Na Ukrajině žije Michaela víc než pět let. Přivedl ji sem vztah s jejím manželem, kterého kdysi potkala v gruzínských horách. Po návštěvě Gruzie se začala učit rusky a snila o životě v některé ze zemí bývalého Sovětského svazu. Že to bude Ukrajina, bylo ale docela nečekané.
Čím se na Ukrajině zabýváte?
Dnes z Ukrajiny pracuji pro českou firmu, která se zabývá distribucí farmaceutických surovin právě v zemích bývalého Sovětského svazu. Farmacie je obor, který mám vystudovaný, takže jsem ráda, že jsem velkou náhodou na svou současnou práci narazila.
Čím se liší mentalita místních od naší?
Nerada bych se pouštěla do nějaké kategorizace, protože věřím, že každý jsme originál. Pokud bych ale měla něco zmínit, přijde mi, že Češi jsou společensky a občansky aktivnější. Na Ukrajině se každý stará víceméně jen o sebe a svou nejbližší rodinu a její zájmy. Bohužel je to dané i životní úrovní. Velké procento lidí má co dělat, aby se uživilo. Sociální jistoty a zabezpečení státem jsou z mého pohledu minimální.
Jak se liší životní styl místních od našeho?
Ukrajina postupně přebírá mnoho trendů ze Západu, takže bych řekla, že se životní styl úplně zásadně neodlišuje. Čím dál tím více lidí se věnuje sportu a cyklistice, velmi populární je tu běh. Možná pokud jde o trávení víkendů – Češi jsou zvyklí vydat se někam na výlet, milují turistiku, dbají o své památky. Tady je o víkendu nejčastější zábavou vyrazit do lesa nebo parku, rozdělat oheň a grilovat s přáteli šašlik. Na Ukrajině je spousta zajímavých památek, ale často jsou z velkých měst velmi vzdálené a špatný stav silnic (a koneckonců i samotných památek) mnohé odradí.
Co vás nejvíc překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?
Hned po příjezdu na Ukrajinu mě velmi negativně překvapilo, že i v několikamilionové metropoli, jakou je Kyjev, téměř neexistovalo třídění odpadu. Dodnes je situace ve srovnání s Českou republikou docela bídná, ale kontejnery na tříděný odpad už se tady objevily. Také stav veřejné dopravy není nejlepší, vozový park tramvají a autobusů je zastaralý, metro přeplněné a rozhodně tu nejezdí autobusy na čas jako třeba v Praze. Zácpy jsou tu na denním pořádku a lidé jsou nuceni v nich trávit hodiny denně.
Je něco, s čím jste se tam dodnes nesmířila?
Neexistuje tu nějaké všeobecné zdravotní pojištění a kvalitní státní zdravotní péče. Placenou soukromou péči si může dovolit jen určité procento populace. Sociální zabezpečení obyvatel je opravdu minimální. Na to se mi jako člověku z Česka nedívá nejlépe.
Chybí vám na Ukrajině něco z domoviny?
Určitě přátelé a rodina. Také mi velmi chybějí české hory a příroda. Z Kyjeva do Karpat je to přibližně deset hodin cesty autem nebo vlakem, do odlehlejších částí i déle. V okolí Kyjeva nejsou žádné malebné lesíky a kopečky, je to veliká rovina. Chybějí mi také české galerie a divadla, kultura a humor specifický pro náš národ. V Kyjevě je mnoho divadel, pořádají se tu zajímavé kulturní akce, ale pořád na nich mám pocit jen nahlížejícího cizince.
Co naopak vnímáte jako lepší než u nás?
Určitě celoroční dostupnost skvělého ovoce a zeleniny na místních trzích. Také velmi rozvinutou gastronomii a kavárenství, místní produkci oděvů. Delší a intenzivnější léto a zimu.
Vědí místní o Česku? Jak reagují, když se zmíníte, odkud pocházíte?
Samozřejmě, mnoho z nich u nás někdy pracovalo, případně starší generace tu byla na vojně. Mladší ročníky často v Česku studují. Všichni znají Prahu a Karlovy Vary. Mnozí se při zmínce, odkud pocházím, diví, co tady dělám, protože ten tok místní populace je spíše na západ.
Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních? Ať už do zahraničí, nebo v rámci vlastní země?
Na dovolenou k moři velká většina lidí volí Turecko, Egypt anebo své vlastní moře. Evropské destinace je lákají spíše na poznávací zájezdy. Obecně Ukrajinci velmi rádi cestují a poznávají nová místa v zahraničí, pokud si to mohou dovolit. Opět nejraději na západ – do Evropy nebo USA. Na Ukrajině mezi nejpopulárnější destinace patří Lvov, Oděsa, Karpaty a historická místa, jako Černovice (Černivci) nebo Kamenec Podolský (Kamjanec-Podilskyj).
Jakých pět míst byste ukázala svému nejlepšímu kamarádovi z Česka, který na Ukrajině ještě nebyl?
Určitě bych ho provedla Kyjevem – klášterním komplexem Kyjevskopečerská lávra, obešli bychom nejznámější chrámy (Sofie, Vladimír, Ondřej), historickou čtvrť Podil... Také bych ho vzala do rozlehlého skanzenu na kraji Kyjeva, Pyrohiv, kde se často konají působivé folklorní festivaly. Pokud bychom měli dost času, vydali bychom se do Lvova, který svou atmosférou a krásnými kostely trochu připomíná Prahu. Výstup na nejvyšší horu Ukrajiny, Hoverlu, nebo nějakou hřebenovou túru bych doporučila milovníkům hor.
Vaše nejoblíbenější místo nebo zážitek?
Zrovna minulý měsíc jsem se prvně podívala do Lvova a toto město si mě svou západní atmosférou velmi získalo. Nepůsobí hekticky jako Kyjev, je v něm spousta starých uliček a náměstí, výborné kavárny a restaurace. Také je mé oblíbené místo naše chata u řeky Desny pár kilometrů za Kyjevem, kam nedoléhá ruch velkoměsta.
A oblíbené ukrajinské jídlo?
Přiznám se, že nejsem velkou fanynkou místní tučné a dosti masité kuchyně. Ale takové smažené brambory s cibulí, česnekem a slaninou nebo deruny se zakysanou smetanou, které jsou vlastně velmi podobné našim bramborákům, si čas od času dám ráda. Také je samozřejmě skvělý poctivý místní boršč, který zahřeje v mrazivých zimních dnech.
Kterých pět výrazů byste použila pro popis Ukrajiny a jejích obyvatel?
Potenciál – Ukrajina má velkou rozlohu, zajímavou polohu a přírodní zdroje, a přesto se jí nedaří jich zatím naplno využít. Svůj podíl na tom má také hluboce zakořeněná korupce, se kterou se alespoň naoko bojuje.
Víra a pověrčivost – lidé jsou mnohem více věřící, než je tomu v Evropě, dodržují mnoho tradic spojených s vírou a často chodí do kostela, když mají v životě nějaký problém nebo třeba nesplněné přání. Lidé jsou také silně pověrčiví – nepískají v autě nebo doma, nepodají vám nic přes práh a nedávají si jako dar ostré věci.
Neutěšená politická situace – nejsem odborník na toto téma, ale na první pohled je vidět, že situace v zemi není dobrá, lidé jsou nespokojení, od roku 2014 dýmá konflikt s Ruskem a vyhlídky nejsou nejoptimističtější.
Boršč – typická sytá polévka, která se připravuje nejčastěji v „červené variantě“, méně často v „zelené“. Jejím základem bývá vývar z masa, přidá se červená řepa, zelí, brambory a podává se se zakysanou smetanou, kynutými pampuškami a česnekovým máslem.
Noční a dálkové vlaky – Ukrajina je rozlehlá, místní silniční komunikace nejsou většinou v dobrém stavu a hodně lidí používá k přepravě do vzdálenějších míst vlaky. Před velkými svátky jsou všechny populární spoje vyprodané dlouho dopředu a na rozhodování na poslední chvíli není prostor.
