nahoru

Fotograf a publicista Karl Ammann: Na záchranu divokých zvířat už je pozdě

Markéta Kutilová5. srpna 2018 • 08:30
Prodej masa divokých zvířat
Prodej masa divokých zvířat
• foto: 
profimedia.cz

Právě nyní prý kolem nás probíhá šesté vymírání druhů. Zatímco za těmi předchozími stály změny klimatu a přírodní procesy, nyní je jeho příčinou člověk. Podle mnoha odborníků během pár desítek let zmizí tři čtvrtiny živočišných druhů a záchrana divoké přírody už možná není. Jedním z důvodů je ilegální obchod se zvířaty. Švýcar Karl Ammann se touto problematikou zabývá už přes třicet let.

Mluvíte o šestém vyhynutí. Do širšího podvědomí se tento termín dostal až díky stejnojmenné knize od Elizabeth Kolbertové, která za ni dostala Pulitzerovu cenu. O co jde?

Tento termín se objevil v posledních letech. Poprvé v historii lidstva nastává vymizení živočišných i rostlinných druhů kvůli člověku, například příliš rybaření, odlesňování, znečišťování, obchod se zvířaty atd. Ztrácíme tak rozmanitost. Lidé ovládají planetu a divoká příroda má méně prostoru pro život. Já se soustředím na obchodování s divokou přírodou, což je třeba obchodování se slonovinou, nosorožčími rohy, ale také přímo živými zvířaty, ať už do zoo, či zábavních parků.

Na kterém kontinentu je situace nejhorší?

V Evropě jsme o divokou přírodu už de facto přišli. Někde se snaží tyto druhy obnovit, ale většinu jsme jich vymazali. Teď je v popředí Afrika. Jsou tam artefakty, po nichž je stále velká poptávka, a to všude ve světě, nejvíc ale ve východní Asii a v Rusku. Plundrování africké divočiny napomáhá samozřejmě tamní korupce.

Na druhou stranu se přece mnoho organizací snaží přírodu v Africe ochránit. Proč to tedy stále nefunguje?

Tyto organizace potřebují peníze na svoje platy, penze atd. Neziskový průmysl mi vadí tím, že prodává „dobrý pocit“. V posledních čtyřiceti letech jsem od nich neviděl žádné pořádné výsledky. Teď se zapojili do ochrany slonů, protože na to lidi slyší. Ale kde byli poslední desetiletí, kdy už to bylo dávno aktuální? Výjimkou jsou horské gorily. Tam se to podařilo. Bylo v tom hodně peněz pro vlády Konga a Ugandy.

Triumf populárního medvídka aneb Čínské úspěchy pandí diplomacie

Myslíte, že nemohou přiznat, že to prohráváme, aby nepřišly o zdroje peněz?

Lidem záleží na slonech, tygrech… Když řeknete obyčejnému člověku, že luskouni jsou ohroženi, nebudou ani vědět, co je to za zvíře. Existují filmy i o včelách, které mizí. Teď se květiny v Americe musí opylovat uměle, což stojí spoustu peněz. Oceány jsou „odrybněné“. Ale o tom slyšíte málokdy.

Prohráváme to?

Prohráváme, a velmi rychle. Padesát procent druhů divoké přírody bylo v posledních čtyřiceti letech ztraceno. Jde to rychle – víc lidí, víc oblastí, které jsou kultivovány, savany atd. Dokud bude lidská populace růst – obzvlášť v místech, jako je Afrika –, bude divoké přírody ubývat.

Karl AmmannKarl Ammann

Odkud přichází poptávka po slonovině či rohu nosorožce?

Z 99 % z Číny. Tam po generace používali roh nosorožce jak pohár a také věří, že namletý má zázračné účinky v medicíně, což nebylo nikdy prokázáno. V poslední době se ale nosorožčí rohoviny využívá hlavně ve šperkařství. Je to otázka společenského statusu, mít v náhrdelníku či náramku kus rohu z nosorožce. V Číně jsou na to celé továrny. Číňané cestují do oblastí, jako je například Laos, kde je ještě menší kontrola těchto aktivit, a tam si to levně kupují. Pak to natáčejí, fotí a hned rozešlou svým přátelům, ať jim pošlou objednávky. Moderní technologie to urychlují.

Fotografování v africkém Svazijsku aneb Jak se prchá před nosorožcem
František Štaud 11. května 2018 • 12:03

Fotografování v africkém Svazijsku aneb Jak se prchá před nosorožcem

Čínská vláda se tomu nesnaží zabránit?

Číňané prohlašují, že Afrika stejně skončí, a pokud to neudělají oni, udělá to někdo jiný. Vláda s tím nic nedělá, neříká, že tyto produkty jsou prakticky bezcenné a je špatné s nimi obchodovat. Kdo jsme my, abychom jim říkali, že jejich tisíc let staré tradice jsou špatné? Že pít tygří krev, což se v jejich kultuře dělalo tisíc let, se nesmí? Mladé generace jsou sice otevřenější, ale nevím, jestli máme tolik času.

Mnoho zvířat se z divočiny odváží živých například do zoo. Myslíte, že je to nový trend, že zvířata budou jenom předmětem obchodu a pobavení lidí, kteří za to budou platit, zatímco v divočině už žádná nebudou?

Je to klíčový aspekt pro Čínu a v Evropě jsme dělali totéž – kupovali jsme zvířata z Afriky. Nyní je v Evropě chováme a už je nebereme z divokého prostředí. Pokud zvíře nebylo narozeno v divokém prostředí, žije dobře v zajetí. Ale u zvířat vytržených z divokého prostředí je to zcela jiné. Stovky čínských zoo a zábavních parků berou zvířata z divoké přírody, ilegálně. Pro čínské rodiny je to druh zábavy, za nějž utrácejí stovky dolarů. Je to dobrý byznys. Další lidé si pořizují exotická zvířata do svých sbírek. Někdo má tygra, jiný opici a předhánějí se. Mnoho zvířat tak putuje i do Ruska či na Ukrajinu. Nedávno se ke mně dostala objednávka z velké zoo v Dubaji, také si objednávali šimpanze a další zvířata z divoké přírody. Ilegálně. Abyste získali deset šimpanzích mláďat, musíte kvůli tomu vybít stovky šimpanzů. Jediná divoká zvířata budou podle mě v soukromých rezervacích.

Je na Čínu vyvíjen mezinárodní tlak?

Filmový průmysl potřebuje třetinu rozpočtu z Číny, Číňané vám přesně řeknou, co můžete a nemůžete ukázat, a Hollywood to přijal. A je to na všech frontách. Například Netflix chce proniknout na čínský trh a nebudou promítat žádný film, jenž by mohl Číně vadit.

Nepálští mahúti: Jak se cvičí a rozmnožují stále vzácnější sloni indičtí?

Vy sám jste řekl, že vidíte dopady tohoto problému. Natočil jste dokumentární film, který vám ale odmítají i CNN či New York Times. Je to tentýž případ?

Ano. Mám zdokumentováno velmi pečlivě, jak se ilegálně převážejí sloni z divoké přírody do Číny. V CNN i v deníku New York Times mi řekli, že aby mohli tuto reportáž promítat, Čína musí souhlasit. A Čína s tím nikdy souhlasit nebude. A tím pádem ten příběh nebude zveřejněn.

Takže podle vás čínské peníze už ovlivňují přímo nezávislost a obsah i velkých médií, jako CNN, New York Times...?

Číňané jsou moc dobří v skrytých tlacích. A je pravděpodobné, že když udělám negativní reportáž o Číně, budu mít problémy. Zavolá mi ministerstvo zahraničí z Afriky – kterému předtím zavolali z ministerstva z Číny – a řekne: „Jak jste si mohli dovolit takovou reportáž? Už to nikdy nedělejte, nebo se vám to nevyplatí!“ Takhle to chodí.

Pytlák prodávající mrtvé opice, KongoPytlák prodávající mrtvé opice, Kongo

Kolik stojí kilo slonoviny, kilo nosorožčího rohu, šimpanz, gorila?

Je vysoká poptávka i nabídka. Za kilo nosorožčího rohu klesla cena z 60 000 dolarů za kilo na 25 000 dolarů. Na trhu je víc nosorožčího rohu a víc lidí ho kupuje. Slonovina stojí 800 až 2000 dolarů za kilo. A kdybyste chtěli šimpanze, tak by stál asi 40 000, za gorilu chtějí 250 000 dolarů.

Severské rodeo: Počítání a značkování sobů je pro Laponce významnou událostí

Jak tedy ten obchod se zvířaty a artefakty funguje v praxi? Musí na počátku být konkrétní objednávka?

Každý pytlák v Africe ví, jakou hodnotu má slonovina, nosorožčí roh. Spolupracuje s africkým prostředníkem v Africe, který komunikuje s čínským objednavatelem. A jak to vypadá na druhém konci? Import vše ostatní zařídí, přepravní kontejnery, různá povolení, dokumenty atd. Je v tom asi půl tuctu hráčů.

Ale například v Tanzanii mají pro pytláky vysoké tresty. Myslíte, že to pomáhá?

Myslím, že ano. Předtím v tom nebyl žádný risk, i když vás chytili, šli jste do vězení tak na dva měsíce. Teď už jsou tresty přísnější. Ano, čas od času z někoho udělají exemplární příklad, ale na to připadá dalších pět, kteří jenom zaplatí úplatek a nic se jim nestane.

Slyšela jsem, že některé národní parky s pytláky spolupracují a že do byznysu je zapleteno i mnoho vysokých politiků...

To je pravda, korupce je všude, a v Africe obzvlášť. Vzpomínám si, jak do Tanzanie přiletěla čínská oficiální státní návštěva. Zpět odlétali s letadlem nacpaným slonovinou.

Po desetiletích genocidy zůstává v afrických deštných lesích posledních pár stovek…

Vím o člověku z Evropy, je to profesionální voják. Nechává se najímat do Afriky, aby střílel pytláky. A nedávno jsem to viděla i v národním parku v Tanzanii. Co si o tom myslíte?

Neziskovky tam trénují i vlastní vojáky. Ale když zabijete pytláka, je to podle místních zákonů pořád vražda, a následuje soud. Navíc, pokud se dopustíte zločinu, abyste zabránili jinému zločinu, není to správná cesta. V Kongu mají pytláci kalašnikovy. Baví je bojovat, je to jejich hobby a jsou to tvrdí chlapi. Nikdo se jim nepostaví, pokud bychom jednoho z nich zabili, budou se mstít. Je to přílišný risk. Mohou se proti nim trénovat místní, dokud je to legální postup.

A co Česká republika? Byl zde případ, kdy čeští lovci byli přímo zapojeni do nelegálních obchodů.

Ano, Česká republika to na nějakou dobu umožnila. Šlo hlavně o nosorožčí rohy. Čeští lovci byli najímáni na lov trofejí v Africe. Dostali povolení, přivezli trofeje sem a pak je předali Vietnamcům, kteří si je na to najali. Už to skončilo.


Karl Ammann (70)

Švýcarský fotograf a novinář přes tři desítky let upozorňuje na ilegální obchod s divokými zvířaty z Afriky, především na pytláctví a obchod s velkými primáty. Žije v Keni, vydal knihy Eating Apes a Consuming Nature.

Pozor, grizzly! Poznejte strasti a slasti fotografů v medvědím království
Masakr v Puerto López: Zdecimuje nesmyslná čínská tradice populaci žraloků ve světových…

Markéta Kutilová




Starší články Lidé a Země