině vinohradů

Nenápadný poklad v Sedlišti. To je unikátní kostel Všech svatých
Kamila Šimková-Broulová 8. ledna 2019 • 14:02

Nenápadný poklad v Sedlišti. To je unikátní kostel Všech svatých

Richard Grégr




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země