Kostnice Kutná Hora – Sedlec: Pro jeden z nejimpozantnějších oltářů smrti nemusíme daleko. Kostnice v kostele Všech svatých v Kutné Hoře – Sedlci obsahuje kosterní pozůstatky až šedesáti tisíc lidí. Toto množství je výsledkem obliby Sedlce jako pohřebního místa. Tato obliba byla zapříčiněna opatem Jindřichem, který v roce 1278 na místním hřbitově rozprášil hlínu z Golgoty, tedy hory, kde byl podle bible ukřižován Ježíš. Lebky a další části zesnulých těl jsou v podzemí kostela pečlivě poskládány do „ozdobného“ interiéru, jehož autorem je František Rint. Ten byl v roce 1870 najat Schwarzenbergy z Orlíka a k úpravám využil nepřeberného množství ostatků, které byly do té doby jen nakupeny v pyramidách. Výsledkem Rintovy práce je mimochodem impozantní kosterní lustr, který obsahuje všechny kosti lidského těla.

Kostnice Kutná Hora – Sedlec: Pro jeden z nejimpozantnějších oltářů smrti nemusíme daleko. Kostnice v kostele Všech svatých v Kutné Hoře – Sedlci obsahuje kosterní pozůstatky až šedesáti tisíc lidí. Toto množství je výsledkem obliby Sedlce jako pohřebního místa. Tato obliba byla zapříčiněna opatem Jindřichem, který v roce 1278 na místním hřbitově rozprášil hlínu z Golgoty, tedy hory, kde byl podle bible ukřižován Ježíš. Lebky a další části zesnulých těl jsou v podzemí kostela pečlivě poskládány do „ozdobného“ interiéru, jehož autorem je František Rint. Ten byl v roce 1870 najat Schwarzenbergy z Orlíka a k úpravám využil nepřeberného množství ostatků, které byly do té doby jen nakupeny v pyramidách. Výsledkem Rintovy práce je mimochodem impozantní kosterní lustr, který obsahuje všechny kosti lidského těla. Zdroj: Profimedia.cz

Kaple lebek v Čermné: Nedaleko východočeského Náchoda najdeme po přejetí polské hranice ve Velké Čermné u lázeňského města Chudoba kapli lebek v kostele svatého Bartoloměje. Tuto kapli postavil v roce 1776 český kněz Václav Tomášek a obsahuje pozůstatky obětí moru, epidemií cholery, třicetileté války či slezských válek. Kaple uchovává pozůstatky přinejmenším 24 tisíc lidí, včetně samotného Tomáška a dalších, kteří kapli pomáhali stavět. Tyto ostatky byly v roce 1804 umístěny do samotného centra kaple na její oltář.
Otrantská katedrála: Na špičce italského podpatku je v nejvýchodnějším místě Itálie, Otrantu, k vidění městská katedrála, která vedle skvěle zachovalé fantaskní podlahové mozaiky skrývá také kapli mučedníků. Ta obsahuje ostatky 813 křesťanských mučedníků, kteří byli v roce 1480 pobiti vpadnuvším vojskem osmanské říše poté, co odmítli konvertovat k islámu. O rok později bylo město dobyto zpět neapolským králem Ferdinandem I., který nechal kapli mučedníků vystavět v jižní postranní lodi katedrály. Ostatky jsou k vidění ve vitrínách za oltářem. Za ním se nachází také údajný kámen mučedníků, na kterém měli být tito nešťastníci popraveni.
Věž lebek v Niši: V Niši v jihovýchodním Srbsku nalezneme čtyři a půl metru vysokou věž lebek. Nechali ji vybudovat Turci v roce 1809 jako výstrahu rebelům po čegarské bitvě. Srbští rebelové pod vedením Stevana Sinđeliće po dlouhém boji proti mnohonásobné přesile na Čegarském kopci vyhodili do povětří nejen celý kopec, ale také sebe sama a velký počet tureckých vojáků. V roce 1894 byla věž zastřešena kaplí. Z původních 952 lebek jich dnes na svém místě zůstává 58. Lebka, která má náležet Sinđelićovi, se nachází v samostatné vitríně.
Kaple kostí v Évoře: V kostele svatého Františka v portugalské Évoře najdeme hned vedle vchodu menší vnitřní kapli. Františkánští mniši, kteří ji v 16. století postavili, vybavili zdi kaple ostatky více než pěti tisíc lidí. Ostatky byly vybrány z přeplněných évorských hrobů a záměrem mnichů bylo dát tehdy prosperující Évoře místo k meditování nad přechodností světského bohatství.
Huey Tzompantli: Tzompantli je typem dřevěného stojanu s lebkami, který byl badateli zdokumentován v několika mezoamerických kulturách. Huey Tzompantli bylo ústředním stojanem bývalého hlavního města aztécké říše Tenochtitlánu, které je historickým centrem dnešního Mexico City. V roce 2017 zde archeologové odhalili věž lebek obsahující ostatky více než 650 lidí. Věž o průměru pěti metrů byla pravděpodobně součástí mnohem většího hlavního tzompantli, které sloužilo jako centrální upomínka rituálních květinových válek. Tento konflikt Aztékové vedli se svými sousedy od druhé poloviny 15. století až do příchodu španělských konkvistadorů v roce 1519.
7
Fotogalerie

Sedmička bizarních pomníků smrti – od Sedlce po Mexiko

Fenomén smrti už od počátku časů nevyhnutelně fascinuje všechny aspekty lidské mysli. Není tedy příliš překvapivé, že se smrt vedle mnoha dalších věcí stala prostředkem náboženských praktik. Jejich kulturní pozůstatky nalezneme na celém světě v mnoha různých podobách. Podobou nejnápadnější jsou kostnice a jim podobné objekty, ve kterých jsou tisíce lidských ostatků schematicky uspořádány jako vskutku morbidní umělecká díla. Na některá z nich se podíváme v komentované fotogalerii.