Do redakce časopisu Lidé a Země přišla smutná zpráva. Ve 102 letech zemřel český cestovatel, spisovatel a dokumentarista Miroslav Zikmund. Na stránkách našeho časopisu jste se s ním mohli setkat několikrát, připomeňte si s námi text Miroslava Náplavy, jeho přítele a kolegy, který vyšel u příležitosti stých narozenin české cestovatelské legendy.
Přesně před sto lety se v Plzni narodil Miroslav Zikmund. Jeho jméno asi není třeba představovat nejen cestovatelům a lidem posedlým dálkami, ale nikomu v této zemi. Se svým parťákem a celoživotním přítelem Jiřím Hanzelkou procestovali celý svět. Dvě několikaleté cesty jim vydaly na stovky rozhlasových reportáží a článků v novinách a časopisech a tři celovečerní filmy. Jejich knižních cestopisů se prodalo na 6,5 milionu kusů. Po roce 1968, kdy se jednoznačně postavili proti okupaci země, byli oba umlčeni. Miroslav Zikmund v dlouhých letech potom zpracovával svůj rozsáhlý archiv, bádal v rodové minulosti. Cestovat začal opět po roce 1989, s přáteli Miroslavem Náplavou a Petrem Horkým. V roce 2014 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Nevšední pohled na jeho životní příbeh očima Mirka Náplavy, spisovatele a dokumentaristy, přinášíme v aktuálním tištěném vydání časopisu Lidé a Země. Ale především: Vážený pane Zikmunde, gratulujeme a děkujeme za inspiraci!
„Když za mnou Petr Horký přišel s nápadem natočit celovečerní dokument s názvem Století Miroslava Zikmunda, tak jsem zpočátku kroutil hlavou. Vždyť je mi teprve pětadevadesát, říkal jsem si,“ svěřil se mi v roce 2014 Miroslav Zikmund. Když jsem v následujících letech tu a tam na blížící se stovku přivedl řeč, vždy se tématu elegantně vyhnul. Možná, že z pověrčivosti, která se každopádně vyplatila. Cestovatelská legenda a noblesní gentleman slaví 14. února 2019 fantastických 100 let!
Miroslav Zikmund se s Jiřím Hanzelkou stali nejslavnější českou cestovatelskou dvojicí. Značka H+Z žije dodnes. Jejich dvě cesty, Tatrou 87 a později dvěma vozy Tatra 805, jsou všeobecně známé. Zažili popularitu filmových hvězd, pád, zakázanost a vzkříšení. Jiří Hanzelka opustil svého parťáka 15. února 2003. „Jirka byl tak ohleduplný parťák, že i se svou smrtí den počkal, až budu mít po narozeninách,“ posteskl si tehdy, ale neúnavně dál za oba cestoval, natáčel, psal a systematicky zpracovával položky obsáhlého archivu.
Až když jsme si v únoru 2018 připili na jeho 99. narozeniny, Miroslav rezolutně prohlásil, že s tvorbou končí, protože, jak mu kdysi řekl výtvarník a básník Jiří Kolář, „přišel konečně čas si před smrtí trochu odpočinout”. A žádosti o rozhovor bude odmítat slovy: “Já už nemám odpovídat, ale odpočívat.” Naše schůzky se ze statusu „pracovní“ změnily na „přátelské“. Stále si máme co říct a stále se něčím překvapujeme. A konečně máme více času na vzpomínky, protože za těch dvacet let, co se známe, jsme se dívali hlavně kupředu...