nahoru
Lidé a země | Zima v Salcbursku

Polská pevnost Krzyztopor: Tajemný hrad kříže a sekery, kde mizejí lidé

Věra Sychrová15. ledna 2018 • 08:00
Polská pevnost Krzyztopor: Tajemný hrad kříže a sekery, kde mizejí lidé
foto: Shutterstock

Už skoro 400 let stojí v polské vesnici Ujazd obrovský hrad, který byl ve své době největší v Evropě. Místo je považované za velmi záhadné. V jeho podzemí totiž nevysvětlitelně mizejí lidé.

Při jízdě po naprosto rovinaté krajině jihovýchodního Polska bez kopců, pohoří a vrcholů by vás nenapadlo, že se za zatáčkou objeví obrovský hrad. V maličké obci Ujazd působí ohromná pevnost Krzyztopor téměř jako zjevení. Poláci ji považují za jednu z nejkrásnějších zřícenin svého státu. Zároveň je už stovky let opředená tajemstvím a považovaná za velmi záhadné, až strašidelné místo.

Pověst tvrdí, že majitel Krzysztof Ossoliński nevybral místo v malé vesnici náhodně. Hrad má totiž stát na místě, kde je vstup do jiné časové dimenze. Legendy vyprávějí o mnoha zmizelých lidech a jejich duších, které se stále objevují na hradbách. Místo už navštívilo mnoho dobrodruhů a záhadologů a ti se shodují, že na místě straší a je tam negativní energie.

Středověcí strážci severní Itálie. To jsou hrady San Michele, Caldes, Valer a Thun

Díky zvláštní pověsti hrad přitahuje mnoho Poláků, kteří si ho vybírají například pro své svatební fotografie. Turistického ruchu využívají i místní zvířecí obyvatelé. Jakmile zastavíte na malém parkovišti u hradu, přijdou vás přivítat psi a kočky. Místu na magičnosti přidávají také všudypřítomné vrány, kavky a havrani na hradbách.

Hrad jako kalendář

Hrabě Krzysztof Ossoliński pocházel z velmi bohatého rodu, který založil Sandoměřské vojvodství, a nechal Krzyztopor postavit v 17. století. Chtěl zastínit všechny ostatní hrady a paláce. Hrad je tak jeden z největších a nejpodivnějších v Polsku. Stavba, která je kombinací paláce a pevnosti, má složitý systém silných kamenných zdí, které byly v podstatě nedobytné.

Krzyztopor je vystavěn jako kalendář. Má symbolické čtyři věže jako roční období, dvanáct tanečních sálů jako měsíců v roce, dvaapadesát pokojů jako týdnů a 365 oken jako dní. V tehdejší době se jeho architektonické pojetí zcela vymykalo architektonickým zvyklostem, a mnoho lidí to proto utvrzovalo v myšlence o existenci brány do jiné časové dimenze.

Zámek Kravaře: Šlechtické sídlo alchymisty, který zde ukryl devět zlatých kachen
Kamila Šimková-Broulová 14. prosince 2017 • 13:37

Zámek Kravaře: Šlechtické sídlo alchymisty, který zde ukryl devět zlatých kachen

Hradby mají tvar pěticípé hvězdy a každý roh je zakončen bastionem. Ve čtyřech z nich bývaly dříve kanony mířící na světové strany. Nedobytnost zvyšuje most, který vede ke vstupní bráně. Tu zdobí obrovské basreliéfy kříže a válečné sekery, polsky krzyz a topór, symboly, které daly hradu jméno.

Prokletí majitelů

V malé vesnici Ujazd se začal hrad budovat v roce 1620. „Krzysztofa doslova uchvátil renesanční palác kardinála Alexandra Farnese při jeho návštěvě italského města Caprarola. Rozhodl se, že chce mít podobný,“ vypráví historik Stanislaw Mossakowski. Stavbě předcházel důkladný geologický průzkum a odstranění několika vrstev půdy. Teprve když stavitelé narazili na skalnaté podloží, začali na něm stavět základy hradu.

Pracovaly na něm stovky místních lidí a Sandoměřské vojvodství začalo díky novým pracovním místům prosperovat. Už tehdy se ale začaly dít podivné věci. Podle svědectví dělníků zmizelo dvanáct jejich kolegů. Měli se rozplynout ve vzduchu. Stavba trvala do roku 1644 a stála astronomických 30 milionů tehdejších zlotých. Krzyztopor byl ve své době největší palác v Evropě, překonal ho až zámek ve Versailles dokončený na přelomu 17. a 18. století.

Zřícenina plná tajemných legend. To je hrad Starý Jičín v severním podhůří Beskyd
Kamila Šimková-Broulová 25. července 2017 • 13:44

Zřícenina plná tajemných legend. To je hrad Starý Jičín v severním podhůří Beskyd

Rok po dostavbě ale Krzysztof Ossoliński při vysokých horečkách zemřel. Mnozí lidé to přičítali tomu, že většinu času trávil ve své pracovně v podzemních chodbách, kde studoval magické knihy a pracoval na neznámých experimentech. Hrad zdědil jeho syn Krzysztof Baldwin, ale ani on si dlouho stavby neužil. V roce 1649 zahynul při bitvě s Tatary u Zborówa. Legenda tvrdí, že jeho duch oblečený do výzbroje a jedoucí na koni se stále zjevuje na hradbách a střeží rodinný poklad.

Zmizelí vojáci Rudé armády

Hrad má za sebou pohnutou historii a mnohokrát se ho snažili dobýt. V roce 1655 ho vyplenili Švédové a odvezli si téměř veškerý majetek, který v něm bohatý Krzysztof Ossoliński zanechal. Poté hrad vystřídal mnoho různých majitelů. Poslední velkou ránu dostal v roce 1768, kdy po zásahu Rusů částečně vyhořel. Za druhé světové války se v hradu ukrývali partyzáni a místní lidé, kteří tam hledali útočiště před bojem. Lidé ze vsi Ujazd se prý s dobytkem skryli v obrovském podzemí.

Rekonstrukce věže Jakobínka aneb Jak se stavělo ve středověku
Zuzana Šprinclová 6. června 2017 • 14:28

Rekonstrukce věže Jakobínka aneb Jak se stavělo ve středověku

O Krzyztopor se zajímali také vojáci Rudé armády, kteří zde hledali poklad. Legenda vypráví, že vojáci místo pokladu našli vstup do jiné dimenze a tam zmizeli. Tajná služba NKVD, která po čtyřiceti vojácích pátrala, měla zmizet také. Jiné jednotky Rudé armády zase chtěly kameny z hradních zdí využít na zpevnění cest. Hrad ale všem detonacím odolal. Mnozí tvrdí, že hrad je nedobytný právě kvůli svému půdorysu pentagramu, který je znamením Marta, boha války.

Akvárium ve stropě a zrcadla ve stájích

Pevnost je velkou záhadou i pro archeology. Krzyztopor měl složitý systém ventilace, topení a vodovodního potrubí, které zásobovalo místnosti vodou. V jídelně jedné z věží bylo i obrovské stropní akvárium s exotickými rybami čerpající vodu z přírodního pramene.

Návštěvníci mohou na hradním nádvoří obdivovat obrovský eliptický venkovní prostor, který připomíná koloseum. Z něj lze sestoupit do obrovského prostoru hradních stájí. Teplota je zde podstatně nižší než v okolí, protože slunce sem proniká v paprscích pouze přes drobná okna. Podle legendy byla v obrovských stájích mramorová koryta a křišťálová zrcadla, aby se koně na sebe mohli dívat. Ve skutečnosti tam ale zřejmě byla proto, aby bylo ve stájích více světla.

Hradní stezkou za slavným rothenburským ponocným, nejdražším obrazem Německa a…

Hrad přežil století dobývání a dodnes svým neobvyklým vzhledem láká návštěvníky. Od roku 1972 až do dnešních dní na hradě pracují archeologové a další vědci. Od roku 1991 je zpřístupněný turistům. V letech 2010–2013 prošel částečnou opravou, kdy se některým věžím přistavěly střechy a schůdky a hrad se vybavil informačními cedulemi a centrem se suvenýry.


Tip autorky

Vyhraďte si dost času na prohlídku podzemí. Například z jednoho křídla hradu můžete do druhého projít zkratkou. Půjdete ale v úplné tmě a navíc ve velmi stísněném prostoru. Chodba je hodně úzká a také nízká natolik, že se budete muset plazit po kolenou. Kromě tradičních denních prohlídek se můžete zúčastnit i nočních. Pokud se chcete po hradbách projít v noci, musíte jít ve skupině a objednat si průvodce. Když budete mít štěstí, potkáte i místní duchy.

Varšavské mléčné bary: Polským „mlíčňákům“ se daří i v éře kapitalismu a lidé na ně…
Arktidou v srdci Evropy aneb Zimní přechod Krkonoš není žádný med
Lukáš Blažek 18. prosince 2017 • 10:11

Arktidou v srdci Evropy aneb Zimní přechod Krkonoš není žádný med

Věra Sychrová




Starší články Lidé a Země