Na jihu, kolem nejjižnějšího bodu Dueodde, se táhnou kilometry a kilometry dun a oslnivě bílých písečných pláží, údajně nejkrásnějších v celé Evropě.

Na jihu, kolem nejjižnějšího bodu Dueodde, se táhnou kilometry a kilometry dun a oslnivě bílých písečných pláží, údajně nejkrásnějších v celé Evropě. Zdroj: Profimedia.cz

Město Rønne
Městečko Svaneke
Větrný mlýn blízko městečka Svaneke
Ostrov Bornholm
Kruhový kostel ve městě Olsker
11
Fotogalerie

Dánský ostrov ve švédském moři. To je Bornholm, ráj malířů, turistů i milovníků památek

Stará pověst praví, že když Bůh stvořil Skandinávii, zbylo mu pár hezkých věcí, a protože nevěděl co s nimi, naházel je do Baltského moře. A právě tak údajně vznikl ostrov Bornholm.

Podle geologů to ovšem bylo s Bornholmem trochu jinak: „slunečný ostrov“, jak zní jedna z jeho přezdívek, se před čtyřmi sty miliony let vynořil z moře kdesi v blízkosti rovníku a pak se zvolna vydal na dlouhou pouť severním směrem. Ať už to bylo tak, či onak, jde o ostrov v mnoha směrech pozoruhodný. A hlavně krásný.

Nepočítáme-li Grónsko a Faerské ostrovy, je Bornholm nejodlehlejším dánským územím. Zatímco z Kodaně jedete lodí do „hlavního města“ Bornholmu Rønne (čti ršne) sedm až osm hodin, ze švédského Ystadu se to dá „rychlotrajektem“ stihnout za necelou půldruhou hodinu. Vysvětlení této zdánlivé nesrovnalosti najdeme v severských dějinách: celé dnešní jižní Švédsko bylo totiž řadu staletí součástí dánského království. V sedmnáctém století, po sérii prohraných válek, však Dánsko většinu těchto držav ztratilo. Jedinou enklávou, kterou se mu podařilo udržet, je právě Bornholm.

Mnoho tváří

Od ostatního Dánska se Bornholm liší značnou rozmanitostí krajiny. Na jihu, kolem nejjižnějšího bodu Dueodde, se táhnou kilometry a kilometry dun a oslnivě bílých písečných pláží, údajně nejkrásnějších v celé Evropě.

Na severu převažují hluboké rokle, impozantní vodopády a vysoké pobřežní útesy, jako například Jonova kaple (Jons kapel), vysoká skála nad mořem, údajně nazvaná podle mnicha, který se tu kdysi snažil obrátit zdejší pohanské obyvatelstvo na pravou víru. Její návštěva vyžaduje slušnou fyzickou kondici - na břeh se sestupuje po dlouhém dřevěném schodišti o sto osmi stupních. Konečně uprostřed ostrova se táhne Almindingen, rozsáhlý starý bukový les s malebnými jezírky, skalisky, pozůstatky starých hradů a příjemně pustým údolím Ozvěny (Ekkodalen).

Udírny a kostely

Kromě Rønne a druhého největšího města či spíš městečka Nexø (čti neksš) - spojeného s postavou dánského spisovatele Martina Andersena Nexøho, který v jeho okolí prožil dětství a později sem umístil svůj slavný román Pelle Dobyvatel - má celý Bornholm víceméně venkovský ráz. Jeho kolorit tvoří rozkvetlé louky, siluety větrných mlýnů a rybářské vesničky se starými hrázděnými domy. Charakteristickým fenoménem jsou i vysoké komíny udíren, z nichž některé se změnily v historické pamětihodnosti, zatímco jiné dosud slouží svému původnímu účelu: uzené ryby patří k oblíbeným místním specialitám.

Bornholm si nelze představit ani bez jeho kostelů a kostelíků. Zvláštní místo mezi nimi patří čtveřici několikapatrových rotundovitých „kulatých kostelů“ (rundkirker) v Nykeru, Olskeru (čti olsger), Østerlarsu (čti šsderlars) a Nylarsu. Všechny pocházejí z 12. století a interiéry některých z nich zdobí zajímavé fresky poněkud mladšího data.

Robustní konstrukce a tlusté zdi kostelů svědčí o tom, že v minulosti sloužily nejen k bohoslužbám, ale i k obraně před případnými útočníky. Na Bornholmu totiž nezřídka docházelo k bojům s těmi, kdo se chtěli zmocnit vlády nad ostrovem - ve vzdálenější minulosti se to načas podařilo mimo jiné Lübečanům a Švédům; v novodobých dějinách, za druhé světové války, Němcům.

Války pravděpodobně také byly hlavním důvodem, proč na čtyřiasedmdesát metrů vysokém útesu poblíž městeček Allinge a Sandvig (čti sanvi) vyrostla obrovská pevnost Hammershus. S její stavbou se začalo ve 13. století v souvislosti s boji mezi lundskými arcibiskupy, kteří na Bornholmu neomezeně vládli téměř celých dvě stě let, a dánskými králi. Později sloužila i jako žalář pro prominentní vězně a vězeňkyně, z nichž nejslavnější byla princezna Leonora Christina, dcera krále Kristiána IV. Nakonec celý hradní komplex začal povážlivě chátrat, až byl roku 1822 prohlášen za národní památku. Dnes se před touto romantickou ruinou, největší v celé Skandinávii, pasou ovce, které jejímu okolí dodávají idylický, zcela mírumilovný ráz.

Ráj malířů

Sedmnáct kilometrů severovýchodně od Bornholmu leží jeho tři „satelity“, tři miniaturní ostrůvky. Na jednom z nich, Graesholmu (čti gresholm), je ptačí rezervace, zbývající dva, Frederiksø (čti fredheriksš) a Christiansø (čti chrisdiansš), jsou obydlené. Posledně jmenovaný se těší velké oblibě malířů a vůbec umělců. Což ostatně platí i o samotném Bornholmu, který je přitahuje hojivě poklidnou atmosférou a unikátními světelnými podmínkami. Ne náhodou se to tu doslova hemží prodejními galeriemi a dílnami, kde můžete nahlédnout do tajů různých uměleckých řemesel. Bornholm má také několik stálých výstavních prostor - největší z nich, Bornholmské umělecké muzeum poblíž Gudhjemu, se může pochlubit velmi moderní, velkoryse řešenou budovou. Pokud by vás náhodou nezaujal jeho obsah (jsou zde vystavena díla umělců na ostrově žijících či s ním nějak jinak spjatých), určitě vás nezklame procházka po jeho okolí, kde se tyčí útesy Helligdomsklipperne a do nitra země se zakusuje úzká, ale velmi hluboká jeskyně Černý kotel (Sorte Gryde).


Ráj turistů i cyklistů

Na Bornholmu je prostě pro každého něco, což vysvětluje, proč sem každoročně přijíždějí spousty turistů a většina z nich se sem opakovaně vrací. Na své si tu přijdou jak ti, kteří o dovolené rádi trochu lenoší, tak vyznavači aktivnějších druhů dovolené, především pěší a cyklistické turistiky. Těm je k dispozici nespočet pěšin, pěšinek, cestiček a chodníčků a skoro 250 kilometrů cyklistických stezek. Kolo si lze za rozumnou cenu přivézt s sebou z pevniny nebo si půjčit v některé z četných půjčoven.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: