nahoru

Kryziu Kalnas: Tajemná Hora křížů vypráví o pohnuté litevské historii

Adéla Nekvasilová 7. prosince 2022 • 06:30
Kryziu Kalnas: Tajemná Hora křížů vypráví o pohnuté litevské historii
foto: Profimedia.cz

Na severu Litvy, kousek od města Šiauliai, leží malý kopec posetý asi 200 000 křížů nejrůznějších velikostí. Najdete tu miniatury velikosti desetikoruny, masivní dřevěné krucifixy i kříže tepané z kovu. Toto magické místo známé jako Hora křížů (Kryziu Kalnas) je poutním cílem a svědectvím o litevské síle a vzdoru pod sovětskou nadvládou.

Ať už jste věřící, nebo ne, hora, nebo spíš kopec plný křížů, vás ohromí. Už jen cesta sem je lemována ikonami svatých a sochami Ježíše, které tvoří jakousi ochutnávku toho, co vás čeká v cíli. Kopec se zdvihá asi dvě hodiny jízdy autem z Vilniusu, ale můžete sem případně sjet i z lotyšské metropole Rigy, odkud je to trvá dokonce jen hodinu a půl jízdy autem.

Křížový kopec však nevznikl zbůhdarma, jeho historie sahá až do přelomu 18. a 19. století, kdy se Litva stala součástí Ruské říše. V roce 1831 se Litevci a Poláci neúspěšně vzbouřili proti ruským úřadům a má se za to, že tradice umísťování křížů vznikla jako způsob uctění památky obětí povstání, zejména proto, že mnoho rodin nemohlo najít těla padlých povstalců. Další kříže byly na kopec umístěny po další neúspěšné vzpouře – v roce 1863. V té době car potlačoval litevskou národní identitu a omezoval náboženské projevy, v důsledku čehož bylo rodinám zakázáno uctít své mrtvé řádným pohřbem.

Symbol naděje a odporu

V roce 1918 vyhlásila Litva nezávislost a Křížová hora se stala místem modliteb a rozjímání. Mnoho Litevců se sem vydávalo, aby se pomodlili za ty, které ztratili ve válce za nezávislost. Když zemi ve druhé polovině minulého století okupoval Sovětský svaz, získalo místo zvláštní význam. Litevci na kopec umísťovali kříže, aby tak dali najevo věrnost své zemi a hrdost na své náboženství a dědictví. Stal se tedy symbolem mírového odporu a Sověti kopec přirozeně považovali zase za projev nepřátelství vůči vládě. V reakci na to se sovětská armáda snažila křížový kopec zničit. Hrdí Litevci tam však i tak kříže nadále dávali, přestože jim za to hrozil tvrdý trest.

Když Litva v roce 1991 získala svobodu, kopec byl v reakci na to kříži přímo zaplaven. O dva roky později místo dokonce navštívil papež Jan Pavel II. a prohlásil ho za svatyni naděje, míru, lásky a oběti. Dnes je symbolem síly litevské kultury a neotřesitelné víry. UNESCO uznává křížovou výzdobu jako součást nehmotného kulturního dědictví Litvy.

Křížová hora dnes nepatří nikomu. Církev ani vláda na ni nemají žádný nárok a lidé sem nosí kříže ne proto, že by jim to někdo nařídil, ale protože se k tomu cítí inspirováni. Až sem pojedete, určitě věnujte pozornost dvěma důležitým krucifixům. Prvním z nich je kříž, na němž je zobrazen sedící Ježíš pod střechou, který se tajně modlí. Výraz jeho tváře je posmutnělý a představuje útrapy katolíků, kteří byli pod sovětskou vládou nuceni k tajným bohoslužbám. Druhý stojí na úpatí kopce a daroval ho sem Jan Pavel II. při své návštěvě v 90. letech. Jedná se o velký kovový kříž s mramorovým podstavcem, na němž je vyryto papežovo poděkování litevskému lidu za jeho víru v církev.

Hora křížů tak vypráví příběh litevské kultury a historie a je připomínkou útlaku, kterým litevský lid trpěl, a o politickém zřízení, pod nímž dlouhá desetiletí žil. Vyrazit sem na jednodenní výlet z Vilniusu stojí určitě za to!

Adéla Nekvasilová




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země