Dovolená ve střední Dalmácii: Užijte si pohodu mezi dvěma ostrovními klenoty | Reflex.cz
nahoru

Dovolená ve střední Dalmácii: Užijte si pohodu mezi dvěma ostrovními klenoty

Markéta a Michael Foktovi14. června 2019 • 06:50
Dovolená ve střední Dalmácii: Užijte si pohodu mezi dvěma ostrovními klenoty
foto: shutterstock

Dvě ostrovní perly propojené šňůrou pobřežních drahokamů. Tak vypadá pobřeží chorvatské střední Dalmácie. V té kolekci najdete obrovský akvamarín Vranského jezera, bílý topaz solných plání i neopracovaný křemen odlehlého ostrova Molat.

Představte si normální nedělní dopoledne. Vzduch voní mořem, v korunách platanů ševelí vítr vanoucí od pohoří Velebit a v jejich stínu před kostelem svatého Anselma postávají malé hloučky klábosících lidí. Poklidná atmosféra v historickém centru městečka Nin, kde žije asi tak jedenáct stovek lidí, je však tentokrát cítit zvláštním očekáváním. Lidí před kostelem pozvolna přibývá, takže je dlážděná náves po chvíli plná k prasknutí. Pravověrní obyvatelé se chystají uvítat svou svatou patronku.

Soška Panny Marie z kostelíka na ostrově Zečevo prý do Ninu zázračně doplavala poté, co ji Turci před pěti staletími hodili do moře. V dnešní době třikrát za rok opouští kapli u kostela a vydává se na procházku malým městem s velkými unikáty. Starý Nin leží na ostrůvku uprostřed mělké laguny, jenž má v průměru sotva půl kilometru a z výšky připomíná srdce. Jako dvě životně důležité tepny ho s pevninou spojují středověké kamenné můstky.

Unikátní podvod

Nechat tu srdce vlastní je přitom otázkou několika minut. Stačí se ve stopách procesí vydat úzkými uličkami třeba ke kostelíku svatého Kříže, který je s délkou osmi metrů nejmenší katedrálou světa. A protože tu kdysi opravdu sídlili biskupové, dělá si předrománská stavbička usazená v travnatém dolíku na svůj titul nárok naprosto po právu. Jeden z biskupů tu ostatně na podstavci stojí dodnes. Legendární Grgur (Řehoř) Ninský v desátém století bojoval za sloužení bohoslužeb v rodném jazyce, dnes prý na počkání plní přání všem, kdo pohladí jeho palec u levé nohy.

Dovolená v Chorvatsku: Chcete se vyhnout davům turistů? Navštivte ostrov Vis!
Markéta a Michael Foktovi 20. listopadu 2017 • 11:39

Dovolená v Chorvatsku: Chcete se vyhnout davům turistů? Navštivte ostrov Vis!

S městem je podle legendy spojen i unikátní podvod. Ladislav I. Neapolský prý přímo pod zadkem krále Zikmunda Lucemburského prodal Benátčanům nejen Nin, ale také Zadar, kus Dalmácie a návdavkem ještě pár ostrovů. A když už je řeč o podvodech a prodejích, zajděte se určitě podívat do pokladnice ninského kostela. Kromě velevzácných relikviářů a dalších pokladů tu mají jednu docela nenápadnou stříbrnou minci. Tvrdí o ní, že je jedním z biblických třiceti stříbrných, které dostal Jidáš za zrazení Ježíše.

Černé a bílé zlato Ninu

Nemůžete počít? Potřete se černým bahnem a zeptejte se partnera, co si teď hodlá počít s vámi. Ano, uznávám — jako léčba na ženskou neplodnost se to může zdát jako hodně podivná kúra, v okolí Královniny pláže (Kraljičina plaža) v ninské laguně by to však skutečně mohlo zabrat. Gynekologické obtíže jsou jen jednou z indikací zdejšího léčivého peloidního bahna, jež vzniká v mělké prohřáté vodě pomalým rozkladem zbytků více než dvou stovek druhů rostlin, z nichž některé jsou vzácné a chráněné.

Tohle nevyzkoušet by byl hřích. Navíc budete v dobré společnosti. Odborně umazat se sem jezdí lidé z celé Evropy a podle jejich úsměvů se zdá, že si to náramně užívají. Když už pro nic jiného, tak pro originální fotky z dovolené. Blahodárné účinky bahna objevila už žena prvního chorvatského krále Tomislava. Když se jím namazala, měla vždy pokožku jako novou. Požádala tedy krále, aby jí pláž přiřkl, a tak se také stalo. Když královna přijela, obyčejní lidé na pláž nemohli. Dnes sem v létě na dvoutýdenní kúru jezdí pacienti ze zadarské nemocnice, jichž se tu vystřídalo přes patnáct tisíc. Kromě neplodnosti a špatné pleti si tu léčí i nemoci pohybového aparátu, revmatismus či nejrůznější kožní choroby.

Dovolená v Chorvatsku: Patnáct šťastných trosečníků na ostrově Biševo
Markéta a Michael Foktovi 20. listopadu 2017 • 11:54

Dovolená v Chorvatsku: Patnáct šťastných trosečníků na ostrově Biševo

Královnina pláž ukrývá černé zlato, saliny na východ od Ninu nabízejí zase to bílé a už od římských dob ho vystavují na odiv všem, kteří jdou kolem. Na přelomu letopočtu dostávali v soli výplatu i římští vojáci, protože se tehdy bílý minerál skutečně vyvažoval zlatem. Dnes se tu vyrábí stejným postupem vypařování mořské vody z mělkých nádrží jako kdysi a mezi vypařovací pánve můžete dokonce vyrazit na procházku. Udělejte to, a když budete mít trochu štěstí, seznámíte se tváří v tvář s některým ze skoro dvou stovek druhů ptáků, kteří se tu zastavují při své migraci z Evropy do Afriky nebo tu rovnou žijí trvale a mezi salinami se rozmnožují. A jestli chcete poznat zdejší sůl z trochu kurióznější perspektivy, vyzkoušejte zdejší osolený med či čokoládu.

Pryč z civilizace

Mají tu knihovnu, v níž je skoro sedm tisíc knih, a seznam jejích přihlášených čtenářů je s přehledem rozsáhlejší než výčet všech zdejších obyvatel. Což není na ostrově, kde žijí sotva dvě stovky lidí, zase až tak těžké. Pokud si však lidé z pevniny na Molat opravdu jezdí pro svou porci duševní potravy, musejí být vášnivými čtenáři. Trajekt sem připlouvá jen jednou denně a v malém přístavu se otočí během několika minut, takže vypůjčení knihy vyžaduje nocleh na ostrově.

Knihovna je zároveň to jediné, co mají na Molatu velkého. Na zdejší jedinou jakžtakž asfaltovou silnici se místy sotva vejde osobní auto, a když se ty dvě stovky obyvatel rozdělí do zdejších tří vesnic, zbývá na každou jen hrstka statečných. Hlavní osada nesoucí stejné jméno jako ostrov sám byla osídlená už v sedmém století, dnes to však na opršalé hrstce domů s kostelem uprostřed není vůbec vidět. Asi největší ruch za posledních pět set let tu zavládl za druhé světové války, a místní si to rozhodně za rámeček nedají. Mussoliniho fašisté totiž na ostrově zřídili koncentrační tábor a hřbitov na památku tří set padesáti zavražděných vězňů můžete na okraji vesnice Molat navštívit i dnes.

Další dvě vesničky — tedy Brgulje uprostřed ostrova a maličký Zapuntel na jeho nejvzdálenějším konci — jsou přehlídkou krystalické pohody. V každé z nich otevírá své dveře návštěvníkům jedna či dvě taverny a největší vzrušení tu zažijete při pohledu do průzračné a neobvykle čisté mořské vody. Ze dna tu přímo v přístavní zátoce s asi tak deseti uvázanými čluny trčí vzácní mlži kýtovky, jejichž lastury můžou být i přes metr dlouhé, a mezi nimi proplouvají hejna pyskounů a dalších pestrých rybek.

Ptačí ráj na pomezí osmanské říše

Vadí vám političtí oponenti? Tak je prostě zaživa shoďte do krasové jámy. Tak to řešili Titovi komunisté na vyhlídce Kamenjak, odkud je vidět celé Vranské jezero i nekonečná rozloha moře za ním. Protože je se svou délkou třinácti kilometrů největším jezerem Chorvatska, je to výhled vskutku majestátní. Nad obávanou průrvou v zemi stojí kaple Všech svatých, jež má uvnitř místo oltáře vzpomínkové fotografie na hrůzy, které se zde odehrály a jež jsou jasně dokázané díky lidským kostem, které se na dně jámy našly.

Samotné Vranské jezero za svou existenci vděčí také krasovým jevům. Vzniklo zaplavením krasového pole a má hladinu nad úrovní moře, zatímco dno je asi čtyři metry pod ní. Lidé ho s mořem spojili necelý kilometr dlouhým průplavem Prosika, aby zamezili občasným záplavám na jeho březích. Díky tomu v brakických vodách jezera žijí sladkovodní i mořské ryby zároveň. Asi nejvíc krasovým silám děkuje přibližně sto tisíc vodních ptáků, kteří tu tráví zimu. Odborníci jich tu celkem napočítali 250 druhů a přes sto z nich tu i hnízdí. Vy si to všechno můžete užít díky chodníku na kůlech, táhnoucímu se nad bažinami na severozápadní straně jezera, jež je ornitologickou rezervací.

Romantický výlet po chorvatské řece Cetině. Pokochejte se nádhernou přírodou a…

Turecký karavanseráj sotva tisíc kilometrů od Prahy v křesťanském Chorvatsku? Není to mýlka? Kupodivu není. V sedmnáctém století se tu odehrávaly krvavé bitvy mezi Benátčany a osmanskou říší. Nejzápadnější ukázku osmanského civilního stavitelství si nechal ve vesnici Vrana zbudovat místní rodák a později turecký vezír Jusuf Mašković. Náboženské spory odnesl i zdejší templářský hrad. Do povětří ho vyhodili sami Benátčané z obavy, aby ho Turci někdy v budoucnu nepoužili proti nim. Oba pozůstatky třenic dvou světů je možné na březích jezera navštívit i dnes.

Slavnější dvojče Ninu

Stavět města na ostrovech je evidentně chorvatskou zálibou. Proč taky kopat obranné příkopy, když se o to moře postará samo a když mají Chorvaté na výběr ostrovů celkem dvanáct stovek. Starobylý Trogir je díky této strategii zvětšenou a slavnější kopií Ninu, včetně dvou mostů, které ho spojují s okolním světem. Na rozdíl od Ninu se dostal až na seznam světového dědictví UNESCO a i tady narazíte na pár nečekaných unikátů.

Před pěti staletími se museli ti bohabojnější z chorvatských duchovních chytat za hlavu, když dali mistru Radovanovi volnou ruku při vytváření nádherného reliéfního portálu zdejší katedrály svatého Vavřince. Sochař zpodobnil Adama s Evou v rouše Adamově a postaral se tak o první náboženský akt v celém Chorvatsku. Pokud by církevní hodnostáře z toho pohledu začala hlava bolet, mohli si zaskočit do nejstarší lékárny v Evropě. Začala fungovat už ve třináctém století a až do svého zavření měla jistě klientů víc než dost. Ještě před sto lety se totiž na trogirském ostrově rozkládaly malarické bažiny. Dnes je po nich veta stejně jako po lékárně.

Chorvatský ostrov Hvar je domovem nejvoňavější levandule v celém Středomoří

Téměř 50 metrů vysoká věž katedrály je nejvyšším bodem města. Každé z jejích čtyř pater je vystavěné v jiném stavebním slohu od románského k renesanci. Spolu s obrannou věží přístavní pevnosti Kamerlengo je také místem, kde člověk na chvilku unikne proudu turistů křižujících úzké uličky starého města. Jediným štěstím je, že Trogir jako jedno z prvních měst v Chorvatsku zakázal v centru neonové reklamy. Když tedy turistický ruch, tak v tradičním stylu.


Co ještě neminout v Ninu

  • Bahno ninské laguny vydalo zbytky dvou tradičních dřevěných lodí s názvem kaić. Jsou vystavené ve zdejším muzeu a replika lodi kotví u jednoho z městských mostů.
  • V dobách Říma se Ninu říkalo Aenona. Na vzdálenějším konci ostrova dodnes stojí volně přístupné pozůstatky římského chrámu z prvního století.
  • U mostu vedoucího k dolní městské bráně stojí socha legendárního chorvatského prince Branimira.
  • U silnice směrem na Zaton asi kilometr od Ninu stojí na kopečku malý kostelík sv. Mikuláše (Sveti Nikola u Prahuljama). Prý zde bylo korunováno sedm chorvatských králů.

Pokušení a pohyb

  • Ve vesnici Žerava asi 10 km od starého Ninu funguje oslí farma. Dají vám tu ochutnat oslí mléko, vysvětlí jeho zdravotní účinky a umožní blízká setkání s ohroženými soumary.
  • Nezapomeňte ochutnat ninskou sušenou vepřovou krkovici šokol. Místní ji nakládají do soli, červeného vína a koření, pak udí a nakonec suší ve větru. Nikde jinde než v Ninu tuto pochoutku neseženete.
  • Jestli zatoužíte nabrané kalorie zase spálit, zamiřte k pláži Ždrijac. Díky příznivému větru je rájem pro kitesurfing a funguje tu kemp Dišpet i s půjčovnou potřebného vybavení.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Bolest, pot a nadšení. Chorvatsko ze sedla bicyklu vám odhalí svou méně známou tvář
Hravá Trebižat: Řeka na hranici Hercegoviny a Chorvatska mění během svého toku…

Markéta a Michael Foktovi




Články odjinud
Starší články Lidé a Země