EL ALTO, BOLÍVIE (4150 M)

EL ALTO, BOLÍVIE (4150 M) Zdroj: Shutterstock

POTOSÍ, BOLÍVIE (4090 M)
ŽIKACE (SHIGATSE), TIBET (3836 M)
JULIACA, PERU (3825 M)
PUNO, PERU (3819 M)
ORURO, BOLÍVIE (3706 M)
7
Fotogalerie

Nejvýše položená města

Za nejvýše položené, celoročně obývané sídlo světa se považuje peruánská La Rinconada (5100 m n. m.), které jsou těsně v patách dvě tibetské vesnice. Pokud se ale zaměříme jen na města nad 75 000 obyvatel, dostaneme se o 850 metrů níže. A první desítku obsadí zástupci Bolívie, Peru a Tibetu.

EL ALTO, BOLÍVIE (4150 M)

První příčku snad ani nemohlo zaujmout jiné místo než to, jehož název v překladu znamená „vysoký“. A můžete si ho prohlédnout pěkně svrchu, protože se na jeho území nachází mezinárodní letiště. Neméně působivý je ovšem výhled z okraje El Alta na sousední La Paz, ležící o zhruba 300 metrů níže. Spolu s ním vytvářejí největší bolivijskou metropolitní aglomeraci. El Alto svůj nezávislý status získalo až v roce 1985, a je tak jedním z nejmladších měst v zemi. Převážnou část obyvatel tvoří Ajmarové.

POTOSÍ, BOLÍVIE (4090 M)

Druhá příčka oproti tomu patří městu, jehož historie sahá až do roku 1545. Bylo založeno jako hornické centrum na úpatí příznačně nazvaného vrchu Cerro Rico (v překladu „bohatý kopec“) a brzy se díky největšímu stříbrnému dolu světa začalo zalidňovat a rychle rozvíjet. Po vyčerpání nerostných zásob ale od 17. století začalo jeho vylidňování, které neodvrátil ani dovoz afrických otroků. Záchranu obstaralo až otevření cínových dolů. A také turisté, kteří přijíždějí obdivovat například řadu místních kostelů a koloniálních budov.

ŽIKACE (SHIGATSE), TIBET (3836 M)

Ještě o něco hlouběji do historie sahá vznik druhého největšího města Tibetu, jehož nejvýznamnější dominantou je klášter Tašilhünpo, založený v roce 1447 prvním tibetským dalajlamou. Stalo se z něj sídlo pančhenlamy, tedy druhého nejvýznamnějšího představitele tibetského buddhismu. Při příjezdu do města sice vizuálně víc upoutá pevnost připomínající palác Potála, ale bývalé sídlo králů slouží po rozsáhlé rekonstrukci jen jako muzeum. Název dnes rušného města znamená „úrodná půda“, což odkazuje na jeho pozici na soutoku dvou řek.

JULIACA, PERU (3825 M)

Prostřední místo v naší sedmičce jako by největšímu městu peruánského regionu Puno (přes 270 tisíc obyvatel), ležícímu na náhorní plošině Altiplano, předurčilo úlohu dopravní spojnice. Kromě vlakového nádraží se tu totiž nachází malé mezinárodní letiště Inca Manco Cápac, z něhož je to nejblíž k jezeru Titicaca. Jinak tu na návštěvníky žádná výrazná pamětihodnost nečeká. Naprostá většina z nich se tak co nejdříve přesouvá o 45 kilometrů dále na jih.

PUNO, PERU (3819 M)

Tam už totiž leží Puno, kterému se přezdívá hlavní město peruánského folkloru, neboť je dějištěm řady slavností a kulturních festivalů. Od svého založení v roce 1668 si uchovává koloniální charakter, k němuž patří i barokní katedrála. Impozantní pohled nejen na Puno, ale také na jezero Titicaca, které je tu tím nejsilnějším magnetem, se naskýtá z Kondoří vyhlídky (Mirador El Condor), kde už se ocitnete ve 4000 metrech nad mořem. Asi čtyřicet kilometrů od města stojí za návštěvu i archeologické naleziště Sillustani s hrobkami.

ORURO, BOLÍVIE (3706 M)

Oruro jako by své dějiny opisovalo od trochu staršího Potosí: těžba stříbra – úpadek – těžba cínu. K němu ale navíc také wolframu a zinku. V tomto případě se městu podařilo vybudovat pozici jednoho z nejbohatších bolivijských měst. Je protkané několika koloniálními kostely, sídlí tu technická univerzita, stalo se důležitým železničním uzlem. Největší věhlas si ale získalo jako dějiště každoročního karnevalu (v únoru či březnu), v jehož rámci město zaplní pestrobarevný rej masek inckých panovníků, zvířat, démonů a dalších postav.

LHASA, TIBET (3658 M)

Ofi ciálně hlavní město Tibetské autonomní oblasti, především ale tradiční centrum tibetského buddhismu s již zmíněným palácem Potála, který byl do roku 1959 sídlem dalajlamů. Dalšími záchytnými body v půlmilionovém městě jsou palác Norbulingka a chrám Džókhang. V roce 2006 byla dokončena technologicky náročná stavba Čchingchajsko-tibetské železnice, která Lhasu propojila s čínským městem Golmud (1142 km). Usnadnila se tak doprava i nerostného bohatství, které se tu bohužel nedávno začalo těžit...