Ve světě i v Česku zažívá dovolená v karavanu v poslední době doslova zlaté časy, a to napříč generacemi.

Ve světě i v Česku zažívá dovolená v karavanu v poslední době doslova zlaté časy, a to napříč generacemi. Zdroj: Campiri

Ve světě i v Česku zažívá dovolená v karavanu v poslední době doslova zlaté časy, a to napříč generacemi.
Ve světě i v Česku zažívá dovolená v karavanu v poslední době doslova zlaté časy, a to napříč generacemi.
Ve světě i v Česku zažívá dovolená v karavanu v poslední době doslova zlaté časy, a to napříč generacemi.
4
Fotogalerie

Cestování v karavanu je čím dál populárnější. Na co je potřeba si dát pozor?

Ve světě i v Česku zažívá dovolená v karavanu v poslední době doslova zlaté časy, a to napříč generacemi. Svůj podíl na tomto trendu nejspíš mají i restrikce, které se objevily v souvislosti s pandemií a nahrávají nezávislému cestování. Nicméně svoboda a romantické noclehy v těsném sepětí s přírodou jsou dostatečnými lákadly i samy o sobě. Jaké ale skýtá putování na čtyřech kolech nástrahy?

„Spousta lidí si dovolenou v karavanu představuje jako absolutní svobodu, při které je dovoleno vše. Ale i tato dobrodružná dovolená má svá vytyčená pravidla, která se hodí znát ještě předtím, než naložíte kufry a šlápnete na plyn. Vyhnete se tak zbytečným nepříjemnostem,“ upozorňuje Lukáš Janoušek z platformy Campiri, přes kterou se dá obytný vůz půjčit podobně jednoduše jako například rezervovat ubytování na portálech Booking.com či Airbnb.cz. „Obzvlášť v letní sezóně jsou hlídky v evropských státech ve střehu a umí neukázněným cestovatelům dovolenou notně znepříjemnit,“ dodává Janoušek. Na co tedy myslet předem, aby se vám dovolená na čtyřech kolech zbytečně neprodražila?

Pozor na divoký nocleh

Kdo nevyžaduje služby kempů, může ušetřit spaním „na divoko“. Takový způsob noclehu ale není povolený ve všech zemích a v některých si za něj můžete vysloužit tučnou pokutu. Spaní mimo vyhrazená místa je zapovězené například v Česku, sankce často uvalují příslušné orgány v Chorvatsku, Německu nebo Rakousku. Někteří turisté se uchylují k nouzovému řešení, kdy legálně přespávají na parkovištích u benzinových pump.

Naopak mezi liberálnější země patří Norsko nebo Rumunsko, hlavně v prvním případě může povolené spaní ve volné přírodě zajistit významnou úsporu. Oko většinou přimhouří také ve Finsku nebo Portugalsku (s výjimkou Algarve), kde je sice parkování mimo kempy zakázáno, ale zpravidla je nikdo neřeší. Ve Švédsku a Španělsku se to pak hemží různými tábořišti, tzv. stellplatzy a RV parky, kde lze pohodlně zaparkovat zdarma nebo za zlomek kempingové ceny. Španělsko navíc ve vybraných regionech kempování na divoko připouští – vyhrazené zóny najdete v oblastech Katalánsko, Madrid, Kastilie a León a Kastilie-La Mancha.

Některé evropské kempy nabízejí tzv. stopover, což je cenově příznivá alternativa, která na vyhrazeném místě umožňuje krátkodobé parkování karavanů včetně dobití baterek či využití sprchy. Na podobném principu fungují již zmiňované stellplatzy – ty bývají někdy zadarmo, jindy jsou zpoplatněné.

Příležitostně lze napříč Evropou k parkování využít také soukromé pozemky. V tom případě vše záleží na domluvě s jejich majiteli. Je potřeba je požádat o povolení nebo se předem dohodnout na poplatku.

Kempování na jihu není za hubičku

Většina Evropanů se v létě míří ohřát ke Středozemnímu moři, kde jsou ceny přímo úměrné poptávce.

Pokud dáváte přednost plnohodnotně vybaveným kempům, nejlevněji vás vyjde nocování v divokém Rumunsku, v Albánii nebo Turecku, kde jedna noc stojí mezi deseti a patnácti eury. V Chorvatsku, kam čeští kempaři jezdí jednoznačně nejčastěji, si ovšem budete muset připravit v průměru 30–35 eur za dva návštěvníky v jednom karavanu. O něco levnější je sousední Slovinsko, kde se ceny pohybují o pět euro za noc níž. Zato o další hranici dál, ve slunné Itálii, zaplatíte za noc v kempu mezi 35–40 eury a podobně vysoké poplatky si účtují i ve Švýcarsku nebo Španělsku.

Kila navíc se nevyplácí

Poplatkům se často nevyhnete ani na silnicích, respektive dálnicích. To není nic nového, ale je potřeba si uvědomit, že výše mýtného se odvíjí i od velikosti vozu, jeho hmotnosti a emisní třídy. „Obzvláště v zemích jako Rakousko, Německo a Švýcarsko se na hmotnostní limity velmi dbá, pokuty za jejich překročení vůbec nejsou nízké,“ upozorňuje Janoušek. V Rakousku a Německu začínají na 90 eurech za pouhá 3,5 kila navíc, a pokud limit překročíte o více než 15 %, hrozí vám pokuta až do pěti tisíc eur. Šikovný přehled zmiňovaných kontrolních míst najdete na této mapě. Při zapůjčení vozu si tedy nezapomeňte zjistit, do jaké váhové kategorie vybraný vůz spadá.

Kam s ním?

Většina karavanů je vybavená chemickou toaletou, kterou je potřeba jednou za čas vyprázdnit. Ať už taková potřeba vyvstane jednou týdně, nebo častěji, nevyhnete se nerudovské otázce. Kazety s chemií, která se postará o rozklad a minimální zápach obsahu WC, se vyprazdňují na místech k tomu určených. Ta jsou většinou součástí kempů nebo stellplatzů, z nichž drtivá většina využívá čisticí ekologické stanice značky CamperClean – při hledání výlevky tedy hledejte jejich nápadně modré logo. V nouzi je kazety možné vyprázdnit i do WC na parkovištích. Další formou odpadu je tzv. šedá voda, tedy tekutina, která se vytvoří po sprchování či mytí nádobí. I tuto tekutinu je nutno vylévat na speciálních stanovištích, případně do kanálu.