Faerské ostrovy: Klid, který tepe aneb Po ovčích stezkách za sceneriemi, na které se nezapomíná | Reflex.cz
nahoru
Lidé a země | Magická zima v Rakousku

Faerské ostrovy: Klid, který tepe aneb Po ovčích stezkách za sceneriemi, na které se nezapomíná

Anna Fixová11. listopadu 2019 • 18:10
Faerské ostrovy: Klid, který tepe aneb Po ovčích stezkách za sceneriemi, na které se nezapomíná
foto: Anna Fixová

Mám ráda severské a jiné málo obydlené oblasti, kde si člověk může vychutnat klid a samotu. A přesně to nabízí izolované souostroví čítající osmnáct ostrovů a ostrůvků. Velkou výhodou je jejich blízkost. Ačkoli jsme na Faerských ostrovech strávili s přítelem pouze osm dní, zvládli jsme se dostat na dvě třetiny z nich.

Místních člověk moc nepotká, ale pokud k tomu dojde, jsou to setkání milá. Na jednom z ostrůvků jsme se zapovídali se sympatickým postarším párem. „Žijeme spolu čtyřicet let, bydlíme v Tórshavnu, ale tady jsme ještě nikdy v životě nebyli. Tak jsme si řekli, že si sem dneska prostě uděláme výlet,“ svěřili se. A když jsme se pro změnu my svěřili, že máme hlad, chtěli se s námi podělit o svačinu.

Obvykle se zdejší obyvatelé sdružují ve velmi malých osadách, které čítají třeba deset domů, ale často se jedná o víkendová sídla. Stálí obyvatelé tam pak jsou klidně jen dva nebo tři. Kostel nikdy nechybí. V jedné vesničce ho speciálně kvůli nám otevřeli, abychom si ho mohli prohlédnout.

Vyhlídky na nádhernou syrovou přírodu jsme si vychutnávali v podstatě o samotě. Neviděli jsme jediný turistický autobus. Na nejznámějších místech byla největším civilizovaným výdobytkem vrátka, jež jsme kvůli ovcím museli za sebou zavřít, a cedule nabádající nás k tomu, abychom byli opatrní. A opatrnost je na místě, protože můžete zapomenout na turistické chodníky nebo stezky.

Většinou jsme si vytyčili některou vyhlídku. Při troše štěstí jsme odchytili místního obyvatele, který nám rukou ukázal směr. My se tudy vydali a zkrátka šlapali do kopce po cestičce široké na jednu nohu, a to ještě spíš ovčí. Opakovaně jsme padali do bláta. Ještě větší dobrodružství si člověk užije, když svou sílu ukáže počasí. Na vyhlídkách foukal vítr opravdu velmi silně. Tady se skutečně nevyplácí machrovat. Jenomže právě proměnlivost a drsnost počasí jsou tím, co tyhle odlehlé ostrůvky dělá nádherně mystickým místem.

Nedávno jsem četla, že se hledají dobrovolníci, kteří by za byt a stravu pomohli vybudovat síť zpevněných cest. Jen doufám, že to nebude znamenat nevítaný zásah do tamní neopakovatelné atmosféry, jako k tomu došlo v jiných zemích, třeba ve Skotsku. Protože jestli mě na Faerských ostrovech něco dostalo, pak to byl právě ten klid. Klid, jenž ale jakoby pořád tepe. Tepe živelností nehostinného a proměnlivého počasí, divokostí pobřeží.


Dobré vědět

  • Podobně jako jiné země na severu Evropy je i tohle souostroví velmi drahé. Kromě brambor a tuřínů tu nic moc neroste, všechno se musí dovážet z „mateřského“ Dánska, takže stravování vyjde hodně draho.
  • Na druhou stranu třeba přejezdy trajektem vyjdou v přepočtu na šedesát korun, přelety helikoptérou asi na tři stovky. Rozhodně se ale vyplatí půjčit si auto.
  • V kempu Kristjanshavn ve městě Sandavágur si můžete pronajmout miniaturní apartmány v obytných kontejnerech se sprchou, sporákem a rozkládací pohovkou. Osm nocí vyšlo v přepočtu na deset tisíc korun. Z jednoho místa se pak dá v pohodě vyjíždět každý den na výlety.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Anna Fixová




Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země