Kde v Česku najdete barvy jako z Provence? U Mostu i na Moravě | Reflex.cz
nahoru

Kde v Česku najdete barvy jako z Provence? U Mostu i na Moravě

Jakub Hloušek5. prosince 2019 • 09:20
Kde v Česku najdete barvy jako z Provence? U Mostu i na Moravě
foto: Jakub Hloušek

Tisíce turistů vzdychají vzrušením nad krásou pestrých barev uvnitř někdejších lomů poblíž městečka Roussillon. Ty se řadí mezi top atraktivity francouzské Provence. Tam už antičtí Římané těžili přírodní okr. Obdobná výtvarná díla vytvořila neživá příroda rovněž u nás. Ovšem kromě pár nadšenců geologie a příbuzných oborů o nich veřejnost neví. A stejně, jako ve slunné Francii, i tady jejich půvaby odkryla lidská činnost.

Zrození z ohně

Křiklavými kreacemi, kde lze pozorovat bohaté spektrum barev - od sněhobílé, přes všechny myslitelné varianty žluté, okru, hnědi, červené, až po vyumělkovaně růžovou, vyniká známá pískovna (často neprávně kaolinový lom) u obce Rudic v nádherné části Moravského krasu. Tady srovnání s Roussillonem sedí asi nejvíc. A sem si už našlo cestu mnoho výletníků. Zcela opuštěné místo pak představuje malý zarostlý lom za vesnicí Korozluky na Mostecku. Ten se ukrývá v lese poblíž polní cesty do sousedních Dobrčic. Odtud je také nejlépe přístupný. Tam i za nejtemnějších dnů severočeské listopadově inverze ohnivě plápolají pestré barvy přírody. A oheň stál rovněž na počátku vzniku tohoto kouzelného zákoutí, kam turistické značky nevedou.

Přírodní pec

Mostecko máme obecně zafixováno jako region, jehož bohatstvím i zkázou, je těžba hnědého uhlí. Uhelné sloje se vyskytují už tady, v prostoru Korozluk a Dobrčic. A jedna z nich se v dávné minulosti sama od sebe vznítila. Což není tak vzácný jev, zejména, když vystupovala na povrch. Požár pak pokračoval dále i pod úrovní země. Teploty tu přesahovaly jedenáctset stupňů. Tím pádem se vytvořily podmínky podobné keramické peci. Díky nim došlo k přeměně jílů, které vroubily uhelnou sloj. Prostě byly vypáleny až ke slinutí – tedy okamžiku, kdy se pevná hmota rychle blíží do bodu tání a začíná se spékat. Tímto procesem se jíly proměnily na jinou horninu, která se výstižně jmenuje porcelanit. Pro ni je charakteristické ohromné barevné spektrum. A to se zde naplno projevilo. Během hoření sloje se současně draly k povrchu plyny, pára, vroucí voda. Ty svým tlakem zapříčinily zvrásnění, které působí velice esteticky. A různobarevné vrstvy vypálených jílů i jílovců se díky němu efektně vlní lomovou stěnou.

Překvapení mezi břízami

Nynější pitoreskní lůmek je skromným pozůstatkem rozsáhlejší těžební činnosti. I polní cesta z Dobrčic svojí cihlově červenou barvou dokazuje, že byla zbudována ze zdejšího materiálu. Okolí opuštěného lomu zarostl nálet bříz, jejichž bílé kmeny se přitažlivě doplňují s uschlou travou a živými odstíny kamene. Ty doopravdy hýří divokou paletou ulítlého malíře. A jako mimozemský posel mezi cihlově červenými kameny působí jedovatě černé partie přírodní strusky zformované požárem uhlí. Mezi řídké návštěvníky porcelanitového lomu patří amatérští mineralogové. Bublinatá struska totiž například obsahuje pěkné ukázky hematitu, který je především hodnotnou železnou rudou.

Z dobývacího prostoru chráněné území

Porcelanit není obvyklou horninou, avšak nepatří ani k vzácnostem. V regionu Českého středohoří a Podkrušnohorské, pánve se udává okolo osmdesáti nalezišť. Barvami kamene Korozlukům lehce konkuruje obdobný opuštěný lom u Nečich poblíž Loun. Další jsou roztroušena na řadě ostatních míst naší republiky. Porcelanity někdy vznikly také důsledkem lidských aktivit. Například na hořících haldách vedle uhelných dolů. Mezi moravskými lokalitami hraje prim lom v Medlovicích u Osvětiman. Ten je položen na úpatí Chřibů. A během léta svoji ostrou cihlovou červení ostře kontrastuje se svěže zelenými lukami podhůří. Vznik zdejšího porcelanitu kopíruje proces u Korozluk. Tady ale zahořel lignit. Po ukončení těžby si sem našly cestu vzácné rostliny i živočichové, kteří milují vyhřátá travnatá i kamenitá stanoviště. Biodiverzitu ještě zvýšila malá jezírka. Porcelanitový lom u Medlovic se následně stal chráněnou přírodní památkou a poutavou oázou uvnitř obhospodařované krajiny.

Drahý kámen z kraje žítkovských bohyní

Porcelanit se zároveň propracoval mezi dekorativní kameny. Pokud není příliš rozpraskán a rozpukán, tudíž zůstává kompaktní, tak se dokonce k potěšení žen úspěšně využívá jako surovina pro výrobu šperků. Často se objevuje pod označením porcelánový či porcelanitový jaspis. U nás si v druhé půli osmdesátých let minulého století vybojoval přízeň moravský porcelanit z lomu na kopci Bučníku u Komně v Bílých Karpatech. Tamní hornina namísto kaleidoskopu ostrých barev osciluje decentními odstíny šedé, hnědé, okru i zelenavé. V porcelanitu jsou ale roztroušeny černé partie s příměsí manganu. A ty uvnitř horniny vytvářejí neobyčejnou iluzi stromů, mechu, křovin či krajinek z říše fantazie. Velice atraktivní porcelanit z Bučníku tenkrát polosoukromí šperkaři a četní výtvarníci na volné noze, přetvářeli v elegantní skvosty s originálním designem, kde leštěný, tromlovaný a jednoduše opracovaný porcelanit hrál klíčovou úlohu. Ovšem tady, těsně pod hřebenem Bílých Karpat, se žádné uhlí nikdy nevyskytovalo. Ke zrodu porcelanitů zde došlo po průniku magmatu. To při kontaktu s okolními jílovci způsobilo jejich vypálení. Lom na Bučníku leží v malebném prostředí hor na moravsko-slovenském pomezí. Kousek od něj začíná rázovitý region bělokarpatských kopanic s kultovní obcí Žítkovou, kterou do obecného povědomí přivedl román o tamních ženách – bylinkářkách a léčitelkách, praktikujících přírodní magii.

Jakub Hloušek


Klíčová slova: Provence, geologie, Česko, výlety, Most



Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země