nahoru

Pití alkoholu v pracovní době není obvykle dobrý nápad. Pokud tedy nejste městský zvoník v belgickém Gentu

Tomáš Kubeš9. dubna 2021 • 06:20
Pití alkoholu v pracovní době není obvykle dobrý nápad. Pokud tedy nejste městský zvoník v belgickém Gentu
foto: Profimedia.cz

Belgické město Gent leží tak trochu ve stínu známějších Brugg, ale je opomíjeno neprávem. Bohatě zdobené fasády honosných kupeckých domů, dosud čilý ruch na vodních kanálech nebo středověké kostely, to vše na vás čeká jen kousek od Bruselu – spolu se spoustou hospod s kvalitním pivem. Ale co je hlavní: při podvečerní procházce vás tu může překvapit, vyděsit, ale i pobavit velmi nezvyklá postavička.

Gent ale nejsou jen památky, nýbrž také přátelští obyvatelé, výborná gastronomie a nezvyklé atrakce, které nikde jinde nenajdete. Kupříkladu takovou postavičku Bellemana, a dokonce naživo, tu tedy opravdu jinde nepotkáte.

Už na první pohled každého překvapí mužík s bílými licousy v modré vojenské uniformě s naraženou čepicí, který si to rázuje po nábřeží. V tu chvíli všichni zapomenou na fascinující západ slunce, který dosud sledovali na nábřeží Korenlei. Tady mezi domy na místě bývalého obchodního přístavu působí nezvyklá postava jako pohádková bytost nebo někdo, na koho se tu několik století zapomnělo. A když se zastaví, promne licousy a začne divoce třepat zvoncem, utichnou i ti poslední, co se dosud živě bavili na zahrádkách u sklenice piva. Dav kolem něj se pomalu zvětšuje, lidé si ho okamžitě fotografují, mobily nejsou jen pohotovými fotoaparáty, ale také ideálními záznamníky zvuku zvonce. Dívky kvílejí, dav okolo houstne a všichni napjatě čekají, co se bude dít dál.

Belleman s ledovým klidem pronese několik uvítacích frází a vyhlašuje novinky, které se ve městě udály. S každým si podá ruku, nechá se vyfotografovat, nikoho nepropustí bez zavtipkování. A stejně rázně a s úsměvem, jak přišel, se vydává na obhlídku města s houfem příznivců.

V podvečerním slunci, které si svými posledními paprsky hraje po fasádách domů, je to dokonalá atmosféra pohody spolu s tradicí. Belleman však není jen vyhlašovatelem novinek – bez něj by si nikdo nedokázal město Gent vůbec představit. Sice na první pohled připomíná jen atrakci, která funguje v sezoně pro turisty, ale není tomu tak. Je skutečným a trvalým zaměstnancem města. Jeho profese se nazývá městský zvoník a do jeho kompetence spadá vyhlašování zpráv ve městě. Navíc je také průvodcem po místních hostincích. Jako jediný má právo vstoupit kamkoli a zkontrolovat lokál, aby zjistil, co se tam děje, a především vyhlásil městské novinky. Ty jsou stále žádané i v době televize.

U nás bychom ho považovali za ponocného, který bdí nad našimi životy někde na věži. Tady ve Flandrech se účastní všeho dění od podvečera do rána. Dalo by se říci, že se nově přetransformoval do městského informátora, hospodského svolávače a kontrolora spokojenosti turistů.

Belleman nebývá nikde odmítnut a všichni jsou mu nakloněni. Turisté si s ním rádi popovídají a také přiťuknou – klidně i něčím ostřejším. Místní ho považují za jednoho z nich, za člověka, který udržuje tradici města, a když se s ním potkají, neváhají ho pozvat na sklenici piva. Ostatně tu má Belleman v mnohých hostincích zdarma. Jednak tam, kam přijde, se s ním nahrne dav a také – jak by mohl kontrolovat kvalitu podávaných nápojů, kdyby je neochutnal?

Kdo opil Bellemana?

Belleman bdí nad spravedlností, kontroluje kvalitu piva i to, zda hospodský pravidelně čistí trubky a jestli turisté se náležitě baví. Během těchto inspekčních dní vypije neuvěřitelné množství piva a kořalky. Mnozí mu jistě závidí jeho netradiční zaměstnání, které vypadá lákavě. Obcházení hostinců, popíjení, konverzace se štamgasty i s návštěvníky města, pití zdarma – to by se leckomu líbilo. Jenže je to tvrdá dřina, jak si mi Belleman postěžoval. Zvládnout takový nápor je prý opravdu těžké - naposledy ho k ránu policisté raději sami odvezli domů, aby nezabloudil. Ale to se údajně nestává často. Má i kolegy, kteří ho střídají ve dnech, kdy relaxuje a kupodivu nepije. Belleman má ale opravdu obrovskou výdrž - to, co dokáže on, by většina lidí určitě nezvládla. Zlí jazykové ale tvrdí, že někomu se přece jen podařilo tohoto pivního siláka opít – a prý to byli Češi.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 12/2008.

Tomáš Kubeš




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země