nahoru

10 nejvýznamnějších ostrovů Chorvatska. Užijte si slavné pláže, ochutnejte místní delikatesy

Jakub Smutný 1. září 2020 • 18:20
10 nejvýznamnějších ostrovů Chorvatska. Užijte si slavné pláže, ochutnejte místní delikatesy
foto: Wikimedia Commons

Podle Wikipedie pod Chorvatsko spadá 79 ostrovů s plochou větší než 1 km², 525 ostrůvků s rozlohou nad 0,01 km² a dále také 642 útesů. A to hovoříme pouze o těch, které omývá voda Jaderského moře. Pár dalších ostrovů bychom museli připočíst, pokud bychom uvažovali i o těch na chorvatských řekách a jezerech. Všechny si v tomto článku samozřejmě nepředstavíme. Bavit se budeme jen o deseti největších a nejvýznamnějších. A vezmeme to postupně od severu k jihu.

Ostrovy Chorvatska jsou oblíbenou destinací nejen českých turistů. Některé ale Češi přehlížejí. Vybrali jsme 10 nejdůležitějších a nejzajímavějších z nich.

Ostrov Krk 

Krk je nejjednodušeji dostupným chorvatským ostrovem, a i proto patří mezi nejoblíbenější destinace českých turistů. Nejenom že z velkých chorvatských ostrovů leží nejseverněji, takže cesta z Česka k němu trvá relativně krátce, s pevninou jej navíc spojuje most. Není proto nutné využít trajektu.

Ještě před pár lety se uvádělo, že Krk je největším chorvatským ostrovem. Poté ovšem došlo k přeměření, a dnes tak o první příčku soupeří s nedalekým Cresem. 

Mezi oblíbená letoviska patří Baška, Punat nebo Njivice.  Historickým centrem ostrova je město Krk. Milovníci historie v Krku najdou hrad, katedrálu i několik muzeí. V severní části ostrova turisté vyhledávají pěknou krápníkovou jeskyni Biserujku. Hlavně děti asi budou chtít navštívit mořská akvária v Krku a Bašce. Dospělí by si naopak mohli oblíbit vesnici Vrbnik, známou díky místnímu vínu žlahtina.

Ostrov Cres

Cres se přetahuje s Krkem o status největšího chorvatského ostrova, v porovnání s ním má ovšem mnohem skromnější turistické zázemí. Velká letoviska a luxusní hotely na Cresu nehledejte, naopak pokud vás láká poklidnější dovolená v malých kempech nebo s ubytováním v soukromí, je Cres to pravé místo pro vás. Na ostrov se dostanete trajektem z Rijeky, ostrova Krk nebo z istrijské osady Brestova.

Na Cresu se ve velkém pěstují olivy, zdejší olivový olej je vyhlášený. Za další symbol ostrova lze považovat supa bělohlavého. Na Cresu kvůli jeho ochraně byly zřízeny dvě ornitologické rezervace, Podokladi a Kruna. Když budete mít štěstí, třeba tohoto dravce uvidíte. V okolním moři se zase daří delfínům skákavým. 

Přírodním unikátem ostrova, který nemá žádné povrchové vodní toky, je rozlehlé sladkovodní Vranské jezero. Za historickou perlu ostrova pak je nutné považovat starobylou osadu Lubenice, vybudovanou na 380 metrů vysokém útesu nad mořskou hladinou. Hovoří se o ní jako o jednom z možných budoucích chorvatských zápisů na seznamu světového dědictví UNESCO. 

Ostrov Rab

Dalším z větších kvarnerských ostrovů je Rab. Pyšnit se může relativně vysokým počtem písečných pláží, které jsou přitom v Chorvatsku spíše výjimkou. Na Rabu jich najdete asi tři desítky, ostrov je tedy vhodný i pro dovolenou s menšími dětmi. Platí to zejména o poloostrově Lopar, který leží v severní části ostrova. 

Větší koncentrací historických staveb se na ostrově může chlubit jedině stejnojmenné město Rab. Jeho historické centrum leží na malém poloostrůvku na západním pobřeží ostrova. Symbolem města je čtveřice kostelních zvonic. Zkuste najít místo, odkud je dokážete vyfotit všechny najednou.

Ostrov Pag

Rovněž Pag patří do skupiny Kvarnerských ostrovů, prakticky jej však lze řadit i k oblasti Severní Dalmácie. S pevninou ho totiž v jižní části spojuje most, a to nedaleko severodalmatského Zadaru.  Pro návštěvu severní poloviny ostrova se nicméně jako praktičtější jeví využít trajekt, který vyplouvá z pevniny nedaleko vesnice Prizna. 

Ostrov se vyznačuje značnou délkou a malou šířkou. Jeho východní svahy jsou v podstatě pustinou, neboť je ovlivňuje vichr bóra vanoucí z pevninského pohoří Velebit. Život se tak soustřeďuje na západní pobřeží ostrova, mezi oblíbená turistická letoviska patří především Novalja. V jejím dosahu se nachází slavná pláž Zrće, vyhledávaná pro bujarý noční život mladými lidmi z celé Evropy. 

Při návštěvě Pagu nelze neochutnat místní specialitu – ovčí sýr. Pažský sýr je znám svojí jedinečnou chutí a vůní, za což vděčí již zmíněnému větru bóra. Ten totiž nanáší na místní trávu a byliny, spásané místními ovečkami, kapky mořské vody z Velebitského kanálu. Vyhlášené je díky tomu i místní jehněčí maso.

Ostrov Dugi Otok

Největší ze severodalmatských ostrovů, Dugi Otok (v překladu „dlouhý ostrov“), stále zůstává mimo hledáček většiny turistů. Na ostrově, který je nejlépe přístupný trajektem za Zadaru, nenajdete žádné významné historické pamětihodnosti ani prázdninová letoviska s většími ubytovacími kapacitami a turistickým zázemím. Dugi otok je spíš ostrovem nedotčených přírodních krás.

To platí hlavně o jeho jižním cípu, který sousedí s ostrovním národním parkem Kornati. Byl tam vyhlášen přírodní park Telašćica se stejnojmenným zálivem, nádherným jezerem Mir a skalními útesy Grpašćak. Na severu, u obce Soline, zase hledejte písečnou pláž Sakarun, jednu z nejhezčích v celém Chorvatsku. Na délku má přes osm set metrů, vyhlášená je díky svému bílému písku a křišťálově čisté vodě. 

Ostrov Brač

Třetí největší chorvatský ostrov leží nedaleko Splitu, odkud je jednoduše přístupný trajektem. Brač drží i jedno zajímavé prvenství, mezi všemi jadranskými ostrovy je vůbec nejvyšší, vrcholek Vítovy hory (Vidova gora) leží ve výšce 780 metrů nad mořem.

Mezi hlavní prázdninová letoviska ostrova patří Supetar a Bol. U druhého zmíněného střediska se nachází asi nejslavnější pláž celého Chorvatska. Jmenuje se Zlatý roh a určitě ji znáte z pohlednic a prospektů cestovních kanceláří.  Jedná se vlastně o dlouhý oblázkový poloostrov, který vlivem mořského proudění neustále mění svůj tvar. Nejzajímavějším kulturně-historickým výletním cílem ostrova je unikátní skalní klášter Blaca. Davy turistů tu ale nečekejte. Abyste se ke klášteru dostali, musíte podniknout ne úplně krátkou pěší túru, což mnoho potenciálních návštěvníků odradí. 

Ostrov Vis

Rozlohou devátý největší chorvatský ostrov patří do skupiny středodalmatských ostrovů, přístupný je trajektem ze Splitu. V porovnání s drtivou většinou ostatních ostrovů leží daleko od pevniny, a to zhruba ve vzdálenosti padesát kilometrů. Díky relativní odlehlosti je Vis klidnějším místem, nezkaženým masovým turismem, a tedy ideální destinací pro ty, kteří dávají přednost individuálně plánované dovolené. Mimochodem, před pádem komunismu byl Vis zcela zapovězen zahraničním turistům, na ostrově se totiž nacházela vojenská ponorková základna socialistické Jugoslávie.

Proslulou perlou Visu je malá oblázková pláž Stiniva. V podstatě ze všech stran ji obklopují rozeklaná skaliska a dostat se k ní je menší dobrodružství.  Připravte se buďto na zlézání poměrně příkrého svahu od parkoviště u osady Žužeca nebo na shánění „vodního taxi“ v obci Rukavac.  Z historických pamětihodností lze upozornit na Titovu jeskyni, kde se po dobu několika měsíců na sklonku druhé světové války ukrýval budoucí jugoslávský vůdce Josip Broz Tito. Většina návštěvníků Visu také podnikne výlet na ostrov Biševo, k tamní proslulé Modré jeskyni. 

Ostrov Hvar

Čtvrtý největší chorvatský ostrov je pokrytý políčky levandule, vinicemi a háji olivovníků.  Nachází se jižně od Brače, trajektové spojení funguje se Splitem.  Hvar je podlouhlý a hornatý, zejména na jeho severovýchodě můžete objevovat řadu opuštěných zátok s malými romantickými plážemi. Jižní svahy ostrova jsou strmé a proto jen těžko přístupné. Mezi rušnější letoviska naopak patří Stari Grad, Jelsa nebo Vrboska.

V oblasti mezi zmíněnými letovisky se nachází známá Starigradská pláň, která byla zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO. Zdejší zemědělská půda byla před dávnými staletími při kolonizaci ostrova Řeky rozparcelována na jednotlivá políčka, která od sebe rozdělovaly dodnes dochované kamenné zídky.  

Dalším místním unikátem je takzvaná hvarská krajka. Ta zase patří mezi chorvatské památky nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o dekorativní krajku z vláken agáve, kterou šili jeptišky z hvarského benediktinského kláštera.

Ostrov Korčula

Šestý největší chorvatský ostrov láká milovníky krásných pláží, dobrého vína, historických památek a tradičních lidových her a tanců. Nachází se v jižní Dalmácii, na dohled poloostrovu Pelješac. Z něj, konkrétně z města Orebič, na Korčulu jezdí trajekty.  Stejnojmenné hlavní město obepínají mohutné hradby, v jejichž nitru se nachází řada historických památek. Místní tvrdí, že se ve městě narodil slavný mořeplavec Marco Polo. Jisté to sice úplně není, což ovšem Korčulanům nebránilo, aby mu tu v jeho „rodném domě“ zřídili muzeum. 

Korčula turistům nabízí poměrně značně bohatou nabídku kvalitního ubytování, na druhou stranu levné kempy zde skoro nenajdete.  Při pobytu se můžete věnovat jachtingu, surfování nebo potápění, k ochutnávce lákají místní vína (třeba  pošip nebo rukatac). V letní sezóně pak můžete narazit na folklorní představení, kde se pro turisty předvádí místní rytířská hra moreška nebo lidový tanec kumpanija.  

Ostrov Mljet

Řídce obydlený Mljet v jižní Dalmácii bývá považován za nejzelenější ostrov celého Chorvatska, lesy pokrývají víc než dvě třetiny jeho rozlohy. V severozápadní části ostrova byl vyhlášen národní park, chráněny jsou zdejší bujné lesní porosty a dvě jezera. 

Ostrov dosud leží spíše stranou masového turismu, když už na něj turisté dorazí, tak spíše v rámci jednodenního výletu do národního parku.  To je na jednu stranu škoda, protože Mljet rozhodně má co nabídnou i při dlouhodobějším pobytu, na druhou stranu díky tomu může být považován za jednu z mála chorvatských přímořských destinací, které ještě nebyla příliš zprofanována. 

Kromě národního parku stojí za to navštívit ještě Odysseovu jeskyni. Tu najdete na jižním pobřeží nedaleko obce Babino Polje. Jak název napovídá, místo je spjaté s legendou o Odysseovi. Mljet má totiž údajně být bájným ostrovem nymfy Kalypsó, na němž Odysseus při své cestě z Trojské války strávil sedm let.

Jakub Smutný




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země